Vizuálně neobyčejně působivý seriál Babylon Berlín zatím ve dvou řadách zpracoval Kutscherovu první detektivku, Mokrou rybu. Zatímco se čtenáři mohou pustit již do třetího pokračování této série, seriáloví diváci netrpělivě vyhlížejí adaptaci autorovy druhé knihy, Tichého zabijáka. Místo čekání na televizní zpracování, které se předlohou řídí jen velmi volně, sáhněte raději po audioknize. Ta ve vybroušeném provedení slibuje přinést vše, co od ní očekáváte.
Berlín na přelomu dvacátých a třicátých let působí v knihách Volkera Kutschera až magicky přitažlivým dojmem. Nebyla to však lehká doba, třebaže opravdu těžké časy měly teprve nadejít. Kutscherovy knihy věrohodně vykreslují podhoubí budoucích tragických událostí. Na ulicích se střetávají demonstranti z řad komunistů a nacionalistů, velkými změnami prochází ale také filmový svět. Kdo se rychle nepřeorientuje z němého na zvukový film, nezvládne plout po proudu a klesne ke dnu. Tichý zabiják funguje jako detektivka ještě o něco lépe, než již tak vychvalovaný první díl. Ubral na politice a vsadil na přitažlivé prostředí, napínavé zvraty a propletenec mezilidských vztahů.
U audioknižního Tichého zabijáka se sešel stejný tvůrčí tým, jako u Mokré ryby. Těšit se tak můžeme z opravdu skvěle vybraného interpreta a jeho výkonu pod taktovkou režiséra Michala Bureše. Herec Jan Teplý výtečně nadaboval postavu komisaře Ratha již ve zmíněném seriálovém zpracování, v audioknize však dostává ještě více prostoru. Kromě sympatického, byť trochu tvrdohlavého hrdiny, který si i přes výtky nadřízených jede na vlastní pěst stůj co stůj, se Teplý chopil příležitosti přiřadit ke každé z mnoha postav vlastní identitu. Nepříjemní kolegové, pánovití nadřízení, oddaná sekretářka i nadutí filmoví producenti, ti všichni vystupují v interpretově podání před vnitřním zrakem posluchače v sytých barvách.
Teplý udržuje správné tempo příběhu, občas se zadrhne či pousměje, čímž obohacuje původní text o velmi cennou přidanou hodnotu. Jedinou nevýhodou je, že v monolozích zabijáka, kterými autor čas od času prokládá Rathovo pátrání, odhaluje zvolená poloha hlasu až příliš z identity pachatele. V tištěné verzi by čtenář mohl tipovat rozuzlení o trochu déle. Kutscher ji ale trochu nečekaně provalí sám ještě daleko před velkým finále, takže výrazná interpretace ve výsledku nenapáchá až takovou škodu.
Přimhouřit nad tím oko pomáhá nezvykle bohatý hudební doprovod, který v sobě míchá ozvěny meziválečných písní s dominantním zvukem kláves. Hravé jazzové a swingové melodie ovšem působí nepatřičně vesele, když rámují scénu smrti nebo dramatického střetnutí. Opravdu dusivě temné tóny by jinak zvukově perfektně vyladěné nahrávce slušely víc.
Tichý zabiják vás dostane svou atmosférou přítmí filmových ateliérů, v nichž se za kulisami tiše plíží smrt. Herecký výkon Jana Teplého patří k tomu nejlepšímu, co je v tomto žánru za poslední měsíce k mání. Pátrání komisaře Gereona Ratha vás bude v jeho podání bavit a na první pohled ohromná nálož více než sedmnácti hodin uteče jako voda.
