Podle sovětských úřadů bylo příčinou zániku Ďatlovovy výpravy působení neznámé přírodní síly. Vedla ke smrti sedmi mladých mužů a dvou žen studujících na Uralském polytechnickém institutu. K události došlo 2. února 1959. Existuje bezpočet verzí vysvětlení, proč se devět členů náročné, ale zvladatelné výpravy na vrchol Otorťen nevrátilo, proč byla jejich těla nalezena na úpatí Mrtvé hory, proč byla těla některých z nich zohavena, proč byl jejich stan rozříznut zevnitř – a mohli bychom pokračovat nekonečným seznamem stále údiv vzbuzujících detailů.
Erika Jarkovská je prozaička, která se literárně pokusila vysvětlit nevysvětlitelné už ve své předešlé práci. Na mysli máme její román Maják: Záhada Eileen Mór o případu zmizení tří mužů obsluhy majáku, který vzdoruje logickým vysvětlením. Román Deväť: Príbeh Ďatlovovej výpravy je podložen důkladnou rešerší, obsahuje výňatky z deníků, vykazuje dobrou zeměpisnou a historickou znalost a podtržen je popisem vztahů mezi mladými lidmi, kteří se cítí neporazitelní. Žánrově by se dal označit jako historická rekonstrukce.
Příběh příznačně začíná vyobrazením noční můry, kterou ve spánku prožívá jeden z účastníků, a to jeden ze dvou, z jejichž pohledu výpravu prožíváme – Rustema a Ziny. Jaké je přesně procento fabulace a reality, ponecháme na posouzení posluchačů. Erika Jarkovská každopádně užívá množství mytologických prvků, jako je slovanská feminní temná entita zvaná Mora. I moderně založení studenti se v myslích zabývají pověrami a považují za fatální a zničující nakonec i to, že je jich devět, protože devítka je prý prokleté číslo.
Deväť: Príbeh Ďatlovovej výpravy motivem hrůzy živlů a krutosti přírody připomíná Terror Dana Simmonse či Trhlinu Jozefa Kariky, v níž mimochodem také narazíte na tajemná pohybující se světla pozorovaná na různých místech světa, zvaná orby. Napínavosti audionahrávky přesahující 14 hodin prospěla volba interpreta Rudo Kaina, jehož temně hluboké zabarvení hlasu odpovídá tématu. Vydavatelstvím Čti mi! je Rudo Kain opakovaně vyhledáván jako umělecký interpret s vynikajícím citem pro zobrazení brutálního i křehkého. S úderností se opírá do scén stále se prohlubujících konfliktů a vzrůstající nedůvěry a jemně zachycuje vnitřní svět mladičké a statečné Zinaidy. Na nahrávce s jemnými hudebními podkresy mezi kapitolami, které zdůrazňují nepopsatelnou hrůzu, se projevil osobní vztah Rudo Kaina k této próze, která je první z autorčiny edice nazvané Mystery.
