A jak tedy vznikla hudební filmová pohádka Tři bratři? Zdeněk Svěrák si se synem Janem čtrnáct let slibovali natočit filmovou pohádku. Když Jan slyšel CD s nahrávkami mini operek, napadlo ho spojení tří děl do jednoho a společně s otcem pak vymysleli příběh o třech bratrech, ve kterém se každý z nich snaží zbavit své špatné vlastnosti. Zapomnětlivý Jan se dostane do pohádky o Šípkové Růžence, nerozhodný Matěj do Červené Karkulky a zbrklý Pepa k Marušce ze dvanácti měsíčků. Nápad pak otec Svěrák zrealizoval do scénáře a syn podle něj natočil celovečerní film, k němuž původní Uhlířovu hudbu z operek instrumentoval Michal Novinski. Po filmu vznikla kniha, soundtrack a nově také audiokniha.
Převádět film do zvukové podoby není pro audioknižní trh nic nového a každé vydavatelství se o to pokoušelo jinak. Počátky můžeme najít u Mrazíka, kdy byla z televizní pohádky vyextrahována pouze zvuková stopa. Posluchačům tak ale bohužel unikla řada vizuálních pasáží velmi důležitých pro pochopení děje. Za účelem rozšířit hudební trh s písničkami pánů Svěráka a Uhlíře vyšla v minulosti CD Ať žijí duchové a Lotrando a Zubejda. Způsob jejich zpracování byl až na bonusovou písničku, která se do filmového Lotranda nevešla, zcela shodný s Mrazíkem. Na počátku nového tisíciletí B&M Music zpřístupnil v audiopodobě několik známých pohádek – Dařbujána a Pandrholu, Pyšnou princeznu, Byl jednou jeden král či Princeznu se zlatou hvězdou na čele. Ke zvukovým stopám připojil audiopopis, místy bohužel velmi nedostačující. Vydavatelství Universal Music zas přispěchalo s úspěšnými filmy Marie Poledňákové Jak vytrhnout velrybě stoličku i s jejím volným pokračováním, a S tebou mě baví svět. Po všech předchozích pokusech byly tyto tituly příjemným překvapením – komentářů se ujali protagonisté hlavních rolí a vedle samotného popisu s odstupem ústy postav vyprávěli svůj příběh. Audiopodoba tak dala nahlédnout do pocitů Vaškovy mámy, Luboše i Michala Adámka a zároveň přinesla i něco více než pouhé zprostředkování děje.
Audioknižní podoba Tří bratrů byla zpracována úplně jinak než zmíněné tituly – vyprávění Zdeňka Svěráka doplnily zvukové efekty společně se všemi filmovými písničkami. Velký mistr slova opět dokázal, že navzdory svému úctyhodnému věku ještě zdaleka nepatří do starého železa. Tak jako ve filmu, i zde šikovně navazuje kontakt s posluchači, brilantní humor i poetičnost tu dosahují zasloužené pozornosti a hlasem jednotlivých postav s lehkostí předčí jejich filmové představitele. Pozorné ucho navíc jistě ocení propracovanost a učesanost celé hudební složky – nejenže je všem písním dobře rozumět, většina jich byla použita ze soundtracku, některé se však doladily až v audioknize a minimálně v jednom případě zřejmě nastala kombinace soundtracku s filmem.
Tři bratři mají ale i své stinné stránky. Při smíchávání mluveného slova s hudbou došlo k několikerému nepříjemnému přebuzení, před píchnutím Růženky o trn část písně v rychlosti zbytečně zopakovala informace podané vypravěčem a říkanka při mlácení obilí ve zdvojené interpretaci filmových mlatců a Zdeňka Svěráka působila rušivě. Rozumím tomu, že chtěl Zdeněk Svěrák dětem ono mlácení obilí zprostředkovat i zvukově a že ho ke všemu potřeboval k dalšímu povídání, nicméně domnívám se, že by vyznělo lépe, kdyby říkanka za zvuku mlácení zazněla pouze ze Svěrákových úst.
Audioknižní Tři bratři tedy nejsou bez kazu, jsem ale přesvědčen, že svým pojetím v mnoha ohledech předčí svého filmového předchůdce.
