Šestý román, v němž Agatha Christie ponechala pátrání po zločinci všetečné stařence slečně Marplové přišel v plodném období počátku padesátých let. Tehdy autorka trochu zanevřela na svého dalšího velkého detektiva Hercula Poirota a po několikaleté odmlce uvedla v těsném sledu hned tři knihy s touto mazanou starou dámou. Využila v ní svůj oblíbený motiv, kdy děj naroubovala na verše dětské říkanky. V tomto využila Píseň o šestipenci, v českém překladu překřtěnou na Píseň penízků, kterou mimo to využila i ve dvou kratších povídkách. V tomto případě si však nevybírá pouze určitý verš, ale rovnou celou básničku, z čehož vyplývá, že i mrtvol v příběhu postupně přibývá. A spolu s tím se zmenšuje i okruh těch, kteří mohli zločin spáchat. Přestože však autorka nezapomněla na své cestě od úvodní kapitoly až k finálnímu rozuzlení tu a tam trousit drobné nápovědy, závěrečné odhalení pachatele je opět překvapivé a přitom tak prosté.
Pro věrné posluchače audioknižních adaptací románů se slečnou Marplovou nemůže ani šestá nahrávka vydaná skupinou Albatros Media (dříve pod značkou Vyšehrad, nyní Voxi) představovat žádnou velkou neznámou. Produkční tým AudioStory, který sérii od jejího počátku pro Albatros Media připravuje, se drží osvědčeného receptu neměnit něco, co funguje. Režisér Daniel Tůma tak dodržel již tradiční členění partů, kdy si text mezi sebe rozdělí jeden či více vypravěčů (doposud jím byli především Otakar Brousek, méně často pak Jitka Ježková a Jan Meduna), s nimiž se v dialozích objevuje ještě Růžena Merunková jako slečna Marplová. Tentokrát ale na příběh, vyprávěný dominantně z pohledu inspektora Neela, postačil jediný hlas vypravěče, Otakara Brouska. Ten na svých bedrech táhne většinu příběhu, protože slečna Marplová tentokrát přichází na scénu až v polovině knihy a její postava je oproti některým dalším románům navíc mírně upozaděna.
Z celé osmihodinové audioknihy je znát, že pro její tvůrce nebyla příprava Kapsy plné žita průkopnickým hledáním výsledného tvaru, ale spíše opakovaným prošlapáváním již dobře známých cest. V průběhu čtyř let od vydání úvodního příběhu Vražda na faře se kdysi hrubé obrysy vytvarovaly, některé ostré hrany obrousily, a herečtí představitelé se s autorčiným jazykem a charaktery svých postav sžili. Platí to zejména o hlavním vypravěči série, Otakaru Brouskovi. Ten si tentokrát našel polohu, v níž přesně dokázal vybalancovat škálu jednotlivých hlasových charakterů tak, aby vyjádřil lehce humorný nadhled v autorčině projevu a zároveň zbytečně nepřehrával. Růžena Merunková pak na svém pojetí slečny Marplové nemusela nic měnit, protože si s hlavní hrdinkou padly do noty takřka hned na první dobrou. Nahrávku pak lemuje rovněž osvědčený hudební doprovod z dílny Karpof Brothers, tedy Daniela Tůmy a Ondřeje Timpla.
