Britský autor Arthur C. Clarke, narozený za první světové války a zesnulý v prvním desetiletí nového milénia, patří dodnes společně s Robertem Heinleinem a Isaacem Asimovem do velké trojice světové science fiction. Ne nadarmo jsou všichni tři zmínění dobře známi nejen českým čtenářům ale i milovníkům audioknih. Nejspíš nejslavnější Clarkova próza 2001: Vesmírná odysea, která vznikala souběžně se slavným stejnojmenným snímkem Stanleyho Kubricka, a která navždy změnila podobu žánru, se dočkala své čtené podoby už před více než třiceti lety a stala se klenotem mezi nahrávkami, jež si dnes můžeme znovu poslechnout v remasterované podobě.
Stejně jako film je i román rozdělen na dvě části. Z nich první se věnuje kmenu savců, kteří jsou více než lidoopům podobni člověku – a i zde hraje významnou roli záhadný monolit. Tato část je výrazně obsáhlejší, než jak ji známe ve filmovém zpracování, a také o poznání lyričtější. V části druhé se na počátku jednadvacátého století raketa vydává na pouť k Saturnu. Ani jeden z obou pilotů však neví o pravém poslání mise. Převratné tajemství totiž střeží počítač s umělou inteligencí, který je rozhodně nejodhodlanějším členem expedice. Cesta vesmírem se tak brzy změní v mrazivé psychologické drama, ve kterém jde o život. Za vším je však nález miliony let starého černého monolitu v měsíčním kráteru Tycho.
Na téhle audioknize je zajímavé, že se podobně jako onen monolit vynořila z minulosti, byť ne tak dávné. Richard Honzovič román podle překladu Vladimíra Svobody načetl už v roce 1982 pro Knihovnu a tiskárnu pro nevidomé K. E. Macana. O šestadvacet let později vydavatelství Tympanum onu něco málo přes osm hodin dlouhou nahrávku pod vedením Dominika Svobody remasterovalo a vydalo znovu. My si tak dnes můžeme po letech vychutnat nejen kvalitní zvuk ale i silnou atmosféru, kterou tomuto působivému textu velkých literárních kvalit dala Honzovičova četba. Jako interpret hlasu vypravěče působí Honzovič velmi laskavě a jaksi vědoucně. Vyprávění tak od prvních vět autorovy krátké předmluvy působí velmi uhrančivým dojmem a v závěru v posluchači zanechá jen stěží zapomenutelnou zkušenost, ne-li zvláštní hrůzu z nepoznatelnosti starého a obrovského vesmíru.
