Kniha vyšla ke stému výročí začátku první světové války a válečnému „preludiu“, atentátu na následníka habsburského trůnu Ferdinanda d’Este věnuje důležité pasáže.
Rok po vydání se tvůrčí počin publicistů dočkal zvukové podoby – stejnojmenné audioknihy. Projekt je tématem i dikcí – patrně náhodou, ale sympaticky – spřízněn s dlouhodobým rozhlasovým seriálem stanice Vltava Polní pošta, jenž čerpal z dopisů českých vojáků z front první světové války. Reportáže, črty, fejetony, eseje historického i cestopisného charakteru a úryvky z unikátního deníku Františka Valouška, četníka, který v Bosně dlouho sloužil, čte jeden z autorů Martin Ježek a herec Ondřej Brzobohatý. Mluvené slovo kreativně umocňuje hudba skladatele a kytaristy Lukáše Sommera.
Díky zvukové podobě výrazněji vyniknou hodnoty textu: hutný obsah, poutavé příběhy, zajímavé informace i stylistické kvality. Výrazný, přitom věcně uměřený přednes zkušeného novináře a profesionální výkon herce vzájemně ladí a dobře se doplňují – Brzobohatý čte úryvky z Valouškova deníku, Ježek své a Trojanovy texty. Svého úkolu se zhostili znamenitě.
Jako úvod si autoři vybrali citát ze známé vstupní pasáže Haškova Švejka. Je funkční, protože celým textem prolíná válečné téma. Připomíná se i čin Gavrila Principa, který namířil na Ferdinanda zbraň. Nepřímým původcem atentátu byl vlastně český řidič Leopold Lojka, který s následníkem „odbočil doprava, místo aby jel rovně“. Právě jemu je věnován první příběh zvukové knihy – text Muž, který špatně odbočil – o tom, jak se stalo, že onoho červnového dne roku 1914 v Sarajevu řídil Lojka osudný vůz. Obsah (audio)knihy je vůbec plný podobně poutavých, často objevných příběhů a reportáží – historek o lidech, budovách, předmětech či třeba o mostech. A hlavně o krajině, kterou prošly války, tragédie i nenápadné, drobné události, které však měnily chod dějin.
Posluchač si uvědomí zejména dvě důležité kvality Ježkových a Trojanových textů. Především jejich schopnost objevit a připomenout stopy českých lidí v daleké zemi, talent, píli a dovednosti; přínos, jímž obohatili Balkán. Za všechny jmenujme aspoň působení architekta Karla Paříka, který proměnil Sarajevo v evropské město. Neméně významnou hodnotou textu je přirozené propojování minulosti se současností, historie s dneškem. Autoři staví dějinné mosty a naléhavě tím připomenou, že mnohá historická událost, často i nenápadná, se může stát první větou velkého dramatu vrcholícího mnohem později.
Poslech celé audioknihy Tak nám zabili Ferdinanda trvá pět a půl hodiny. Určitě se hodí třeba pro prázdninovou cestu na Balkán…
