Vyhledat

první webový magazín o audioknihách

Slavná epopej ve velkolepém provedení

Datum: 

Autor recenze: 

Vojna a mír
Vojna a mír

Zmíníte-li mezi zasvěcenými rozhlasovými tvůrci, či mezi znalci mluveného slova název Vojna a mír, vrátí se vám řada superlativů: propracovaná stereofonní inscenace, dramatizace kvalitně přepsaná pro rozhlas, skvostné herecké obsazení, precizní režie legendárního Jiřího Horčičky.

Vojna a mír byla natočena roku 1978, v témže roce měla i svou rozhlasovou premiéru. O pět let později vyšla na třech LP deskách její mírně prokrácená verze, roku 2008 vydal Radioservis kompletní nahrávku na čtyřech CD. A konečně nyní, v roce 2015, vychází reedice ve formátu mp3 na jednom disku.

Abychom si mohli uvědomit, v čem tkví kouzlo čtyřdílné dramatizace, je nutný menší historický exkurz. Československý rozhlas začal se stereofonním zvukem na poli dramatickém experimentovat v polovině šedesátých let. První vlaštovkou byla pohádka Zdeňka Svěráka Krápník a Františka v režii Jana Fuchse, natáčená v Koněpruských jeskyních. Stereofonií byl záhy okouzlen režisér Josef Henke – vzpomeňme například Kafkovu Proměnu. Jiří Horčička si tuto metodu natáčení vyzkoušel koncem 60. let rovněž – šlo o hru Ženich pro Marcelu z pera Ivana Klímy, dochovala se však jen nahrávka v mono zvuku. Horčička dlouho stereofonii nevěřil, nakonec se ale stal jedním z jejích největších průkopníků. Stereo tak zažilo ve druhé polovině sedmdesátých a v letech osmdesátých svou zaslouženou renesanci. Díky Horčičkově obratu se dodnes můžeme těšit z bravurních dramatizací Město malérů (Ellery Queen), Zvonokosy (Gabriel Chevallier), nepřekonatelného Letu do nebezpečí (Hailey, Castle) a nebo právě Tolstého Vojny a mír.

Vzhledem k všeobecné známosti této rozsáhlé epopeje není nutné příliš se rozepisovat o ději. Stručně ale lze říci, že Vojna a mír je román plný komorních epizod z vyšších kruhů, příběh intrik, milostných vzplanutí, šťastných ale i méně šťastných lásek, které jsou často citelně až osudově zasaženy válečnými konflikty mezi Francií a Ruskem. Válka zde nemilosrdně ukazuje pomíjivost všech intrik, absolutní nihilismus, který ale zákonitě musí směřovat k vytváření skutečných hodnot a nadějím v lepší a spokojený život v míru a klidu.
 

Dramatizátorům Janu a Jaroslavě Strejčkovým se povedlo zhustit rozsáhlý román do čtyř dílů, trvajících vždy zhruba hodinu. Režiséru Jiřímu Horčičkovi, zvukovému mistru Jitce Borkovcové, hudebnímu skladateli Vladimíru Trucovi a dalším tvůrcům, se zdařilo oživit knižní předlohu v monumentální zvukové plátno. Díky stereozvuku bychom bez nadsázky mohli říct, širokoúhlé plátno. Nemůžeme ve výčtu zapomenout ani na zvukaře a ruchaře Artura Švihu, který zvukovými efekty dodává nahrávce tu správnou atmosféru. Nejpatrnější je to u bitev, kde ostatně velikou roli hraje i Trucova hudba, kombinovaná s úryvky Čajkovského Symfonie 1812.

