A opomenuta nezůstala ani zvuková zpracování, která se mohou často pochlubit s početným a hvězdným obsazením: jmenujme například Marka Ebena, Martina Zounara, Jiřího Schmitzera, Miroslava Vladyku, Romanu Sittovou, nebo Tomáše Hanáka, Davida Novotného, Magdalenu Reifovou a Milana Šteindlera. Počítačové hry si vzhledem k rozpočtům musely vystačit s obsazením dvojhlasým: Fifinkou v nich byla Helena Brabcová, pánské osazenstvo pak namluvil buď Ota Jirák nebo Jiří Lábus.
Chvályhodné je, že od premiéry prvního celovečerního filmu Čtyřlístek ve službách krále, popřípadě jeho audioknižní verze v roce 2013, je dbáno na to, aby legendární postavičky měly své jednotné hlasy, případně, pokud to není možné (což je i případ dnešní recenzované nahrávky), alespoň velmi podobný hlasový projev.
Oslavy padesáti let existence vyvrcholily v dubnu premiérou druhého celovečerního filmu
s jednoduchým názvem Velké dobrodružství Čtyřlístku, který na náměty autora výtvarné podoby Jaroslava Němečka napsal a natočil režisér Michal Žabka. Supraphon současně připravil jeho zvukovou verzi, ve které, ve srovnání s filmem, chybí jen malý vlastivědně-dějepisný úvod.
Forma zpracování vlastně nepřímo navazuje na předchozí tematický supraphonský počin, nahrávku Čtyřlístek: Nová dobrodružství z roku 2016, v němž dabéři z celovečerního filmu společně sehráli čtyři docela povedené původní historky. I tentokrát jsou příběhy čtyři (plus písnička), jsou ale rámovány večerním posezením u táboráku (což není pro spojení čtyř samostatných celků nic neobvyklého, vzpomeňme na snímek Mach a Šebestová k tabuli).
Pro nový film vystřídal Ivana Trojana coby Myšpulína Jiří Ployhar, Pinďou se po Ondřeji Brzobohatém stal Jan Maxián. Jejich hlasový projev je předchozím aktérům skutečně velmi podobný a povedený, takže změna by neměla rušit. Tereza Bebarová i Bohdan Tůma ve svých rolích zůstávají a zdají se být s Fifinkou a Bobíkem už naprosto hlasově srostlí.
První příběh Ďáblův palec původně vznikl po Muzeum Čtyřlístku v Doksech a užijí si jej zejména příznivci Myšpulínových vynálezů. Také druhé vyprávění, v němž Čtyřlístek díky historce o vlkodlakovi odhalí mnohé neplechy, zcela zapadá do klasické poetiky. Piráti vesmíru zabrnkají na ekologickou strunu, byť spojení dvou prostředí, rybníka Blaťáku a výletu do vesmíru, působí trochu šroubovaně. Na závěr nás v Mikulášovi v pekle čeká i něco málo sváteční atmosféry, jakkoli děj není příliš dramatický a potenciál populárního antagonisty Zádrhela zde není využit prakticky vůbec.
V roli vypravěče posluchače jednotlivými epizodami provede Miroslav Táborský. Dialogy, ruchy a hudba jsou převzaty přímo z filmu, což zaručí trochu bohatší hlasové obsazení. Uslyšíme tedy i pohádkové matadory Petra Rychlého, Otu Jiráka, nebo Jiřího Lábuse jako Zádrhela. V posledních dvou příbězích drobnou roličku paní starostky Třeskoprsk namluvila „maminka“ Čtyřlístku, manželka Jaroslava Němečka, paní Lucie Němečková. Zapojení jejího neškoleného hlasu potěší převážně znalce.
Samotná zvuková úprava by si ovšem zasloužila lepší péči. Dialogy téměř neustále doprovází jemná ozvěna (naštěstí se většina scén odehrává v exteriérech), občas lze zaznamenat ne úplně citlivý střih. Stejně tak se jistě dramaturgicky dala vyřešit situace, kdy ve třetím příběhu Tereza Bebarová propůjčí na jednu větu hlas epizodní roli, ale téměř vzápětí promluví jako Fifinka. Zatímco při sledování filmu v této situaci pomůže ke zorientování se obraz, ve zvukovém podání může takto vyřčená větička posluchače zmást.
Filmovému Čtyřlístku by ve výsledku slušel spíše večerníčkový formát. I příběhy ve zvukové podobě působí zábavněji než na plátně, a to díky už zmíněnému Miroslavu Táborskému a zápalu všech protagonistů. Aktuální nahrávka tak s větší mírou zapojené fantazie vyplní delší mezeru mezi návštěvou kina a vstupu filmu na pole domácího videa, zejména, pokud jste vášnivými fanoušky nebo si nové příběhy oblíbili malí diváci ve vašem okolí.
