Vyhledat

první webový magazín o audioknihách

Ztrápená duše žaluje

Datum: 

Autor recenze: 

Zápisky z blázince
Zápisky z blázince

Deníkové záznamy patří u čtenářů mezi velmi vyhledávané žánry. Není proto divu, že když se v roce 1995 objevila na pultech kniha Miroslava Macháčka – jedné z předních osobností českého poválečného divadla, vzbudila velkou pozornost. Přestože vyšla až čtyři roky po autorově smrti.

Další vydání knihy Zápisky z blázince vyšla následně v letech 2000 a 2008. Dcera Miroslava Macháčka Kateřina, která lásku k divadlu po rodičích zdědila (matka byla operní pěvkyně Věra Štiborová) a věnuje se herectví, pořádala po otcově smrti jeho pozůstalost a objevila v ní sešit-deník. Při důkladnější práci se vynořila i druhá část textu, ale v době, kdy se chystalo první vydání, druhý sešit zmizel a nemohl být do knihy zařazen. Proto text končí v polovině května, přestože byl Macháček hospitalizován až do konce června, kdy došlo nejen k jeho propuštění z léčebny, ale i zrušení oddělení jako takového. Obsah to však nikterak nepoznamenalo. K jakémusi „dovydání“ došlo až letos, kdy samostatně vyšla zbývající část deníku a uzavřela tak režisérovo vyprávění.
 
Původní vydání tedy vychází z Macháčkova textu, který začíná datem 3. března 1975 a končí 13. květnem téhož roku. Sedmdesát dva dny, sedmdesát dvě kapitoly zachycují všední, provozní věci léčebny, ale také životní příběhy jednotlivých pacientů. Čím je text nejcennější, což je i důvod, proč je kniha vyhledávanou pomůckou teatrologů, jsou popisy myšlenkových pochodů autora, kdy s minimální autocenzurou otevřeně popisuje svou složitou psycho-sociální situaci. Nesporný režijní i herecký talent mu ztěžovala jeho komplikovaná osobnost: přecitlivělost se u něj projevovala na jedné straně lehkou vzrušivostí vedoucí až k hysterii a plačtivosti, na straně druhé k silné ironii, která uváděla protistrany často do nepříjemného pocitu a útočné reakce. Přidáme-li k tomu i nelehkou politickou situaci, dostáváme molotovův koktejl, který jednou musel vybuchnout. Stalo se tak na přelomu let 1974 a 1975, kdy zhoršující se podmínky pro Macháčkovu práci a politický tlak zapříčinily, že po premiéře došlo k jeho zhroucení. Nepomohly ani návštěvy u psychiatra a po kritice přednesené na plenárním jednání Národního divadla pod silnými prášky na uklidnění, která nebyla přijata kladně, spíše naopak, zkonzumoval Macháček další prášky na uklidnění a pod jejich vlivem došlo k nedorozumění v samoobsluze. Byl obviněn z krádeže a vedení Národního divadla tuto spíše trapnou záležitost chtělo účelově využít pro jeho vyhazov ze zaměstnání. Skončil na psychiatrii, kde si z terapeutických důvodů vedl deník.
 
Posluchačům se dostává v nezkrácené podobě do rukou první, výrazně delší část Zápisků z blázince, tedy bez dodatku vydaného letos v rámci Macháčkových nedožitých osmdesátých narozenin. Výrobu audioknihy si vzalo pod svá křídla vydavatelství Tebenas. Během šesti hodin se díky tomu před námi otevře režisérova duše a na nás je přijmout ji. Jak z výše uvedeného vyplývá, je Macháčkova kniha zásadním pramenem k poznání doby i jejího autora a obhajuje tím relevantnost vzniku celé audioknihy. Tento záslužný čin vydání má však poněkud problematičtější realizaci.
 

Audioknihu otevírá úvod editorky, dcery Kateřiny Macháčkové, která v krátkosti přibližuje svůj vztah k otci, jeho vztah k okolí i okolí k němu. Na tom by nebylo nic pozoruhodného, kdyby byl text sdělován plynule a souvisle. Macháčková ale text interpretuje těžce, se zbytečně dlouhými pauzami mezi slovy a u herečky její zkušenosti je až s podivem, že se občas dopouští nesprávné artikulace, až má posluchač pocit, že neslyší audioknihu, ale záznam telefonátu, který herečku zaskočil po ránu a k tomu rozespalou. Nicméně to by se nejspíš dalo omluvit citovým rozechvěním a angažovaností na díle.
 
Dalším nepříjemným překvapením, je práce hlavního narátora, veterána rozhlasové i audioknižní tvorby, Jana Vlasáka. Jeho hlasový projev bohužel navozuje pocit spěchu, jako by mu režisér a produkce neposkytli potřebný časový prostor. Ani následná postprodukce neodstranila například zbytečně dlouhé mezery mezi větami (ale i slovy!), takže poslech budí dojem odsekávání a docházejícího interpretova dechu. Snad šlo o režijní záměr, který měl zpřítomnit denervující zaťatost autora textu, posluchačsky je to ovšem silně rušivé.
 
