Klást si otázku, zda je či není svatokrádežné oživovat postavu tak bytostně spjatou s autorkou detektivek, Agathou Christie, si ve své malé recenzi nehodlám. Poirota jsem vždy měl v oblibě, nepatřím však do žádného fanklubu a vlastně jsem i rád, že můžu číst další příběhy, v nichž vystupuje, nicméně jsem rozhodně nestál v zástupu u prodejny, ani nežhavil myš u e-shopu, když měly Vraždy s monogramem vyjít. Dokonce jsem knihu ani nekoupil, nepůjčil si ji a ani ji nečetl. Vyčkal jsem si na její zvukovou verzi. A troufám si tvrdit, že jsem udělal dobře. A dokonce: počkal jsem si až na její druhou zvukovou verzi. A troufám si tvrdit, že jsem udělal ještě lépe.
Vydavatelství Tympanum totiž literární znovuzrození Poirota, o které se postarala autorka thrillerů, Sophie Hannah, už jednou – relativně záhy po vypuštění knihy do světa – nahrálo. Jenže, jak se ukázalo, ne zcela šťastně. Reakce posluchačů, kterým scházela hudební složka, ale také režijně důmyslnější zacházení s načtením, si řekli o reparát. Ten se objevil s příchodem letošního února a – dopadl výborně. A to i přesto, že Michal Zelenka doposud posluchačům audioknih moc známý není; jenže měl nad sebou vpravdě pevnou ruku. Režisér Dimitrij Dudík totiž vytvořil kupříkladu (skvostnou) verzi Vykoupení z věznice Shawshank a vedl Zelenku k funkční kombinaci čtení a hraní. Vraždy s monogramem jsou, jak už to u literatury od Agathy Christie bývá, přednostně vystavěné na dialozích či monolozích (neschází ani tradiční finální Poirotovo shrnutí). Zelenka, aby bylo patrné, kdo právě hovoří, moduluje hlas, hraje si s intonací i výslovností – což v případě Poirota dává ještě větší smysl, neboť coby Belgičan vkládá do svých vět francouzská slůvka a k tomu všemu ještě volí konzervativnější a literárnější vyjadřování. Michal Zelenka má sice mladý hlas, přesto Poirot zní velmi přesvědčivě.
Hudební doplnění Kryštofa Marka napomáhá oddělovat kapitoly i dílčí pasáže uvnitř nich, náladou spíše poslech/působení díla odlehčují. Což nijak nepřekvapí, neboť Poirotovo pátrání sice souvisí s vraždami, ale i coby knihy, taktéž televizní seriál, vždy uměl dokonale čtenáře či diváky pobavit.
Pokud jsem v úvodu napsal, že rozhodnutí vyčkat na audioknihu bylo správné, souvisí to s hodnocením knihy jako takové, tedy jejího obsahu. Patrně málokdo očekával, že by se Hannah mohlo podařit překonat originál, na stranu druhou se s postavou popasovala se ctí a vytvořila knihu, která může být bez uzardění poblíž těch, pod nimiž se podepsala Agatha Christie. Přesto si nemůžu pomoci a trošku nerýpnout do překombinovanosti děje. Do něj sice čas od času spadla i Christie, finále však umělo z labyrintu zápletek a zvratů vhodně vybruslit a překvapit, zatímco u Hannah tak nějak čekáte větší wow, dokonce mi přijde, že poslední část ztrácí tempo a gradaci.
Slabšímu působení knihy tak napomáhá zvukové zpracování, které se skvěle poslouchá. Pokud jste tedy ještě s Vraždami s monogramem neměli nic do činění, dejte šanci audioknize.
