Vyhledat

první webový magazín o audioknihách

Vraždy pro radost

Datum: 

Autor recenze: 

Vražda pro štěstí
Vražda pro štěstí

Jedním z velmi vítaných a bohulibých projektů Českého rozhlasu a vydavatelství Radioservis je uvedení společného díla Jana Zábrany a Jiřího Škvoreckého. Jde o třídílnou sérii kriminálních příběhů s hlavním protagonistou doktorem Pivoňkou. Dosud vyšly dva ze tří případů. Jak si rozhlasoví tvůrci při převedení tohoto díla do zvuku vedli?

S trojicí románů Vražda pro štěstí, Vražda se zárukou a Vražda v zastoupení jsme se knižně mohli poprvé setkat mezi lety 1962-1967. Ještě v oněch šedesátých letech se díky úspěchu dočkaly příběhy doktora Pivoňky ze soukromé detektivní kanceláře druhého vydání. Třetího pak v osmdesátých letech a čtvrtého po roce 2000. Ani filmoví a televizní tvůrci nepřehlídli, jaké oblibě se díla těší, a tak mimo jiné vznikl na počátku nového tisíciletí i úspěšný seriál Případy detektivní kanceláře Ostrozrak, v hlavní roli s Ondřejem Vetchým.
 
První díl trilogie nám představuje hlavního protagonistu, detektivní kancelář, kde pracuje, jeho šéfa, přítelkyni Boženku Skovajsovou, komickou postavu továrníka Zdeborského a dále celou plejádu charakterů točících se kolem pochybného časopisu Osvobozená lyra, který žije z peněz, jež sami autoři platí redakci za otištění jejich básní. Krácenou rozhlasovou úpravu Vraždy pro štěstí jsme mohli na rozhlasových vlnách slyšet už v srpnu 2020, o necelé dva roky později následovala četba na pokračování druhého dílu Vražda se zárukou.
 
Co se týče vydání na zvukovém nosiči a pro download, Radioservis, ať už z jakýchkoli důvodů, ovšem začal trilogii vydávat od prostředka. Tři měsíce po premiéře stejnojmenné četby na pokračování totiž nejprve vydal Vraždu se zárukou. Vyprávění doktora Pivoňky, se v tomto případě v režii Tomáše Soldána zhostil Michal Bumbálek. Což je s podivem, jelikož v archivu rozhlasu tou dobou již rok a půl dlela nahrávka předchozího dílu, tedy Vraždy pro štěstí. S podivem proto, jelikož Vraždu pro štěstí načetl pod zkušeným režijním vedením Aleše Vrzáka Martin Preiss a jeho přínosu audioknižnímu dílu, stejně jako celému vyznění nahrávky, není co vytknout – jak se nyní mohou posluchači přesvědčit.
 
Zatímco Bumbálek „přiřazuje postávám místy až komické zabarvení hlasu“ (jak jsme psali v recenzi zde), Preiss ve Vrzákově režii přistupuje k dílu velice citlivě a poslech literárně důmyslného vyprávění nabitého lehkým, inteligentním humorem se tak stává lahodným posluchačským zážitkem. Tvůrci dokázali zužitkovat potenciál tohoto odlehčeného detektivního díla, na němž je znát, že jej přední čeští spisovatelé tvořili s radostí a láskou k literatuře i žánru.
 

 
Také hudební předěly mezi dějovými úseky a zvukovými stopami se v případě obou vydaných dílů liší. Vraždou se zárukou se průběžně line několik hudebních motivů, z nichž skladba Erika Truffaze působí extrémně rušivým dojmem, který rozbíjí pracně budovanou atmosféru a nutí posluchače posunout se ve zvukové stopě dál nebo přeskočit na další. O nic lépe s dílem nekoresponduje ani aranžmá téhož tvůrce pro skladbu Nature Boy (z roku 2008), kterou celá audiokniha začíná. Naproti tomu La Petite Bal Milese Davise (z roku 1957), která doprovází Vraždu pro štěstí (poprvé vydanou 1962), je posluchačsky mnohem komfortnější a v kombinaci s Preissovou interpretací, která nás uvádí do každodenního života soukromého očka pracujícího pro pražskou kancelář Ostrozrak, působí příjemně kompatibilním noirovým dojmem. Což jde navíc ruku v ruce se záměrem autorské dvojice, která na trilogii pracovala coby na holdu v zahraničí tou dobou tak oblíbené hard-boiled school, jenžto žánr pojala počesku a se značnou mírou nadsázky – jak lze ostatně číst ve Škvoreckého Nápadech čtenáře detektivek. Navíc je zmíněná skladba jaksi „historicky věrná“ – tedy žánru, nikoli časovému umístění příběhu, ten se odehrává na počátku třicátých let.
 