Miroslav Macháček byl výjimečná osobnost českého divadla a posluchačům se díky audioknize Zápisky z blázince dostává mimořádné možnosti nahlédnout pod pokličku nejen jeho soukromí, ale také poznat zákulisí Národního divadla během tuhé normalizace sedmdesátých let minulého století s jeho složitou politicko-sociální situací. Škoda, že v tak nedbalé podobě.

Recenzovaná audiokniha: 

Audioknihy ze stejného žánru

Masarykův plastický obraz pojmenovává jeho imponující vlastnosti a polemicky se vyrovnává s jeho omyly. Líčí prezidenta Masaryka jako ideového rváče na cestě za vizemi, o jejichž mravní oprávněnosti je přesvědčen. Výsledkem zápasů je sporné pozitivní dílo: stát, o kterém snily generace předků.
Životní osudy první dámy surrealismu s empatií přečetla Eliška Balzerová, první dáma mluveného slova.
Biografie jednoho z nejúspěšnějších, nejoblíbenějších a nejlépe placených akčních hrdinů všech dob je upřímnou zpovědí muže, který si dokázal svým odhodláním a houževnatostí vydobýt to, o čem většina lidí pouze sní – slávu, postavení, moc. Životní příběh chudého chlapce z malého městečka v Rakousku je plný zvratů a přivádí čtenáře do světa profesionální kulturistiky, filmu…

Recenze ze stejného žánru

Jsou knihy, které se obáváme číst, jelikož by to mohla být moc silná káva, jakkoli pravdivá zpověď se v nich může skrývat. Možná tím spíš k nim přistupujeme s respektem. Zvuky probouzení patří mezi ta díla, která vyšla audioknižně, díky tomu je rozhodování o něco jednodušší. Člověk si totiž může říct, že od manželů Trojanových bude to tíživé…
Pověz mi, jak žijete je jednou ze dvou knih, kterou Agatha Christie vydala pod jménem Agatha Christie Mallowan. Vedl ji k tomu zřejmě nejen vděk svému druhému manželovi, archeologovi Maxi Mallowanovi, který měl na jejím vzniku značný podíl, ale snad i váhání ze strany vydavatele. Ten se velmi obával odmítnutí titulu ze strany čtenářů, očekávajících další…
Přemýšleli jste někdy o tom, jaké by to bylo stát se ze dne na den následníkem královského trůnu? Do pocitů budoucí královny Alžběty II. a její cesty životem se nyní můžete zaposlouchat díky vydavatelství Českého rozhlasu Radioservis, které zkrácenou verzi slavné Koruny, vycházející ze stejnojmenného televizního seriálu, právě vydává.
Když jeden patnáctiletý kluk z Bruntálu dostal dopis s letenkou do Lagosu, ještě netušil, jak moc se jeho život změní a jaký později nabere směr. Obonete Ubam věděl, že je jiný. Věděl, že jeho otec je policistou ve vzdálené zemi. A věděl, že ho čeká velké dobrodružství. Ale to bylo asi tak všechno.

Další lákavé recenze

Symfonie s úderem kotlů
Recenze

Nemuzikální akvarista

Audioknižních detektivek se Sherlockem Holmesem existuje celá řada a nemálo z nich je k dispozici i ke koupi na audioknižním trhu. Jedná se o příběhy ...
Číst dál →
Povídky a příběhy
Recenze

Pocta Josefu Somrovi

Čerstvý držitel Ceny Thálie za celoživotní mistrovství v činohře, pan Josef Somr, slaví 15. dubna 2014 své osmdesáté narozeniny. Jeho jméno je zárukou té nejvyšší ...
Číst dál →
Svědkyně ohně
Recenze

Poctivé drámo

Severská detektivka je v současnosti světovým fenoménem a ani čeští čtenáři nezůstávají o nic ošizeni. Zatímco před revolucí a v 90. letech jsme mohli poznat ...
Číst dál →
Dvanáct nejznámějších povídek
Recenze

Podivné experimenty Edgara Allana Poea

Do kin právě přichází snímek Podivný experiment, který, stejně jako o dva roky dříve Havran, převádí na filmové plátno povídky, které napsal mistr napětí Edgar ...
Číst dál →
banner 300x480
banner 300x300
banner 300x300

O autorovi

Zápisky z blázince
Legendární divadelní režisér se v roce 1975 ocitl za zdmi bohnické psychiatrické léčebny. Hledal zde ochranu před světem, který se jej rozhodl ponížit a zlikvidovat. Součástí terapie byl zápis krátkých, stručných postřehů a poznámek. Občas úsměvný, jindy až mrazivě drsný a přesný popis života v socialistickém Československu.
Přejít nahoru