Katalánský dramatik Jordi Casanovas ve své hře Smečka na základě autentických výpovědí, které všech šest zúčastněných učinilo v rámci soudního procesu, tuto událost rekonstruuje. Pracuje však s výpověďmi tak, aby dostaly dramatický rámec a mohly důrazněji apelovat na recipienty. Zároveň hrou poukazuje na aktuálnost tématu sexuálního násilí, jeho trestání i necitlivý přístup k obětem. Autor původně divadelní hru strukturoval jako dokudrama, přičemž autentické výpovědi aktérů rozdělil tak, aby na sebe navazovaly a rozváděly předešlou výpověď.
Samotná hra je pak členěna na dvě části – první evokuje vyšetřování případu a má spíše monologickou strukturu, druhá má průběh soudního procesu, jehož součástí jsou všetečné otázky právních zástupců. Dohromady však tvoří ucelený dokumentární obraz skutečného případu. Díky této formě má divadelní hra obrovský zvukový potenciál, což režisér audiální verze a překladatel té divadelní Petr Gojda velice dobře rozpoznal.
Je otázka, do jaké míry musela být audiální verze upravována, nicméně vzhledem k použitému způsobu vyprávění se zdá, že minimálně. Petr Gojda totiž velice funkčně dokázal v audiohře využít i scénické, respektive průvodní poznámky, když je nechal načíst „průvodcem“ v podání Vasila Fridricha. Posluchač tak naprosto přesně ví, kde se příběh odehrává nebo co je vidět na videozáznamech, které v procesu posloužily jako jeden z hlavních důkazů.
Audiální verzi připravila ve velice pečlivé produkci Audioteky. Režisér Petr Gojda hru oprostil od zbytečných ruchů a hudby, které by mohly svým vyzněním popisovanou událost dokreslovat nebo interpretovat. Ponechal v zásadě jen zvukové předěly, v nichž se uplatňují motivy ze závěrečné písně Smečka, kterou pražské hudební duo P/\st napsalo přímo pro tuto audiohru. Zároveň se režisér soustředil na přesnost a autentičnost hereckých výkonů. Hra Smečka je velkou příležitosti zejména pro hlavní ženskou postavu nazvanou anonymizovaně pouze Ona, kterou ztvárnila Rosalie Malinská. Pět násilníků, kteří poněkud překvapivě mají oproti etickému úzu jména, hráli Filip Březina, Zdeněk Piškula, Matěj Převrátil, Dan Kranich a Josef Trojan. Všech šest mladých herců podává nebývale intimní (zejména Malinská) a sugestivní výkon. Doslova vtahují posluchače do děje a nenechávají je ani na chvíli vydechnout.
Zajímavostí je podobnost hlasů mužských postav, jejichž charaktery jsou definovány pouze různým způsobem vyjadřování. Tímto způsobem režisér akcentuje podobný modus operandi sexuálních násilníků a společenské nazírání na jejich činy. To graduje ve výpovědi, kdy se Malinská jako Ona pokládá otázku, jestli si za to, co se jí stalo, nemohla sama, a pak také v rozsudcích jednotlivých soudců, kteří mají na případ různé názory. Jordi Casanovas a audiotvůrci tak ponechávají prostor posluchačům, aby si udělali názor sami.
Titul vyšel v lednu 2025 a už teď je jasné, že jde o jednu z nejlepších audioher tohoto roku. Oddechový poslech ale rozhodně nečekejte. Místy se vám z realističnosti výkonů bude dělat špatně. To ale umocňuje poselství celé hry.
