Vyhledat

první webový magazín o audioknihách

Docela autorovi závidím

Kryštof Hádek otevřel SoundGuru
Kryštof Hádek otevřel SoundGuru

S hercem Kryštofem Hádkem si redaktorka vydavatelství OneHotBook během natáčecí pauzy povídala o romantických objevitelských cestách, o tučňácích a samozřejmě také o nahrávání audioknihy Co mě naučil tučňák.

Jak vám kniha / audiokniha Co mě naučil tučňák líbila?
Řekl bych, že je to taková odpočinková záležitost. Autor vzpomíná na časy svého mládí v Argentině, takže je to mile nostalgické. Bavilo mě to. A nejvíc asi to, že to skutečně prožil a zřejmě to pro něj byla zásadní zkušenost. Navíc tam byl v šedesátých letech, to muselo být úžasný. Docela mu to závidím.

I tučňáka mu závidíte? Také byste ho bral jako domácího mazlíčka?
Asi jo, já mám tučňáky rád. Navíc je to takové srandovní zvíře a autor tam jeho podobu i zvyky dost detailně popisuje. Tím, že je tučňák jako doma ve vodě, působí na souši trochu neohrabaně a odtud podle mě pramení i jeho obliba. Je vlastně přirozeně roztomilý, takový klaun. Těžko říct, jestli to skutečně bylo tak, jak to Tom Michell líčí, nebo nakolik to celé literárně přikrášlil – to ví jen on sám. Ale klidně se to mohlo stát…

Měl jste chuť něco podobného zažít také?
Opravdu jsem mu záviděl hlavně určitou volnost a také nedotčenost těch zemí, kterou dneska už kvůli globalizaci a možnostem cestování, které máme, vlastně nezažíváme. On měl šanci si pro sebe na motorce objevovat odlehlá místa, která ještě nepoznamenal turismus – to musela být romantika. Vlastně by se díky tomu dalo říct, že je to romantický příběh.

Takže byste taky rád vyrazil na motorce za podobným dobrodružstvím?
Já něco podobného zažil v Indonésii, ale nemělo takový punc objevování, jako to bylo v 60. a 70. letech, kdy takové destinace turisti teprve postupně poznávali.
 

banner 1200x150

Pamatujete si nějaký obtížnější moment, kdy se třeba čtení tolik nedařilo?
To ne. Nakonec, když něco nejde, tak se to zahraje a natočí ještě jednou (směje se). Ale přece jen je poněkud únavné, když je v rámci dané frekvence potřeba přečíst nahlas zhruba šedesát stránek. Pokud si to člověk čte jen pro sebe, tak mu to tak nepřijde, ale je to celkem náročné. Navíc autor na začátku každé kapitoly znovu stručně shrne, co se stalo předtím – což je dobré pro posluchače, když si to bude pouštět na etapy v autě, že se v tom neztratí – ale pro interpreta už méně. Protože musíte vlastně opakovat to, co jste už třeba četli před chvilkou, ale je potřeba udržet v projevu čerstvost a živost.

Jak se na čtení ve studiu obvykle připravujete?
To hodně záleží na typu textu. A tohle naštěstí nebylo zas tak těžké čtení, protože autor drží celou dobu stejný styl vyprávění. Jakmile se tedy člověk naladí na správnou vlnu, už se jí může držet.

V příběhu je ale také docela hodně španělštiny…
To měl pan režisér všechno připravené a pak už mě ve výslovnosti jen korigoval. Ale hlavní hrdina je přece jen Brit, který učí angličtinu na internátní škole a dění kvituje s typicky britským nadhledem. S režisérem jsme našli shodu v pojetí a danou stylizaci jsme pak zachovávali. Jen jsme si hlídali, aby seděly vtipné pointy, aby každá kapitola vyzněla jako řádně ukončená a tak.

Tučňák v knížce občas působí, jako by skoro mluvil a hlavní hrdina s ním často v duchu vede rozhovory. Má tedy Juan Salvador v knížce „svůj hlas“?
Má. Snažili jsme se ho znázornit trochu poťouchle, protože tak na nás působil. Navíc bylo v těch fiktivních dialozích potřeba oba hlasy oddělit i kvůli posluchači, aby se v tom orientoval. 

Co byste vzkázal budoucím posluchačům audioknihy?
Že to je audiokniha pro celou rodinu. Poslech si užijí nejen dospělí, ale když se pojede na dovolenou k moři, na hory, nebo někam na výlet a na zadním sedadle budou děti, tak je to bude taky bavit – už proto, že tučňák je takový vděčný a legrační tvor.

