Zvuky probouzení napsala autorská dvojice. Taktéž manželé. Petr Třešňák je především novinář, zástupce šéfredaktora v týdeníku Respekt a držitel mimo jiné Ceny Ferdinanda Peroutky. Jeho žena, Petra Třešňáková, pracuje jako psychoterapeutka a lektorka krizové intervence. Spolu, na základě zkušeností se svou dcerou, založili spolek Děti úplňku, pomocí nějž se snaží zlepšit situaci rodin s dětmi s autismem, ať už upozorňováním na nedostatečné možnosti sociální péče, nebo vlastními projekty, jako je homesharing. V návaznosti vznikl z jejich iniciativy v roce 2017 stejnojmenný dokumentární film v režii Veroniky Stehlíkové ukazující náročnost péče o těžce postižené autisty.
Téma autismu a rodičů v náročné až bezvýchodné situaci najdeme i v jejich knize Zvuky probouzení, vydané tiskem již roku 2020 a nominované na Magnesii Literu 2021. Na jedné straně lze říct, že je to dílo terapeutické, oba manželé se zpovídají ze svých pocitů, které soužití s autistickým dítětem přináší. Popisy vývoje chování dcery, snahy o nalezení rovnováhy mezi péčí a osobním životem nebo potřeby vyrovnat se s pocity selhání prokládá Petr Třešňák úvahami o rodičovství jako takovém a teoretickými zmínkami z oblasti psychologie. Několika kratšími vstupy přidává jeho žena autentický pohled z pozice matky, která s dcerou tráví většinu času. Oba pak popisují i způsoby, jak se s náročným údělem pokoušeli smířit skrze duchovní cestu.
V režii Jakuba Taberyho se rolí manželů Třešňákových zhostil jiný manželský pár, a to Ivan a Klára Trojanovi. Ani jednoho z herců není nejspíš třeba výrazně představovat – za zmínku stojí pouze, že pro Kláru Trojanovou byla interpretace Zvuků probouzení první čistě audioknižní prací. Do té doby jsme se s jejím hlasem v audioknižním prostředí mohli seznámit pouze v rámci série Nebojte se klasiky! Ivana Trojana jsme si mohli poslechnout již několikrát, především v souvislosti s tituly publicistického rázu nebo vykazujícími výraznou společenskou závažnost jako Vládneme, nerušit nebo Opuštěná společnost Erika Taberyho. Svůj hlas propůjčil i knize Pavla Kosatíka Emil Běžec.
Tempo četby je v tomto případě přiměřeně svižné, poměrně dynamické. Přesto nijak neruší citlivou, střídavě láskyplnou, ponurou, nebo kontemplativní atmosféru. Kratší pasáže čtené Klárou Trojanovou jsou v porovnání s kapitolami čtenými jejím manželem co do dynamiky trochu méně výrazné, ale stále příjemné na poslech, a především velmi uvěřitelné. Zvuky probouzení nejsou veselé poslouchání, ale s o to hlubším prožitkem.
Snad více než pro rodiče autistů, kteří se určitě v příběhu manželů Třešňákových najdou a prožijí některé situace s nimi, je audiokniha vhodná pro posluchače, kteří s autismem žádné zkušenosti nemají. Ukazuje totiž opačnou stranu spektra, která není tak vděčná pro literární a filmové zpracování jako vidíme například ve filmu Rain Man. Tím spíš patří audiokniha Zvuky probouzení k těm věcem, na které se nezapomíná. A ti, kteří by si potřebovali po poslechu tohoto díla trochu odpočinout, mohou navázat audioknihou Autismus & Chardonnay od Martina Selnera v podání Davida Novotného, v níž není o nic méně autismu, ale zato mnohem více humoru a nadhledu. Naproti tomu Josef Schovanec, kterého Petr Třešňák i v knize zmiňuje, je k poslechu hlavně v rádiu a na YouTube. Jeho dvě knihy, které u nás vyšly, Vítejte v Autistánu a O kolečko míň, se zatím audioknižního vydání k velké škodě nedočkaly.
