Kriminální příběhy, které novinář a publicista Ivan Milan Jedlička dlouhá desetiletí sbíral a předkládal čtenářům, vycházela v papírové podobě především v brožovaném vydání. V posledních letech se ale tyto sešity vyznačovaly lacinými obálkami, lákajícími oči zákazníků trafik na více či méně odhalené postavy krásek, což mohlo milovníky detektivek s alespoň zbytky vkusu spíše odradit. Nejde samozřejmě o vysokou literaturu, je ale dobře, že audioknihy Supraphonu z této řady mají vizuál pojatý moderně a zdařile, což platí zejména o aktuální novince Skutečné kriminální příběhy. Posluchače ale jistě mnohem víc zajímá to, co uslyší.
Výběry Jedličkových povídek natáčel ve své domovské Ostravě ve své režii herec Norbert Lichý. Ten svým nezaměnitelným hlasem pojal případy zpravidla z let 1950-1989 s poněkud ironizujícím nadhledem a místy až uštěpačností, a to zejména v pasážích psaných tehdejší společenskou optikou. Zejména popisy případů týkající se žen a sexuální tematiky byly popisovány spíše pragmaticky a s až veselým tónem, který se dnes nezdá být na místě a působí když ne přímo nevhodně, tak alespoň zastarale. V nejnovější sbírce ale jakoby se i tón vyprávění proměnil, a to nejen vlivem změny interpreta.
Po odchodu Norberta Lichého sáhla produkce Supraphonu po melodickém hlasu Petra Stacha, kterého mají fanoušci detektivek spojeného s rolí vyšetřovatele v oblíbených Případech prvního oddělení. V jeho podání vymizel z intepretace ironizující nadhled, který nahradila větší vlídnost a vřelost. Petr Stach vypráví posluchačům příběhy přímočaře bez manýry, spíše jako vyšetřovatel, než se slovy a tónem si hrající novinář. Snad je to i výběrem textů, ale tříhodinová nahrávka působí po jazykové, obsahové i zvukové stránce vyzráleji a navzdory stáří povídek i soudoběji. Příběhy rámují zvukové a ruchové koláže, vztahující se svým laděním k obsahu daných případů.
Ze zajetých kolejí napínavých vyprávění o vraždách se vymyká jen závěrečná povídka, která má navíc téměř trojnásobnou délku oproti ostatním devíti. Nese název Hledaní ztraceného pokladu a pojednává o nálezu románského relikviáře svatého Maura. Napínavý příběh je zde sice líčen trochu poupraveně, protože uvést, že se památku nedozírné ceny podařilo zachránit před prodejem za valuty na poslední chvíli, se ale v roce 1985 psát nehodilo, jinak jde ale o zdařilé završení příjemné nahrávky, pokud se dají příběhy true crime takto vůbec charakterizovat.