banner 1200x150

Největší mistrovství bezesporu prokázal režisér Horčička, který inscenaci udává vždy správné tempo, výtečně pracuje s herci, dostává z nich emoce, ale když je potřeba, dovede je zkrotit až k ryze minimalistickým výkonům. Nejplastičtějším příkladem takového vedení je Viktor Preiss v roli knížete Bolkonského. Při disputacích se svým bujarým a sveřepým otcem (Čestmír Řanda) slyšíme, jak z něj emoce přímo prýští, ve chvílích, kdy se smiřuje s osudem, či se zmítá v bolestech po válečném zranění, jsme svědky absolutního minimalismu. Obdobné výkony předvádějí i další mistři slova: Eduard Cupák (hrabě Bezuchov), Jana Hlaváčová (kněžna Marie), či Vladimír Ráž (Napoleon). V inscenaci nalezneme i pozoruhodné ženské výkony: Jorga Kotrbová představuje Helenu jako smyslnou, vypočítavou mrchu, Nataša Daniely Kolářové je zprvu naivní, křehká bytost, měnící se posléze v ženu, která tvrdě a neochvějně přijímá svůj tragický osud. Funkčním nápadem je tu role vypravěče a jakéhosi našeptávače, tzv. svědomí – této role se skvěle zhostil Luděk Munzar. Z dalších účinkujících můžeme zmínit např. Miloše Nedbala, Václava Postráneckého, či Františka Němce.

Vojna a mír je vskutku velmi emotivní inscenací, kdy má posluchač pocit, že se na chvíli octil ve vybrané společnosti, chvíli zase čelí válečnému konfliktu. Pocit není umocněn pouze hudbou a těžkými výstřely, ale rovněž i koňmi přebíhajícími kolem uší zleva doprava. Stereofonní zvuk této inscenaci dělá opravdu dobrou službu a lze doporučit poslech na kvalitních reproduktorech, či na sluchátkách. Ti, kteří se zatím s kvalitně zpracovanou stereofonní rozhlasovou hrou nesetkali, nechť si pustí Vojnu a mír a nebo, rovněž dostupný, Horčičkův Let do nebezpečí. Snad každému vnímavému posluchači pak musí dojít, jakou nezanedbatelnou roli stereo v rozhlasových dramatizacích hraje.

Recenzovaná audiokniha: 

Audioknihy ze stejného žánru

Krakatit patří mezi nejznámější Čapkova díla. Zasloužila se o to především filmová adaptace z roku 1948 v režii Otakara Vávry. Vedle známé dějové linky, která se věnuje třaskavému vynálezu inženýra Prokopa (pojmenovanému podle sopky Krakatoa ležící na ostrově Anak Krakatau v Sundském průlivu mezi ostrovy Sumatra a Jáva) a která nabádá k opatrnosti při využití…
Seriál Českého rozhlasu z roku 2017 natáčený ve vile Karla Čapka na Vinohradech popisující život a dílo slavného autora na základě konkrétních předmětů nalezených ve spisovatelově vile.
Téměř půldruhého tisíciletí uplynulo od doby, kdy neznámý král Artuš hájil Británii proti vetřelcům. Jeho jméno se proměnilo v legendu rytířství. Poslechněte si vyprávění o kouzelníku Merlinovi, panu Lancelotovi z Jezera, Artušovi a Guenevře, Gawainovi a Zeleném rytíři a o Percivalovi a výpravě za Svatým grálem. Pověsti, které se staly součástí evropského kulturního dědictví, vás…

Recenze ze stejného žánru

Autor humoristických knih, vtipných průvodců židovskou kulturou, ale také třeba filmových scénářů Leo Rosten je u nás známý především svými knihami o studentovi newyorské večerní přípravné školy pro dospělé Hymanu Kaplanovi. Kniha Pan Kaplan má stále třídu rád se u nás dlouhodobě těší obrovské popularitě, hrávalo se tu také muzikálové zpracování, vyšla též audio dramatizace.
Na pultech knihkupců (kteří se nebojí zadat si s audioknihami) i v nabídce digitálních distribucí se v těchto dnech objevuje reedice rozhlasové dramatizace špionážního románu Grahama Greena Lidský faktor. Titul, který byl už nějakou dobu vyprodán, tak může oslovit novou generaci audioknižních posluchačů. A třeba právě proto, že od jeho natočení už uplynulo celé čtvrtstoletí.
S tvorbou Agathy Christie, nekorunované královny detektivky, se čeští posluchači audioknih setkávají opravdu hojně. V poslední době její případy vydávají OnehotBook, Voxi, Audiotéka a v neposlední řadě také Radioservis. Ten v těchto dnech pro posluchače vybral z bohatého rozhlasového archivu dramatizaci románu N či M? se svéráznou ústřední dvojicí vyšetřovatelů Tommym a Pentličkou Beresfordovými.
Pojem „seriál“ asociuje mnohým nejčastěji televizi, poučení posluchači však vědí, že řada atraktivních děl je zpracována do podoby seriálů rozhlasových. Této disciplíně se rozhlas věnuje s nadměrnou pečlivostí a právem tak mnohé seriály patří do zlatého fondu: Vojna a mír, Já, Claudius, Pan Kaplan má stále třídu rád a jiné. Veliké oblibě se těší seriály…

