A stejně jako v případě loni vydané Stvůry, ujala se interpretace Vesnice Zuzana Kajnarová, známá mimo jiné i z několika českých detektivních televizních seriálů. Pod režií nahrávky je podepsaná Jitka Škápíková, kterou pravidelným posluchačům netřeba představovat. A ač matérie, s níž dvojice tvůrkyň pracovala, možná není tou úplně nejoriginálnější českou detektivkou, audiální výsledek je výborný.
Kristýna Trpková je úspěšná spisovatelka, která zasazuje svá díla do poměrně netradičního prostředí, konkrétně do menších obcí v okolí Pardubic. Zatímco první a třetí román její série se odehrává v nedalekých Holicích (kde Trpková také podle dostupných zdrojů žije), Vesnici umístila do fiktivní obce Lipová. Zločin se tentokrát točí kolem vraždy dětí, neprozrazujme ovšem příliš, jak nám dobrý mrav ohledně detektivní prózy radí. Prozraďme alespoň to nejzásadnější: Kdo má zkušenost s autorčiným debutem jistě ví, co od ní čekat, avšak ostatní by se měli připravit na skutečnost, že její knihy do značné míry korespondují s estetikou televizních seriálů (a snad i proto je volba interpretky tak přiléhavá), což může některé čtenáře a čtenářky bavit, jiným budou naopak zažité a místy přeexponované postupy těžce proti srsti. Jinými slovy, pokud jste fanoušky žánrových standardů a nijak vás nerozčilují rozličná klišé, přijdete si na své. Náročnější publikum hledající originální motivy by se mělo nejspíš poohlédnout po něčem jiném. Na ty ostatní tu čeká dobrá zábava sevřená v klasických schématech žánrového průměru. Což ovšem není nijak špatně, Trpková ví, pro koho píše a její čtenáři a čtenářky (stejně jako posluchačky a posluchači) zase vědí, co dostanou. Jak ovšem dopadla audiokniha?
Nahrávku otevírá instrumentální smyčcová skladba, od počátku navozující temnou a napínavou atmosféru. S totožnou razancí, naléhavostí a ve stejně svižném tempu nasazuje Zuzana Kajnarová svou četbu. A nasazení ani tempo už nepoleví, a to ani u interpretky, ani u doprovodné hudby Bohumila Kaliny (v té se ovšem naléhavé smyčce střídají i s jinými nástroji a motivy, například s pocity tajemna navozujícím klávesovým jinglem charakteristickým pro filmové thrillery) a posluchači jsou tak od začátku do konce chyceni poslechem téměř strhujícím, který dělá ze standardní žánrové – a možná spíše průměrně napsané – knihy více než kvalitní poslech.
Kajnarová dobře pracuje s charaktery, výborně vystihuje jejich jistou archetypálnost, s níž autorka pracuje. V podání Kajnarové tyto archetypy dostávají ještě jasnější obrysy, což ovšem vlastně není na škodu. Alespoň díky tomu tolik nevyčnívají mnohá žánrová i (opravdu hojná) frazeologická klišé, kterých se autorka nijak neštítí, a naopak na nich – snad záměrně – svůj příběh a styl konstruuje.
Jinak výbornou nahrávku drobně kazí jen to, že interpretka – zejména na začátku – občas mírně škobrtne, sem tam zazní nějaké slovo jakoby s nejistotou, čehož si možná méně trénované ucho ani nevšimne, avšak i tak se tyto drobnosti měly opravit. Výsledek tím obecně možná nijak výrazně netrpí, ale škoda to je i tak. Ve svém celku je bezmála desetihodinová nahrávka více než kvalitní, jednotlivé aspekty fungují dobře a interpretka předvedla zcela profesionální výkon, který baví, a najít, co mu vytknout, není nijak snadné. Román napsaný podle osvědčeného receptu tak dostává v audio podobě něco navíc a má potenciál si udržet pozornost i té části posluchačského spektra, které by jinak po knize možná nesáhlo.