 
Na tomto místě je možné prozradit, že v roce 2023 plánuje Radioservis vydat poslední díl trilogie, čili Vraždu v zastoupení, který by měl opět načíst Martin Preiss. Nezbývá tedy než se těšit a doufat, že jeho přípravě pro zvukové vydání bude věnována stejná péče a cit pro dílo a jeho atmosféru, jako v případě Vraždy pro štěstí.  
 

Recenzovaná audiokniha: 

Audioknihy ze stejného žánru

Beletristický debut francouzského novináře Oliviera Truca trvale žijícího ve Švédsku, který se stal Nejlepší francouzskou detektivkou roku 2013, načež byl ověnčen dalšími 20 literárními cenami, ožívá v podobě "trojhlasé" audioknihy s Igorem Barešem, Pavlem Rímským a Janou Strykovou.
Na Bruntálsku je zavražděn bývalý inspektor Gestapa a jeho smrt otevírá staré křivdy a dávná tajemství. Podmanivý příběh z alternativní reality napsal Leoš Kyša, známý pod pseudonymem František Kotleta. Vydejte se do Československa na počátku devadesátých let, které je jiné, než si pamatujete.
Detektívi Richard Krauz a Jozef Fischer vyšetrujú vraždu vplyvného riaditeľa konzorcia bánk. Našli ho v jeho pracovni s prestrelenou hlavou. Nie je jasné, ako vrah prekonal dômyselný zabezpečovací systém bankárovej vily a ako je možné, že na mieste činu nezanechal jedinú stopu.

Recenze ze stejného žánru

„Přezka spadla, kdo ji zvedne / dveře klaply, líc ti zbledne / dřívka sbírej, jedna dva tři / poskládej je tak, jak patří…“ Spisovatelka Agatha Christie ve svých detektivkách několikrát využila dětské říkanky, které měly spojitost s dějem a zároveň bylo jejich prostřednictvím funkčním způsobem dávkováno napětí. Úvodní říkanka pochází z románu Nástrahy zubařského křesla,…
Bianca Bellová patří bezesporu k nejznámějším a nejúspěšnějším tuzemským prozaičkám. Zejména její román Jezero, za který získala několik prestižních cen, a který byl přeložen do množství jazyků, jí zajistil místo na piedestalu současné české literatury. V letošním roce však vydala román dost odlišný od své dosavadní tvorby. Ostrov, který také vyšel v audioknižní podobě.
Raymond Chandler svým Philem Marlowem stvořil v roce 1939 novou ikonu v galerii velkých detektivů. Ve světě českého mluveného slova však po léta existovala pouze jedna nahrávka k zakoupení a poslechu. Až do chvíle, než se do toho vložil Český rozhlas a jeho dceřiné vydavatelství Radioservis. To nyní už podruhé přichází s audioknižně vydanou chandlerovskou…