Dále od recenzenta

Nakladatelství OneHotBook na mne působí jako určité zjevení ve světě audioknih. V přehledu vydaných titulů na první pohled zaujme jeho dramaturgická strategie přenášet do audiopodoby světové trháky (detektivky Joa Nesbøho), ale i mapovat tuzemskou produkci (Rudiš, Soukupová). Tituly jsou to vždy pečlivě natočené, interpretované hereckými špičkami zavedených jmen, i takovými, která se světem auditivního umění…
Je tomu rok, co vydavatelství OneHotBook převedlo do audioknižní podoby humoristický bestseller Evžena Bočka Poslední aristokratka a zároveň je tomu rok, co zde vyšla velmi kladná recenze. Nyní vydavatelství přichází s pokračováním fiktivního deníku Marie Kostkové z Kostky, Aristokratka ve varu. Jako u předchozího dílu se sebejisté režie chopila Jitka Škápíková, interpretace se opět zhostila…
V audioknižním světě je tradicí, že se interpretace literárních předloh ujímají zkušení herci, kteří více či méně kvalitně dílo přednesou. Posluchačsky velmi oblíbené výjimky tvoří autoři, jejichž četba vlastního textu obráží bohaté herecké zkušenosti – Jan Werich, Miroslav Horníček, Jiří Suchý, Zdeněk Svěrák, Ivan Kraus a další. Sporadicky se objevují i nahrávky opravdu syrové autorské…
Domnívám se, že dnes již klasické Fitzgeraldovo dílo Velký Gatsby je natolik známé a populární, že snad není třeba rozepisovat se obšírně o ději. Ti, kteří nečetli, budou jistě znát jednu z mnoha filmových adaptací. Nicméně stručně.

Další lákavé recenze

Symfonie s úderem kotlů
Recenze

Nemuzikální akvarista

Audioknižních detektivek se Sherlockem Holmesem existuje celá řada a nemálo z nich je k dispozici i ke koupi na audioknižním trhu. Jedná se o příběhy ...
Číst dál →
Povídky a příběhy
Recenze

Pocta Josefu Somrovi

Čerstvý držitel Ceny Thálie za celoživotní mistrovství v činohře, pan Josef Somr, slaví 15. dubna 2014 své osmdesáté narozeniny. Jeho jméno je zárukou té nejvyšší ...
Číst dál →
Svědkyně ohně
Recenze

Poctivé drámo

Severská detektivka je v současnosti světovým fenoménem a ani čeští čtenáři nezůstávají o nic ošizeni. Zatímco před revolucí a v 90. letech jsme mohli poznat ...
Číst dál →
Dvanáct nejznámějších povídek
Recenze

Podivné experimenty Edgara Allana Poea

Do kin právě přichází snímek Podivný experiment, který, stejně jako o dva roky dříve Havran, převádí na filmové plátno povídky, které napsal mistr napětí Edgar ...
Číst dál →
banner 300x480
banner 300x300
banner 300x300

O autorovi

Vojna a mír
Rozsáhlá čtyřdílná románová epopej Vojna a mír se odehrává na pozadí rozhodujících historických událostí (válka s Napoleonem I. Bonapartem, 1769-1821), zejména jeho tažení do Ruska roku 1812, požár Moskvy a ústup francouzské armády).
Přejít nahoru