V Lancre je skoro všechno nachystáno na královskou svatbu. A přípravy by snad šly podle plánu, kdyby se podezřele mnoho lidí nemotalo kolem kamenného kruhu – to máte nejdřív ty mladé holky, co se chtějí stát čarodějkami čarodějnějšími než Bábi Zlopočasná a Stařenka Oggová dohromady, a potom parta nemotorných tanečníků, co se narychlo přeučili na herce a připravují představení na královskou oslavu.
Jenomže nenadálý život kolem kamenného kruhu znamená velké nebezpečí: že se vrátí Dámy a pánové. Jejich pravé jméno se neříká ani šeptem. Pouze staré čarodějky vědí, proč tomu tak je, ale k čemu je to platné, když si ostatní obyvatelé Lancre myslí, že elfové byli hodní a roztomilí?
Pro Terryho Pratchetta se jednalo již o čtrnáctý exkurz do světa, který vesmírem pluje na zádech obrovské želvy, pro Zuzanu Slavíkovou třetí výpravu mezi zeměplošské čarodějky. Bábi Zlopočasná, Stařenka Oggová i Magráta Česneková tak již byly staré známé, jejichž specifický projev nebylo potřeba vymýšlet, pouze oživit, vyšperkovat a přidat další barvité postavičky. Na začátku příběhu se mihne i sám Smrť. Přiznejme si to, Zuzana Slavíková sice umí bleskurychle přeskočit z poťouchlé čarodějky do role trpasličího svůdníka, v porovnání s projevem Jana Vondráčka, který převzal úlohu Sekáče, však můžou všechny chlupy na Knihovníkových zádech blednout závistí.
Sir Terry si pro své čtenáře připravil opravdu kouzelnou směs, kterou nezapomněl okořenit putováním skupiny mágů na královskou svatbu. Slavíková tak musela přijmou i některé role, jejichž cestu vyšlapali její herečtí kolegové. Soudržnost a uvěřitelnost se podařilo udržet i přes to, že série Hlídky a Smrtě režíruje Hynek Pekárek, zatímco nad čarodějkami drží ochrannou, přesto však pevnou ruku Jitka Škápíková.
Co však postupně bují do rozměrů připomínajících ego Bábi Zlopočasné, jsou znělky mezi kapitolami. Drží se zavedeného motivu z minulých dílů, nabývají však na délce, výraznosti a snad i počtu použitých hudebních nástrojů. Milovníci strohých audioknih byli varováni – tady se to jen hemží hlasy, zvuky, hudbou, výskáním, jásotem a možná přijdou i mnozí efektové.
Knihy Terryho Pratchetta standardně najdeme v sekci humorné fantastiky, je však potřeba počítat s tím, že na pozadí praštěného, avšak do nejmenších detailů promyšleného světa narážejí postavy na problémy ryze současné, absurdní, avšak věčné, řeší se mnohovesmíry s alternativními realitami a Shakespearovy hry. Ano, stejně jako Soudné sestry kolísaly mezi Macbethem a Hamletem, Dámy a pánové odkazují na Sen noci svatojánské, a tak si posluchač daleko spíš užije všechny odkazy a nuance, pokud je obeznámen s předlohami.
Příští knihou s čarodějkami je Maškaráda, kterou, stejně jako Soudné sestry, uvádělo do roku 2011, resp. 2014, Divadlo v Dlouhé. Na kombinaci osvědčeného příběhu a světaznalé vypravěčky se zkrátka nelze netěšit.
