Možná jste o něm nikdy neslyšeli, ale pro subžánr detektivní literatury kombinující prvky klasické drsné „hardboiled“ krimi s temnou atmosférou, skotským prostředím a hlubokými sociálně-kritickými tématy se v anglicky mluvících zemích vžilo našim uším možná trochu žertovně znějící označení tartan noir. A stejně jako tato tradiční tkanina jsou i příběhy Iana Rankina skrz naskrz skotské. Hodně v nich prší, hodně se v nich pije, ale naštěstí se v nich i hodně vyšetřuje.
Ačkoliv název může evokovat námořní dobrodružství, v Uzlech a křížích zůstáváme nohama pevně na zemi, konkrétně v Edinburghu. Zapomeňte ale na naleštěné turistické brožury. Ian Rankin nás provede špinavými uličkami a kouty, kde je kriminalita na každodenním pořádku.
Příběh sice spatřil světlo světa již v roce 1987, postřehnete to ale spíše z absence moderní techniky a z názvů automobilů, které se v příběhu objevují a hrají důležitou roli. Tempo příběhu je ale naštěstí veskrze současné, autor navíc po cestě k rozuzlení trousí nápovědy a indicie tak obratně, že pozorný posluchač může slavit odhalení identity vraha ještě pár kapitol před samotnými vyšetřovateli.
David Matásek už jednomu skotskému detektivovi svůj hlas propůjčil, postava Johna Rebuse ale nemůže být Enzu MacLeodovi vzdálenější. Vedle tohoto až příliš sebevědomého suveréna působí Rebus, zmítaný traumaty z armádní minulosti, spíše jako outsider. Série úspěšně pokračuje dodnes a protagonista v ní přirozeně stárne, v Uzlech a křížích se s ním ale potkáváme jako s jedenačtyřicetiletým mužem, jemuž nevyšla armádní kariéra ani soukromé vztahy.
Matáskova interpretace je téměř chirurgicky přesná, herec se může pochlubit perfektní artikulací a schopností jemně odstínit hrdinovy vnitřní úvahy i zvýraznit dramatické nálady scén, při nichž jde do tuhého. Hudební doprovod tvoří přiléhavé elektronické motivy, které působí tu zádumčivě, jinde zaujmou pulzujícím rytmem naznačujícím, že v tomto příběhu jde kdekomu o život.
Po formální stránce se text inspiroval ve filmové branži, jednotlivé scény se klipovitě střídají, což při poslechu občas od posluchače vyžaduje větší soustředění. Drobné úpravy textu, které režisér Bureš vzhledem k místy kostrbatému překladu musel provést, ale minimálně v jednom místě znamenají další chvilkové zmatení posluchače, to když z textu při první zmínce o postavě Samanthy vypadlo, že jde o Rebusovu dceru. Důvtipný posluchač si to ale domyslí, a pokud ne, další děj mu toto rodinné pouto naštěstí záhy prozradí. Co lze naopak kvitovat, je počeštělá výslovnost příjmení Rebus.
Uzly a kříže představují zajímavý odrazový můstek do série, která slibuje rozvinuté prostředí s provázaným světem postav, které prostupují nezřídka mnoha díly série, ať už jde o šťouravého investigativce místního plátku, Rebusova bratra hypnotizéra či další rodinné příslušníky a kolegy. V audiu pak máte díky hlasu Davida Matáska o důvod víc, proč se do Edinburghu opět vrátit.
Jak se Davidu Matáskovi příběh četl? Přečtěte si náš rozhovor s ním! ►
