Spolu s tištěnou verzí uvedl Publixing i audioknihu, opět v podání dvorního interpreta Martina Mňahončáka. Potkali jsme se s ním ve chvíli, kdy zvukovou podobu novinky dokončoval a zeptali jsme se ho na to, jak vypadá natáčení i co si o dánovkách myslí.
Jaký vztah máte k Dominiku Dánovi poté, co jste načetl dvacet čtyři románů z celkových čtyřiceti, které doposud za dvacet let napsal?
Lepší otázka by možná byla, jaký k němu mají vztah samotní jeho čtenáři a posluchači audioknih, protože jde o opravdu velmi čteného a poslouchaného autora. Když je o něj takový enormní zájem, tak mu můžu popřát jen alespoň dalších dvacet let takového psaní.
Máte rád detektivky i jako čtenář?
Dominika Dána čtu pracovně, o dílech, které jsem nenačítal já, ale také něco vím. Žánr jako takový mám rád a detektivky si čtu i ve svém volném čase, nejčastěji severské autory. Kromě nich jsem si ale oblíbil třeba Paola Coelha a sci-fi, takže mám žánrově trochu širší záběr.
Načítání dánovek jste převzal poté, co v roce 2018 zemřel původní interpret Marián Geišberg. Jak probíhal tento výběr z vašeho úhlu pohledu?
To bylo poměrně zajímavé. Sám nejsem posluchačem audioknih, takže jsem nevěděl, že tuto řadu předtím načítal Marián Geišberg. Kdybych to věděl předem, tak bych do toho možná ani nešel. Naštěstí mi to předem neřekli a jen mi zavolali, že by mě chtěli vyzkoušet a prošel jsem úspěšně. Kdo byl mým předchůdcem, mi řekli až v průběhu natáčení druhé knihy, kdy už to bylo jedno.
Ohledně počtu načtených stránek prý patřím mezi rekordmany.
Dominik Dán je pseudonym a skutečná identita autora není veřejně známá. Setkal jste se s ním někdy osobně?
Ano, potkali jsme se už dříve na place v době, kdy jsem natáčel televizní seriál Kriminálka Staré Město podle jeho námětu. Později jsme se sešli i ve studiu, protože si mě chtěl nejspíš poslechnout a schválit osobně.
Jak probíhá vaše příprava natáčení?
Snažím se při načítání audioknih, abych posluchači nepodsouval svůj názor na danou knihu. Chtěl bych, aby nahrávka působila tak, jako bych si to spolu s posluchačem četl poprvé sám. Abych takový dojem podpořil, na začátku si přečtu jen nějakých padesát nebo sto stránek, abych se v ději zorientoval, a potom už nechám příběh plynout. Je to snazší díky tomu, že už Dána mám poměrně dost načteného, tak už vím, jak píše a jak se chovají jeho postavy.
A jak vypadá samotná práce ve studiu a kolik stránek za den načtete?
Natáčecí frekvence trvá zhruba čtyři nebo čtyři a půl hodiny dopoledne a někdy ještě další čtyři hodiny odpoledne ale to už málokdo zvládne, protože při tom hlasivky dostávají opravdu zabrat. Ohledně počtu stránek prý patřím mezi rekordmany, protože za den jsem schopný zvládnout až stovku stránek.
Co se vám na dánovkách líbí, a proč by je měli zkusit i ti, kdo se jim doteď vyhýbali?
Hodně lidí mi říká že jim audioknihy zpříjemňují čas během řízení nebo při jiné činnosti, při které můžou poslouchat. U detektivek Dominika Dána si ale nedokážu představit, že by při nich mohl někdo dělat něco jiného, protože některé jsou tak napínavé, že já sám netrpělivě čekám na to, co se stane na další stránce. Dominik Dán už má své jméno a je to vlastně už taková značka, která se prodává sama jako teplé housky na krámě a reklamu ode mě ani nepotřebuje.
Oblíbil jste si v příbězích Dominika Dána nějakou postavu?
Všichni detektivové z kanceláře 141 do jednoho jsou moji oblíbenci! Od Krauze přes Fischera alias Chosého až po neustále něco pojídajícího Váňu jsou všichni napsáni s vtipem. Každý z nich je fajn a má zajímavý životní osud, ale žádného z nich nepreferuji.
Jaký příběh vás nejvíc zaujal?
Takových je hodně, musím se přiznat, že se mi víc líbí ty starší. I když má podle mě Dominik Dán ještě pořád o čem psát, připadá mi, že jsou jeho novější knihy psané trochu víc ve spěchu, než dřív, a jsou v nich pasáže, které nejsou tak zajímavé, přestože celek jako takový pořád zajímavý je. Jenom jeden román ale asi doporučit neumím, mám rád třeba Na podpätkoch a nebo Červeného kapitána, možná i proto, že byl zfilmovaný.
Kromě dánovek jste moc jiných audioknih zatím nenačetl. Čím to?
Je to jednoduché, nemám na to moc času. Natáčení audioknihy zabere mnoho hodin a je to poměrně náročná práce. Sám už ale taky vnímám, že je moje jméno s tím Dánovým tak nějak propojené. Ale kromě jeho knih jsem točil třeba i Douglase Adamse, i když jen první dva díly. Byl bych velmi šťastný a poctěný, kdybychom pokračovali a udělali i zbývající tři. Série Stopárov sprievodca galaxiou je totiž moje absolutní srdcovka.
Co vás kromě natáčení nejnovější dánovky Podaj prst momentálně nejvíc profesně zaměstnává?
Zrovna jdu s dabingového studia, ale jinak samozřejmě hraju divadlo, točím seriál Dunaj, Dotyk života dvojku a ještě jednu pohádku. Takže dělám všechno možné.
