Marek Epstein je široké veřejnosti znám především jako scenárista divácky úspěšných českých filmů. Čas od času ale autor zabrousí i do literárních vod. Jeho záběr je poměrně široký – od kratších prozaických útvarů vydaných v nejrůznějších sbírkách povídek přes knižní adaptaci filmového scénáře (Šarlatán, podle Epsteinova scénáře do literární podoby převedl Josef Klíma) až po literaturu pro děti, přičemž většina jeho děl je známá i audioknižním posluchačům.
Autorovým posledním audioknižně vydaným dílem je právě Zubatá, kterou začátkem tohoto roku v pečlivé produkci vydal Témbr, patřící do vydavatelské skupiny Euromedia Group. Kvalita audioknih vycházející z tohoto nakladatelství v poslední době stoupla, přestože Témbr patří objemem nahrávek k největším audioknižním vydavatelům. Mladí režiséři jako Alexandra Bauerová nebo Tomáš Soldán, jejichž práci do značné míry formovala a stále formuje praxe v Českém rozhlase, si totiž dávají záležet na tom, aby výsledná nahrávka nebyla precizní pouze z hlediska interpretace, ale i po technické stránce.
Právě Tomáš Soldán stojí za audioknižní Zubatou. Společně se zvukovým mistrem Rostislavem Koňaříkem přispěli do českého audioknižního rybníčku technicky i režijně propracovanou nahrávkou, která stojí na výkonu Davida Novotného. Tento herec patří mezi posluchačky oblíbené a velice žádané interprety. Jeho živelná interpretace, která samozřejmě dosahuje vrcholu u příběhů pro děti a mládež, v mnohém připomíná audioknižní (dabingový) projev Jiřího Lábuse, jehož výkon odpovídá spíše dramatu než jednohlasé četbě. To stejné by se dalo říct i o Davidu Novotném. Nutno dodat, že u vážných témat dokáže interpret svou hlasovou živelnost zkrotit, nicméně u titulů určených dětem se vždy doslova herecky vyřádí, což samozřejmě platí i o Zubaté.
Novotný od začátku nasazuje svižné tempo a nedovolí malým posluchačům ani vteřinku nudy. Herec umně variuje hlasy postav, přičemž to není jen o tom, že každá postava mluví trochu jinou intonací, ale především o tom, že se interpret inspiroval zvukovými projevy samotných zvířat. U sýčka tedy Novotný záměrně prodlužuje slabiky, což připomíná houkání. Jeho zajíc si šlape na jazyk, díky čemuž přímo vidíte jeho velké přední zuby. Jako jezevčík zase mluví rychle a úsečně, což vyvolává dojem štěkání. Naopak pro šneka je příznačný velice pomalý a rozvážný projev, což posluchačům evokuje pomalý pohyb hlemýžďů. Jedná se tedy o vskutku neobvykle promyšlenou interpretaci, která bude bavit děti i dospělé. Pozitivní je také to, že je Novotnému v každé postavě dobře rozumět, což se rozhodně vždy nedá říct o jiných podobně herecky rozehraných interpretech.
Zubatá je vtipným příběhem o smrti, který toto do značné míry tabuizované téma může přiblížit dětem. Titul jim asi nepomůže smířit se s odchodem někoho blízkého (zvlášť kvůli až příliš pohádkovému konci), nicméně zde naleznou několik indicií, díky kterým si uvědomí, že smrt je v mnoha podobách součástí každého života a jako takovou ji musíme brát.
