Vydavatelství Českého rozhlasu Radioservis si široce rozkročenou osobnost Jiřího Anderleho hýčká jako rodinné stříbro. Vedle knižních publikací, které skýtají prostor pro jeho grafickou tvorbu, už vydal v divizi mluveného slova také několik audioknih. Ty první čerpaly z pořadu Láska za lásku: Ani mráčku na obláčku, Cesty a především rozsáhlé Obrazy v čase přinesly audioknižním posluchačům výběr z rozhlasového cyklu hudby, příběhů a rozjímání, který Anderle připravoval s Vladem Príkazským po dvě desetiletí. V roce 2017 tuto řadu doplnil Jiří Anderle v Pavlíkově – rozhovor Tomáše Černého, či spíše Anderleho vyprávění o místech a z míst, která ho formovala v dětství, a k nimž se ve svých vzpomínkách často vrací. Koncept, stopáž i účinkující zůstali zachováni i v případě nedávno vydané audioknihy Zázraky na Hradčanech.
Tentokrát se Tomáš Černý s nahrávacím zařízením a s Jiřím Anderlem vypravil do Prahy, kde od 60. let umělec žil a tvořil. Posluchač se díky nahrávce může v 70 minutách pohybovat s oběma pány v dnes vysoce frekventovaných místech Prahy. S výkladem a vzpomínáním Jiřího Anderleho se ovšem ocitá v turismem nepoznamenané době a nic na tom nezmění ani současné zvuky ulice v pozadí nahrávky. Anderle dokáže originálním a poutavým způsobem navodit atmosféru let minulých. Jeho vyprávění o svébytných postavách, které v okolí Hradčan žily, o místech a o době, která nepřála ani individualitám natož zázrakům, dopadne na posluchače neuvěřitelnou silou.
Jako z Malostranských povídek či z Hrabalových knih vystupují z Anderleho vzpomínek postavy nahluchlého lampáře, místního poštmistra, kopáče s opileckou opičkou či svérázných manželů Engelmüllerových. Snad ke každému místu procházky má vypravěč osobní vztah a dokáže alespoň krátce zavzpomínat, co se tu událo a čeho byl svědkem či přímým účastníkem. Když se v závěru audioknihy dostává po mnoha letech do bývalé kovárny, kde míval svůj ateliér, neubrání se Anderle dojetí.
Hlas Tomáše Černého zaznívá v nahrávce zřídka, vždy ovšem účelně. Někdy jen popisuje, co posluchač nemůže vidět, vysvětluje původ zvuků v pozadí a tu a tam posouvá či glosuje Anderleho vyprávění.
Samotná audiokniha Zázraky na Hradčanech předpokládá alespoň základní povědomí o Jiřím Anderlem. Posluchač nedostává žádnou informaci o jeho osobnosti, žádný úvod, žádné souvislosti. Jako by nahrávka byla určena pouze okruhu zákazníků Radioservisu, kteří si nenechají utéct žádný produkt značky Anderle. Pokud ovšem budeme audioknihu chápat jako zvukové rozšíření knihy Na Hradčanech, kterou Radioservis vydal jen o několik málo týdnů dříve, dostaneme funkční pár. Nahrávka není přepisem knihy, jak bychom u audioknihy mohli předpokládat, ale jejím plnohodnotným doplňkem. Tam kde chybí knize hlas, nastupuje Černého nahrávka. Tam, kde Zázraky na Hradčanech nemohou posloužit obrazem, lze se obrátit ke knize. Doporučit lze tak kombinaci obou.
