Všechny texty i přednášky českého psychologa, publicisty a vysokoškolského pedagoga profesora Radkina Honzáka mají jedno společné – tedy kromě perfektně zvládnuté látky – smysl pro humor a trefné využívání ukázek z tzv. krásné literatury i příkladů z jeho odborné praxe. Nejinak je tomu i v případě nezkrácené četby z knihy I v nemoci si buď přítelem. Jde o zvukové zpracování druhého revidovaného a doplněného vydání, které nakladatelství Euromedia Group vydalo v edici Universum letos před prázdninami. O popularitě a obsahové aktuálnosti vypovídá i to, že první vydání vyšlo ve státním nakladatelství Avicenum už v roce 1989.
Na pozadí devíti kapitol (Zdraví a nemoc; Stresové vlivy; Akutní onemocnění; Chronické onemocnění; Psychosomatická koncepce; Problematika smrti; Vztahy ke zdravotnímu personálu; Vztahy v rodině a Odpovědnost za zdravotní stav) se čtenáře – posluchače snaží autor přivést k poznání, jak se při problémech nebo zdravotních obtížích postarat sám o sebe. Nejde mu o to, abychom prováděli lékaři nenáviděnou auto-diagnostiku, ale abychom si odpověděli na klíčové otázky jak se s takovým stavem vyrovnat, jaké důsledky nemoc přináší pro vztahy s naším okolím, jak se chovat ke zdravotním sestřičkám a bratrům nebo k lékaři či apel abychom pokud možno měli zdravé vztahy se svými nejbližšími, kteří nám mohou těžkosti překonat. Samotný text uvádí velmi známým výrokem rabi Hilela: „Jestliže já nejsem pro sebe, kdo je pro mě? A když jsem jenom pro sebe, co jsem? A jestliže ne nyní, pak kdy?“, který je součástí asi nejznámějšího talmudského traktátu Pirkej avot v Mišně.
Vydavatelství Témbr spolu s režisérem Petrem Mazalem mělo naprosto šťastnou ruku ve výběru interpreta. Hlas Martina Myšičky je totiž až terapeuticky ozdravný. Pečlivou, ale nestrojenou dikci a výslovnost je radost poslouchat. Například jinak nudné seznamy zpřítomní tak, že nemáme potřebu posouvat kurzor nahrávky dopředu, ale rádi si vyslechneme veškeré podrobnosti. Inteligence a vzdělání narátora je v hlase slyšet a získáváme pocit, jako by text pouze neinterpretoval, ale sám byl jeho autorem. Vnímat populárně-naučnou knihu odbornějšího rázu se tak díky interpretovi stává potěšením. A to nejen pro již výše napsané, ale také proto, že ve chvílích, kdy by byl text těžší k pouhému auditivnímu vnímání, zvolní Myšička své tempo a přizpůsobí se tak posluchači. Musím s radostí konstatovat, že v tomto případě absolutně nešlo jen o pouhé přenesení textu do formy audia, ale o tvořivou práci, která vnímavé posluchače jistě potěší.
Hudební doprovod vhodně nahrává obsahu audioknihy, kdy jsou v úvodu, mezi kapitolami i na závěr použity motivy připomínající a využívající se při čekání na spojení a navozují meditativní účinky.
Pro fanoušky známého psychiatra je jistě milým bonusem i autorské úvodní slovo, které vysvětluje s humorem sobě vlastním vznik původní publikace i přání, aby se „gramofonové desce“ dařilo a jemnou prosbu o zpětnou vazbu od čtenářů a posluchačů na soukromý e-mail autora.
