Zaměření na osobní prožitek a osobní dějiny je přitom ve veřejném prostoru přítomno už řadu let, a to nejen díky historiografickým školám jakou je třeba francouzská Annales: ta doložila, že vyprávění dějin bez zohlednění každodennosti nemůže být kompletní. Oblíbená obří databáze narací v projektu Paměť národa, která čítá několik tisíc osobních výpovědí pamětníků především z doby Protektorátu a 50. let, umožňuje čtenáři s alespoň rámcovou znalostí „velkých“ dějin zkompletovat si obraz o oněch nešťastných dobách, podobnou funkci mají i některé knihy publicisty Jiřího Padevěta (Ostny a oprátky a navazující Sny a sekyry).
Analogicky se i dějiny vědy a techniky nedají redukovat jen na výčty nejslavnějších jmen a převratných vynálezů a objevů. Švédský historik Peter Englund napsal výbornou knihu esejů Dějiny ticha (Tystnadens historia, 2003, do češtiny přeložila Miloslava Slavíčková tři kapitoly pro pořad Českého rozhlasu Dopolední četba, které v roce 2012 načetl Lukáš Hlavica). V ní přibližuje několik zdánlivě nepodstatných či vedlejších objevů, vynálezů a požitků, které měly často překvapivý vliv na tzv. velké dějiny: například nedostatek šroubováků v britské armádě vedl k podstatným dílčím neúspěchům v búrských válkách.
A loni vyšla současně v češtině i slovenštině knížka bioložky, vědecké publicistky a někdejší vědecké ředitelky Královské učené společnosti Helen Pilcherové Malé vynálezy, které přinesly velké změny, resp. Malé vynálezy, ktoré zmenili svet. Jedná se o svižný soubor padesáti kratších esejů přibližujících padesát vynálezů, které možná často nebudeme mít tendenci pokládat za převratné, ale které mají společné jedno: tak či onak dokázaly změnit chování lidstva a díky tomu určují ráz naší dnešní každodennosti.
Třeba ona slavná Edisonova žárovka, zřejmě nejznámější výdobytek, na který v knize narazíme a vynález, jehož význam byl opěvován i v poezii: Jistěže si neumíme představit život bez ní, ale zamysleli jsme se někdy nad tím, jak vypadal běžný život před jejím rozšířením a jak moc ho rozšíření elektrického osvětlení změnilo? Pokládáme si někdy otázku, jak moc nám usnadňuje život takové obyčejné zdrhovadlo nebo suchý zip (který ovšem především usnadnil každodenní život kosmonautů), jak si lidé čistili zuby před vynálezem zubního kartáčku nebo nakolik změnily medicínu vynálezy něčeho tak běžného, jako je chirurgická rouška nebo injekční stříkačka?
Na podobné otázky dostane čtenář uspokojivé odpovědi, které si momentálně může péčí slovenského audioknižního leadera Publixing vychutnat i ve velmi dobré zvukové podobě. Jednotlivé zhruba desetiminutové kapitoly jsou napsané velmi přístupnou, magazínovou formou, autorka klade důraz na patřičný poměr zábavy a faktů. Jednotlivé vynálezy představuje v rámci příběhu jejich vzniku a nezahlcuje čtenáře či posluchače přehnanou faktografií, přičemž se ale všechny kapitoly jeví jako natolik hluboké a rozsáhlé, že ani zdaleka nelze mluvit o zjednodušování.
Mladá slovenská narátorka, zpěvačka a zvuková inženýrka Michaela Husárová, kterou mohou posluchači znát třeba jako hlas audioblogu Zuzany Mihálechové Pre detskú dušu, využívá svého sympaticky zabarveného hlasu k poučenému čtení, které není v žádném smyslu slova exaltované, ale na druhou stranu není ani trochu nudné. S interpretační nadsázkou odpovídající té, jíž používá sama autorka (a která vyniká i díky dobrému překladu Nikoly Betkové), provází posluchače jednotlivými příběhy s jistotou zkušeného lodivoda.
Ani po zvukové či technické stránce není nahrávce co vytknout, můžeme ji proto jen doporučit. Je to vskutku zajímavý a vděčný pohled na dějiny moderní vědy a techniky.
