Tvůrci navázali na to dobré, co se jim v prvním Tatínkovi povedlo a ve stejném složení, vedeném režisérem Janem Jiráněm, natočili dalších pět pohádek. Dvě vyšly knižně ještě ve sbírce Tatínek není k zahození, ostatní tři už v knize Tatínek 002, ale to zde píšu jen proto, aby to bylo trochu zamotanější.
I tentokrát je jediným interpretem sám autor – Goldflamovy pohádky nemůže snad číst nikdo jiný, ani Jiřina Bohdalová, ani Jiří Lábus, natož třeba Martin Stránský, či jiná audioknižní hvězda. Ani jednomu z nich by totiž nebylo možno uvěřit, že to, co tatínek zažívá, se opravdu stalo. Arnoštu Goldflamovi to uvěřit můžeme – s takovým nasazením své texty čte. S osobitým humorem, laskavostí a s porozuměním dětskému posluchači dokáže bavit malé i velké.
Tentokrát otevře krysařské téma (Tatínek a splašená zvířata), nenápadně naváže na Prodanou nevěstu (Tatínek a medvěd), nechá maminku trošičku žárlit (Tatínek a velryba), zamyslí se nad zákony robotiky (Tatínek a roboti) a celé CD uzavře dnes populární krimi (Tatínek a bankovní lupiči). I tentokrát dobarvuje příběhy tématická hudba či zvuky umocňující kulisu obchodu, lesa, moře, či hrozící vzpoury robotů.
Audiokniha je pro děti mnohem zásadnějším médiem než pro dospělé posluchače. Umožňuje jim naslouchat vyprávěnému příběhu, rozvíjet představivost, podporovat soustředění, několikerým poslechem lépe chápat souvislosti, vnímat hlas někoho jiného než členů svého bezprostředního okolí. Mluvené slovo vnímají děti intenzívněji než dospělí. Berme tedy s povděkem fakt, že produkce dětských audioknih u nás je na dobré úrovni a že právě Audioberg nabízí tak kvalitní tituly. Tatínek 002 mezi ně bezesporu patří.