Dále od recenzenta

To, zda český divák a nyní i čtenář či posluchač audioknih, zná, anebo naopak vůbec nezná jméno Matthew Perry, ovlivňuje jeden základní faktor: A to, jestli měl nebo neměl rád televizní seriál Přátelé. Možná i to může za skutečnost, že Perryho známe především spíše jako herce komických než charakterních rolí, a už vůbec ne jako…
Když Kristýna Sněgoňová vstoupila se svým příběhem Krev pro rusalku do světa románové fantastiky a později i do říše audioknih, byl vypravěčem knihy Dominik Stolbenko a interpretem nahrávky Michal Jagelka. Pro návrat do světa brutálně dravých víl si ale vybrala kriminalistku, a tak když se ptáme, jak se lidská žena vypořádala se světem divoženek, můžeme…
Dětský čtenář je holt nesmlouvavý. Když se nebaví, tak se nebaví, s tím se nedá nic dělat. A s dětským posluchačem je to úplně stejné. Dítě si neřekne „možná teď jenom potřebuji jiný typ příběhu“ nebo „určitě se to po pár kapitolách rozjede“. O to uspokojivější je sledovat, když se děti ve vzácné shodě s…
Po dramatizaci N či M? a Tajemném protivníkovi přichází vydavatelství Radioservis s dalším případem detektivní dvojice Tommyho a Pentličky. Tvůrci audioknižního vydání jsou titíž jako loni – proč je však tato audiokniha o tolik lepší než ta předchozí? Za vším bude nejspíš zkušenost.

Další lákavé recenze

Symfonie s úderem kotlů
Recenze

Nemuzikální akvarista

Audioknižních detektivek se Sherlockem Holmesem existuje celá řada a nemálo z nich je k dispozici i ke koupi na audioknižním trhu. Jedná se o příběhy ...
Číst dál →
Povídky a příběhy
Recenze

Pocta Josefu Somrovi

Čerstvý držitel Ceny Thálie za celoživotní mistrovství v činohře, pan Josef Somr, slaví 15. dubna 2014 své osmdesáté narozeniny. Jeho jméno je zárukou té nejvyšší ...
Číst dál →
Svědkyně ohně
Recenze

Poctivé drámo

Severská detektivka je v současnosti světovým fenoménem a ani čeští čtenáři nezůstávají o nic ošizeni. Zatímco před revolucí a v 90. letech jsme mohli poznat ...
Číst dál →
Dvanáct nejznámějších povídek
Recenze

Podivné experimenty Edgara Allana Poea

Do kin právě přichází snímek Podivný experiment, který, stejně jako o dva roky dříve Havran, převádí na filmové plátno povídky, které napsal mistr napětí Edgar ...
Číst dál →
banner 300x480
banner 300x300
banner 300x300

O autorovi

Vražda pro štěstí
Kdo stojí za vraždou šéfredaktora svérázného literárního časopisu? Detektivka Josefa Škvoreckého a Jana Zábrany Vražda pro štěstí nás zavede do světa pražské prvorepublikové smetánky i mezi hospodské povaleče a zlodějíčky. „Vymýšlení fabule u detektivky se dost podobá vědeckým experimentům. Stanovíte si pracovní tezi, jdete úspěšně podle ní, a najednou Bum! Dál to nejde. Museli jsme se po každém krachu logiky vrátit na začátek a najít jinou cestu.“ Takto vyprávěl Josef Škvorecký o práci nad detektivními příběhy, které společně s Janem Zábranou psali v průběhu šedesátých let. Knihy pak vyšly pouze pod Zábranovým jménem. Básník, prozaik a překladatel Jan Zábrana měl pro žánr detektivky slabost. Překládal Agathu Christie, Arthura Conana Doyla či Eda McBaina, sestavil antologii z anglické a americké detektivní povídky pod názvem 15 pátračů. S Josefem Škvoreckým napsali tři detektivní příběhy, které se odehrávají v prvorepublikovém Československu: Vražda pro štěstí (1962), Vražda se zárukou (1964) a Vražda v zastoupení (1967). Oba autoři prý společně vymýšleli děj, zápletku, řešení a vyrobili si k tomu detailní osnovu. Škvorecký poté text sepsal, Zábrana ho redigoval a zároveň přidával i různé básně, jejichž témata byla součástí příběhu. O tom, že díla vznikala společnými silami, svědčí akrostich, který oba autoři zapracovali do posledního dílu série, Vraždy v zastoupení. Když se přečtou první písmena každé nové kapitoly, vznikne věta „Škvorecký et Zábrana fecerunt ioculum“, tedy „Škvorecký a Zábrana spáchali žertík“. Autoři si tak vystřelili z tehdejšího režimu a díky Zábranovu „pokrývačství“ mohly tyto detektivky vycházet i v sedmdesátých a osmdesátých letech, kdy už byl Škvorecký zakázaným autorem.
Přejít nahoru