Datum: 

Autor článku: 

Audioknihy ze stejného žánru

Mládí voní medem, hořkne trapasy a sládne vzpomínkou. V pozadí klukovských rošťáren, trápení s láskou jsou jen lehce načrtnuty příběhy lidí, které semlela doba. Nepřátele lidu a strach potlačující člověka najdete v knize také, ale starosti dospívání hrdinu a jeho klukovskou partu zaměstnávají nejvíce. Všichni jsme prošli trápením dospívání, každý si někdy o sobě myslel,…
Šestice poutavých příběhů se odehrává v odlišných dobách na různých místech, včetně několika velmi exotických, ba i zcela fiktivních koutů světa. Ačkoliv zvolenou formou připomínají pověsti, legendy či pohádky, dotýkají se nejožehavějších témat a problémů dnešní společnosti. Archetypální literární formy zde ožívají ve šťastné symbióze s ryze aktuálními poselstvími, a tak balada o tetřevích kamenech,…
Román o tom, jak snadno lze ztratit kontrolu nad životem a jak obtížné je získat ji zpět Sally a Liss — dvě ženy, které by nemohly být rozdílnější. Sally má před maturitou, ale jediné, po čem touží, je klid. Klid od všech a ode všeho — od nevyžádaných rad, návrhů, svazujících pravidel a dotěrných dospělých……

Rozhovory ze stejného žánru

Politiku a společenské dění lze nahlížet různě a v různých kontextech, přičemž jeden z nejoblíbenějších a nejčastějších způsobů, jak je reflektovat, představuje nadsázka a humor. Je přitom dobrou tradicí prostřednictvím humoru, za ním či jeho prostřednictvím i něco podstatného sdělit. Hvězda slovenské blogovací scény Ľubomír Nemeš, který působí v rámci satirického webu Dailymale.
Představovat Limonádového Joea by bylo nošením dříví do lesa, však filmová verze scenáristy Jiřího Brdečky a režiséra Oldřicha Lipského z roku 1964 je díky řadě zlidovělých hlášek a písní dodnes známá.
„Děti moje takřka vlastní,“ tak nás svého času tu a tam oslovoval náš třídní učitel. Jak jsem později zjistil, vypůjčil si tuto hlášku, stejně jako některé další, z díla komiků Šimka a Grossmanna. Jejich práce měly ke školnímu prostředí blízko, ostatně první jmenovaný byl původně sám pedagogem.
Karel Šíp, známý široké veřejnosti především jako moderátor vlastního televizního pořadu, se pustil loni v létě do psaní. Dle vlastních slov, bez ambicí vytvořit literární dílo, a tudíž bez jasné představy o obsahu, o sdělení, o cílové skupině. Krátké fejetony na různá témata, které z jeho prázdninové činnosti vzešly, ale zaujaly vydavatelství XYZ.

Další zajímavé rozhovory

Jindřiška Nováková
Rozhovory

Mám práci, která má smysl a naplňuje mě

AudioStory bylo založeno na začátku 90. let jako první soukromé audioknižní vydavatelství u nás. S jeho majitelkou, paní Jindřiškou Novákovou, jsme si proto povídali především ...
Číst dál →
Veronika Kubařová a Matěj Ruml (foto: Filip Jandourek, OneHotBook)
Rozhovory

Romeo a Julie ve 21. století

Veronika Kubařová s Matoušem Rumlem si spolu v Divadle v Celetné už zahráli Julii a Romea. Teď věnovali svůj hlas jiným tragickým milencům, jejichž láska ...
Číst dál →
Jana Plodková a Martin Myšička (foto: OneHotBook)
Rozhovory

Jak vznikal Pán ohně

U příležitosti vydání audioknihy Pán ohně přizvalo vydavatelství OneHotBook oba interprety ke společnému rozhovoru. Mluvili o postavách, které v audioknize ztvárnili, o čtení čínských výrazů, o ...
Číst dál →
Jan Vondráček (foto: Filip Jandourek, OneHotBook)
Rozhovory

Takové čtení do ouška…

Vydavatelství OneHotBook vyzpovídalo u příležitosti vydání audioknihy Sběratel kostí jejího interpreta Jana Vondráčka. Toho můžete znát nejen z Divadla v Dlouhé, z filmů a televizních seriálů, ...
Číst dál →
banner 300x480
banner 300x300
banner 300x300
Přejít nahoru