Tajuplné příběhy, sbírka kratších textů z pera sira Arthura Conana Doyla, autora nejslavnějšího detektiva všech dob, dokazuje, že tento všestranně nadaný spisovatel nebyl jen tvůrcem příběhů se Sherlockem Holmesem. Ve svých příspěvcích do různých časopisů (nejčastěji proslulého The Strand Magazinu) své čtenáře hojně zásobil i dílky odlišných žánrů. Přestože část z nich nepostrádá klasickou detektivní zápletku, častěji v nich narazíme na Doylovo další oblíbené téma zejména z pozdějšího tvůrčího období, tedy spiritismus a duchařské historky. Motivy pátrání ale nalezneme i v nich.
Ačkoliv většinu sbírky Tajuplné příběhy netvoří příliš známé texty, některé z nich už mohou posluchači přeci jen znát ze starších rozhlasových zpracování. Konkrétně se jedná o povídky Sběratel brouků, respektive Hnědá ruka a Brazilská kočka. Poslední dvě jmenované byly dramaturgicky upraveny a dějově propojeny, čímž vznikla často reprízovaná dramatizace Ruka. V kompletní, nezkrácené délce ale vychází poprvé až právě teď díky nakladatelství Kanopa. To patří herci Václavu Knopovi, není proto divu, že se sám, stejně jako u většiny ostatní produkce, zhostil také role interpreta. Nejde ale o nijak amatérský počin. Rodinné vydavatelství má oporu ve vlastním profesionálním studiu, kde v rukách otce a syna Václava a Kryštofa Knopových vznikají nahrávky se špičkovou kvalitou zvuku, jakou jim může závidět i leckterý větší vydavatel.
Tajuplné příběhy v edičním plánu Kanopy volně navazují na Doylovy povídky a romány se Sherlockem Holmesem, které vycházely v uplynulých letech. Zvolený způsob interpretace je tedy i v tomto případě obdobný. Spíše klidné tempo četby odpovídá starosvětské atmosféře příběhů, Knop se však nebojí rozlišovat jednotlivé postavy svébytnými polohami hlasu, takže výsledek není monotónní. Naopak, jednotlivé povídky ve zvukové formě ožívají a dostávají navíc mírný nádech tajemna, které je znát z interpretova pohnutí v hlase i doprovodné hudby. Sám Doyle bral některé své příběhy s nadhledem, není proto divu, že se podobný přístup odvážil zvolit i Václav Knop. Výsledek tak působí navzdory stáří předlohy svěže, čemuž napomáhá i zvolený hudební motiv, nesoucí se v duchu tradičních staroanglických duchařských hororů.
Drobná výtka míří pouze k faktu, že jednotlivé stopy nejsou pojmenovány a ani v anotaci nenajdeme jejich výčet. Pokud se tak posluchač chce vrátit ke konkrétnímu příběhu, musí je postupně zkoušet jeden po druhém, nebo se podívat do našeho katalogu. Na začátku každého z nich naštěstí interpret jejich název přečte, takže se ke kýženému textu nakonec dříve či později posluchač prokliká. Nebýt tohoto detailu, nebylo by ale sbírce Tajuplné příběhy co vytknout. Povídky Arthura Conana Doyla jsou jako stvořené pro melancholické období končícího podzimu a v audioknižní podobě vyznívají ještě tajemněji, než v tištěné variantě.
