A nejinak je tomu i s audioknihami, kterých jen u nás také vyšly vyšší desítky, a to jako četba různého druhu od nezkrácené a kompletní knihy přes množství dramatizací, zkrácených četeb, ale i ve formě různých převyprávění od jiných spisovatelů, na které je bohatá nejen světová, ale i tuzemská literatura.
Ani vydavatelství Tympanum nevstupuje do verneovských vod poprvé, v posledních dvou letech vydalo několik Verneových románů, avšak ve verzích převyprávěných od žijícího klasika science fiction, Ondřeje Neffa. Tajemný hrad v Karpatech je ovšem jiný případ, neboť audiálně připravený román vychází z českého překladu původní podoby díla, a to jako nezkrácená šestihodinová četba (rozsah Verneova románu je na autora poněkud umírněný).
Příběh hraběte Franze Telekeho, který se v Transylvánii připlete k tajemnému „čertovu“ hradu, kde kromě různých pekelných zvuků uslyší i zpěv operní divy, do které byl kdysi vášnivě zamilován, je u nás známý skoro notoricky. Kniha na pomezí science fiction a částečně snad i hororu vyšla ve francouzském originále roku 1892, prvního českého překladu se dočkala hned v následujícím roce, a po něm se českých vydání objevilo až do dnešních dnů více než deset dalších. Možná ještě více u nás dodnes rezonuje filmové zpracování látky, na níž režisér Oldřich Lipský (společně se scénáristou Jiřím Brdečkou) roku 1981 postavil slavnou filmovou komedii Tajemství hradu v Karpatech, v hlavních rolích s Michalem Dočolomanským, Milošem Kopeckým či Janem Hartlem. A byť je filmová verze spíše parodií (přestože velmi zábavnou a kvalitní), příběhové linie i nečekaného rozuzlení příběhu se drží dosti věrně, přestože celková atmosféra Verneova románu a Lipského filmu je značně odlišná.
Většina prozaického díla Julese Vernea (konkrétně 62 knih, z toho 8 vydaných posmrtně) patří do románového cyklu Podivuhodné cesty, z níž mezi patrně nejznámější patří romány Pět neděl v baloně, Cesta kolem světa za osmdesát dní nebo Dvacet tisíc mil pod mořem. Vedle nich ale právě i Tajemný hrad v Karpatech. Verneova díla byla mnohokrát zfilmována, několikrát posloužila i jako látka pro filmy českého režiséra světového významu Karla Zemana, jehož adaptace (zejména) Verneových děl bývají často považována za předchůdce subžánru literární fantastiky jménem steampunk. Vliv Julese Vernea na literaturu jako takovou je – a to zdaleka nejen pro počet adaptací, převyprávění a inspirací – nezpochybnitelný.
Nejen tomu, kdo nečetl knihu (či snad četl dávno a zapomněl), by tak audioknižní zpracování mohlo dokázat (nebo alespoň připomenout), že klasik fantastického žánru nebyl možná žádný velký humorista, ale na druhou stranu byl nesporně úžasným literátem a člověkem s bezbřehou a až vizionářskou fantazií a taktéž s nesmírným citem pro vyprávění.
Audiálního zpracování Tajemného hradu v Karpatech se ujal zkušený interpret – a také herec, režisér a dabér s jen těžko spočitatelným množstvím hlasových rolí – Libor Hruška. Hned od počátku zaujme nejen jeho opravdu příjemný hlas, ale také celkové podání četby.
Byla-li řeč o emotivně bohatších pasážích, je třeba zdůraznit, že Libor Hruška nijak nezaostává ani v těch popisných, které jsou ve Verneově textu často poměrně dlouhé, zejména očima a ušima dnešního čtenáře, respektive posluchače. V interpretově podání nenudí a poslouchají se příjemně. Tempo četby je vcelku pozvolné, ale to nijak nevadí, naopak v kombinaci s Hruškovým hlasem nechává vnímatele propadnout hlouběji do poslechu. Jedinou drobnou vadou na kráse mohou být rytmicky pravidelné pauzy, které náročnějšího posluchače po delším čase poněkud ruší, přestože nejde o nic, na co by nebylo možné si zvyknout nebo co by výrazněji shazovalo jinak výbornou interpretaci.
