Kromě jeho případů očekávatelně sledujeme i jeho soukromý život plný trablů a nepříjemných situací, čímž se z něj pro čtenáře, které Stručovského příběhy zaujmou, stává typický a navíc celkem plasticky vykreslený seriálový hrdina, jak ho známe třeba z holeovek, wallanderovek nebo rhymeovek. V tomhle ohledu si nemůžeme stěžovat na nic, z postupného odkrývání minulosti i z nových osobních výzev je patrné, že má Martin Stručovský svého hrdinu poměrně dobře promyšleného a všechny motivy dávkuje se zdatností ostříleného spisovatele.
Přesto se nelze ubránit pocitu, že osobnost i charakter Matěje Mlynáře jsou poskládány jako podivné puzzle z motivů, jež už svým čtenářům nabídli jiní, čímž přispěli k všeobecně vyznávanému klišé současného hlavního hrdiny žánrové detektivky. Lze to vyjádřit i tak, že takový hrdina musí být natolik morálně nadřazen tzv. obyčejnému člověku, až se z něj tak či onak stane asociál. Nejspíš odtud plynou všechny ty alkoholem či nevěrohodně popsanými depresemi prolezlé typy, kterými je už pár desítek let detektivní produkce zamořena.
Ještě hůře vychází Stručovského literární počínání ve srovnání s jakoukoli dobrou detektivkou jakožto žánrovým čtením. Přece jen od detektivky očekáváme, že se alespoň rámcově odehraje v mezích uvěřitelného. To se u Stručovského často neděje a obzvlášť patné je to právě ve třetím románu série V temnotách, jehož audioverze je prozatím posledním zvukovým počinem (ale jsme si jisti, že počet dílů knižní i audioknižní série bude v budoucnu narůstat).
Mlynář pátrá po zmizelé studentce Lucii, zatímco se jeho partnerka Pavla, policistka České republiky, potýká s případem pravděpodobně rituálně zavražděného kojence. A co čert nechtěl, oba případy se propojí a stojí za nimi, jak jinak, nevýslovné zlo. Tento motiv je sice naroubován na vyprávění, které je celkem svižné, akční a zábavné, ale i tak jde o spisovatelské karty, s kterými víc než pár zdvihů v literární partii uhrát nejde. A navíc vylíčení Jindřichova Hradce jako jakéhosi Gothamu, v němž pod rouškou běžného života vládnou zmar, zločin a perverze, je už přitažené za vlasy přespříliš.
Jenže!
Všechny zmíněné sedmičky a další nízké karty přebíjí trumfové eso vynesené těsně před definitivním odsudkem. Za mikrofon se totiž ve studiu Soundguru už potřetí posadil oblíbený herec a – jak už o něm referujeme jinde – veterán zvukové interpretace literatury Martin Preiss (pro úplnost, v prvním dílu doplněný Kryštofem Hádkem). Vlastně by se dalo říct, že kdyby nebylo Preisse, dal by se tenhle titul odbýt větou „rozejděte se, tady není nic k slyšení“.
Preiss však hraje u této audioknihy mnohem podstatnější roli než možná v kterékoli jiné, kterou kdy načetl. Sotva průměrnou detektivku pozvedá na úroveň velmi kvalitního poslechu především tím, že se ve spolupráci s režisérem a mistrem zvuku v jedné osobě Vratislavem Hubičkou nesnaží na prvním místě prodat příběh, ale jeho atmosféru a náladu. A kupodivu to funguje výtečně.
Preiss používá vlastně jednoduchý trik, kdy čte těsně nad hranící monotónnosti, aniž by ale byť na okamžik tuto hranici překročil. Nezdůrazňuje ani tak dějové zvraty, jako spíš obrazy, které Stručovský vložil do popisných pasáží, a také některé myšlenky a pocity hlavního hrdiny. Výsledkem je tíživá, temná atmosféra, v jejímž uhrančivém oparu zanikají drobné nelogičnosti či stylistické neobratnosti a která je často dovedena na samotný práh snesitelnosti.
O tom, že je Martin Preiss mimořádný audioknižní interpret, jsme se v minulosti přesvědčili mnohokrát. Tentokrát máme i mimořádnou příležitost velmi zřetelně vypozorovat, proč tomu tak je. Když se k tomu přidá sice nijak objevná, ale přesto svým způsobem čtivá detektivka, je o několik hodin dobré zábavy postaráno.
