Jenže proti policii tentokrát nestojí jen rafinovaný zabiják, ale i silný zájem médií, který Barbarottimu zkomplikuje i osobní život. Vrah ovšem nezahálí a přechází od slov k činům. Začíná tím psát Úplně jiný příběh, než by inspektor Barbarotti chtěl.
Švédský spisovatel Håkan Nesser začínal jako učitel, ale poté, co ho spisovatelská dráha začala slušně živit, pověsil původní profesi na hřebík a začal se věnovat psaní naplno. Ze Švédska na čas přesídlil do New Yorku a později do Londýna, nyní se ale vrátil do rodné země a pobývá s rodinou na ostrově u jihovýchodního pobřeží. Má tak blíže k místům, v nichž se odehrávají jeho detektivní romány. Po úspěšné desetidílné sérii s inspektorem Van Veeterenem, která byla i zfilmována, se pustil do řady příběhů s detektivem Gunnarem Barbarottim, která doposud čítá sedm titulů. Dva z nich si můžeme poslechnout i ve zvukové podobě.
První z nich, Muž bez psa, posluchače spíše uvádí do světa inspektora se švédsko-italskými kořeny. Detektivnímu pátrání v něm věnuje autor spíše menší dávku své pozornosti. Namísto toho rozvíjí spletitý příběh jedné rodiny z vyšší střední třídy, která si i přes své ambice a slušné finanční zajištění prochází existenční a především morální krizí. Samotný Barbarotti se objevuje až ve druhé polovině příběhu a spíše než jeho vyšetřovacích dovedností si můžeme povšimnout jeho ambivalentního vztahu s Bohem, s nímž často rozmlouvá. Přesto (či právě proto), že o jeho existenci pochybuje, s ním v duchu hraje zvláštní hru. Pokračování nazvané Úplně jiný příběh dostojí vcelku svému názvu i po obsahové stránce. Vyšetřování se ocitá v centru dění už od začátku, protože jádrem zápletky je podivná korespondence vraha s policií, konkrétně přímo s Barbarottim. Proč své záměry takto sám odhaluje?
Håkan Nesser v případě druhé knihy ustoupil od nastaveného směru, kdy v jistém smyslu převzal štafetu po svém kolegovi Henningu Mankellovi. Tomu detektivní linka jeho románů rovněž sloužila spíše jen jako prostředek k literární sondě do švédské společnosti. Nesser se na rozdíl od mnoha severských kolegů příliš nevyžívá v brutálnosti, zato své detektivky překvapivě ozvláštňuje svébytným humorem. Kromě případů, kdy se Barbarotti objevuje na scéně až okolo poloviny příběhu, je této sérii vytýkáno méně svižné tempo, zejména časté vnitřní monology hrdiny, nebo naopak trochu uspěchané konce. Úplně jiný příběh je v tomto mnohem poutavější. Snad za to mohou i některé postupy, kterými se inspiroval u Agathy Christie. Pozornému posluchači totiž jistě neunikne paralela s jedním ze slavných poirotovských románů.
Nesserovy audioknihy u nás vydává OneHotBook. A přestože jde pouze o detektivku, tedy žánr, kterému obvykle nebývají přisuzovány přílišné umělecké ambice, režijní pojetí Michala Bureše a interpretační přístup herce Martina Zahálky tyto předsudky rozhodně popírají. Herec zde vystupuje z obvyklé polohy, s jakou se ujímá vypravěčských partů ve většině ostatních audioknih. Pro každý z dvojice příběhů zvolil trochu odlišný hlasový rejstřík. Zatímco u prvního románu se jeho hlasové polohy pohybují spíše na škále melancholie, odevzdání či zádumčivosti, v případě Úplně jiného příběhu dominuje vzrušení. A to jak na straně znepokojených vyšetřovatelů, tak i při popisu kapitol z vrahových písemností. Ty herec interpretuje vyšším tónem, naznačujícím duševní nevyrovnanost a labilitu pachatele, přičemž tato poloha hlasu působí na posluchače velmi znepokojivým dojmem.
Tradičnímu nešvaru mnoha tuzemských audioknih, tedy špatné výslovnosti cizojazyčných pasáží a místopisných názvů, se ale ani tentokrát bohužel nepodařilo vyhnout a místy různá zkomolení opravdu hodně tahají za uši. Ale i navzdory tomuto zaškobrtnutí je Zahálkův výkon v této sérii příjemným překvapením a patří jistě k jeho nejlepším vůbec. Dojem z nahrávky navíc posiluje i zdařilý hudební doprovod, v němž klavírní melodie doplňují říznější kytarové předěly, zařezávající se ostře do konců kapitol jako nelítostný vrahův nůž do těla oběti.
