Spisovatel Jiří Marek se narodil několik týdnů před vypuknutím první světové války jako Josef Jiří Puchwein. Pracoval jako učitel a redaktor novin, později působil jako ředitel Československého státního filmu či vysokoškolský pedagog. Byl horlivým komunistou, což se zčásti odrazilo v jeho budovatelských prózách. Vedle lehkým perem napsaného románu Můj strýc Odysseus, inspirovaného osudy jeho vlastního strýčka a majitele pohřebního ústavu v jedné osobě, se proslavil zejména triptychem povídek Panoptikum. Právě ty daly vzniknout nejen výše zmiňované televizní sérii, ale i několika filmům a dalším navazujícím seriálům.
Úvodní díl Panoptikum starých kriminálních příběhů představuje kromě Marvanem proslaveného policejního rady Vacátka i další známé seriálové postavy, například inspektory Brůžka a Bouše. Zvukovou podobu dostal tento soubor sedmnácti kriminálních případů (a co je obzvlášť chvályhodné, nezapomnělo se ani na úvodní předmluvu) ve studiu Karpofon, patřícímu vydavatelství AudioStory. Jedenáctihodinová nahrávka sice není první, která zpracovává Markovy příběhy, zcela jistě je ale tou nejlepší.
Pamětníci pravěku tuzemského audioknižního trhu si možná vzpomenou, že se v roce 2013 dostala na svět dvojice CD Panoptikum hříšných lidí města pražského, v němž se ve čtyřech dramatizovaných příbězích představili Josef Somr, Vladimír Javorský, Jiří Prager a Tomáš Töpfer. V následujících dvou letech přidal svou trošku do mlýna i plzeňský rozhlas, který nejprve s Martinem Stránským a poté s trojicí herců místního divadla natočil Panoptikum hříšných lidí a Panoptikum starých kriminálních případů (obě jsou nepochopitelně dodnes v prodeji opatřené obálkami, které jsou samy o sobě zločinem proti grafickému designu, protože používají font písma, který si nerozumí s českou diakritikou). Teprve počin AudioStory se však pokouší dát Markovým povídkám ucelenou podobu. A daří se mu to nadmíru dobře.
V době, kdy vychází nespočet domácích i zahraničních mrazivých thrillerů a detektivek je osvěžující narazit na titul, který hraje na odlehčenou notu. Jiří Marek měl nezpochybnitelný spisovatelský dar, protože i šestapadesát let po vydání této sbírky působí případy rady Vacátka a jeho kolegů svěže, vtipně a neztrácejí švih. Zkušený konzument detektivní literatury sice někdy odhadne, kam příběhy, inspirované soudničkami slovutného novináře a překladatele Františka Gela míří, autorův jazyk a vypravěčský um ale dokáží jeho pozornost udržet až do konce.
A není to zásluha jen textu, ale pochopitelně i interpretace. K té si režisér Daniel Tůma pozval trojici interpretů, s nimiž se v rámci produkce vydavatelství nesetkáváme poprvé. Sázka na osvědčená jména se ale vyplatila, jak Jaromír Meduna, tak Otakar Brousek ml. i Saša Rašilov působí, jako by se snad ve studiu předháněli v tom, kdo podá lepší výkon. Příjemné je, že i při výsostně hereckém podání, v němž se ani jeden nebojí modulovat svůj hlas a vytvářet pro jednotlivé postavy a postavičky jejich jedinečné charaktery, nepřekračují pomyslnou linii mezi živým ztvárněním a přehráváním. Občasné komické situace si žádají i odpovídající méně vážnou formu interpretace, čemuž se ani jeden z trojice interpretů nevyhýbá.
Jaromír Meduna čte až s překvapivě mladistvou energií a je znát, že mu příběhy první republiky vyhovují, jak ostatně dokázal už při četbě Obrázků z domova Karla Čapka. Otakar Brousek ml. působí uvolněně a k textům přistupuje s přirozenou lehkostí, svůj bohatý hlasový rejstřík přitom drží povětšinou vhodně na uzdě. Saša Rašilov se naopak do několika zajímavých poloh odvážil pustit a povídky v jeho podání tak dostaly až nečekanou dynamiku. Hlasy, které přiřadil nejrůznějším kolemjdoucím, vedlejším postavičkám i strážníkům z ulice patří k nejzajímavějším momentům nahrávky. Rašilov také hojně a pro posluchače vhodně pracuje s tempem a rytmem vyprávění, takže navzdory bezchybným výkonům jeho kolegů jsou to tentokrát jím načtené povídky, které posluchači nejvíce utkví v hlavě.
AudioStory i tentokrát dokazuje, že nejsilnější je právě v povídkách a nahrávkách s více hlasy. Panoptikum starých kriminálních příběhů se tak směle a bez ztráty kytičky může postavit vedle detektivních pátrání Sherlocka Holmese či Povídek z jedné a druhé kapsy, které zdobí nejednu posluchačskou sbírku.
