Zpět

Petra Stančíka slyšeti

téma, , 10.06.2024
Petr Stančík (koláž, použité foto: OneHotBook)
Jen málo českých spisovatelů bylo od devadesátých let tolika možnými způsoby slyšet. A to ať už se budeme bavit o něm samém nebo jeho dílech vysílaných rozhlasem a především vydávaných audioknižně. Dodnes patří Petr Stančík mezi autory, kteří jsou s oblibou vydáváni, zařazováni do antologií i herecky interpretováni. A za vším tím nejspíš stojí potřeba čtenářů, posluchačů i samotného autora dobře se bavit.
Básník, prozaik, esejista, dramatik a textař Petr Stančík je jednou z těch osobností, o jejichž etablování se v centru české literární kultury svědčí jak četné překlady (do více než desítky evropských jazyků, včetně maďarštiny, litevštiny nebo makedonštiny), tak množství cen – mezi jinými například dvě ocenění Magnesia Litera za prózu (2015 a 2019), Zlatá stuha za beletrii pro děti (2018) a několik ocenění v kategoriích Audioknihy roku. Zvukem jsme mohli slyšet jeho básně, povídky, rozhlasové pořady, knihy pro děti, kompletní a krácené četby románů, i jejich dramatizace. Jeho tvorba se tak stala předmětem interpretací více než čtyřiceti rozhlasových herců a audioknižních interpretů pod vedením celkem dvanácti režisérů. V tomto článku se však budeme soustředit především na Stančíkovy prózy, ať už krátké či románové, vydané prostřednictvím audioknižních vydavatelů.

Stančík ponurý i groteskní

Nejstarší Stančíkův veřejně otištěný text spadá ještě do počátku devadesátých let. Počítáme-li správně, na první audioknižně vydané dílo si tedy měl počkat ještě celých patnáct let. To ovšem neznamená, že do té doby nebyl autorsky činný, nebo že by jiná jeho díla nebyla vysílána například Českým rozhlasem. K vůbec prvním zvukovým nahrávkám patří výběr básní z tou dobou připravované sbírky První kost božího těla, uvedený v roce 1997 pod názvem Srdcadlo. Básně toho času recituje Ivan Trojan pod režijním vedením Dimitrije Dudíka, přičemž režisérovo jméno se později stane nejopakovanějším jménem spojeným s režií Stančíkových děl. V těchto letech ale autor působí ještě pod pseudonymem Petr Odillo Stradický ze Strdic (případně pod některou z jeho variant). Z téhož roku jako Srdcadlo pochází i nahrávka povídky Matná Kovářka z knihy Admirál čaje. Stančík je v ní mysteriózně pochmurný, což ostatně podtrhuje podání Radovana Lukavského i celkové zvukové aranžmá. V podobném duchu pak následuje dramatizace Obojí pramen (podle stejnojmenné knihy) vysílaná v roce 2002. I tento poslech je záležitostí spíše tíživou.
 

Vývoj má však nabrat poněkud odlišný směr a to po roce 2006, kdy Stančík nechává Stradického ze Strdic pomyslně zemřít a dává plný průchod svému hravému, absurdnímu a slovně vytříbenému humoru, s nímž se posluchači poprvé v audiálním prostoru setkají prostřednictvím rozhlasového ztvárnění tou dobou čerstvě vydaného Péráka.

Pérák audiální

Péráka, kde si autor dobírá protektorátní legendu o českém superhrdinovi vzdorujícímu nacistům, natočil Český rozhlas v podobě dvanáctidílného „vlasteneckého rozhlasového komiksu“, první díl měl premiéru 4. ledna 2010. Nahrávka ve vícehlasém hereckém podání Dany Černé, Přemysla Ruta, Aleše Procházky a samotného Petra Stančíka v kombinaci s hudebním aranžmá, které staví na pianu ve stylu honkytonk, se pak v následujících letech dočká vydání v rámci produkce Radioservisu.

A o tom, že jde o téma i dílo stále živé, svědčí skutečnost, že se Pérák necelých šestnáct let od knižního vydání a devět let od poslední rozhlasové reprízy dočkal díky nakladatelství Tympanum vydání coby kompletní audiokniha – tentokrát v režii Jana Rimona a v jednohlasé interpretaci Davida Novotného. Tomu legenda o krásném, mladém, a především schopném Frantovi Pérákovi nepřekvapivě sedla, ostatně tentýž herec má na kontě mnoho zkušeností s prózou humoristickou nebo dokonce beletrií pro děti a mládež.
 

Zatímco se Stančík posunul od tvorby leckdy až příliš zahuštěné sítě významů a silně historizující snové reality ke značně uvolněnější, čtenářsky i posluchačsky přístupnější próze, rozhlasová nahrávka svého času tuto proměnu reflektovala jen opatrně. Naproti tomu v letošním vydání Péráka můžeme sledovat posun k otevřenější hře až humoresce, což je patrné od prvních minut poslechu. 

Durman na dlouhé i krátké lokte

V roce 2015 Stančíkův mysticko gastronomicko pornografický thriller Mlýn na mumie aneb Převratné odhalení komisaře Durmana vydává s hudebním doprovodem gregoriánského chorálu mnichů z belgického kláštera vydavatelství Tympanum – jak jinak než v režii Stančíkova „dvorního režiséra“ Dmitrije Dudíka. Kniha si tou dobou již odnesla cenu Magnesia Litera za prózu a její audioknižní vydání si díky pečlivé práci tvůrčího týmu v následujícím roce vysloužilo další dvě ocenění, a to Audiokniha roku v kategorii nejlepší četba a rovněž titul Absolutní vítěz. Interpretace samotného dvanáctihodinového těla knihy se zhostil člen souboru Švandova divadla Ivan Řezáč, úvodní pasáže každé kapitoly, jež zachycují tajná akta Řádu nového pořádku, naproti tomu čte Zdeněk Maryška.
 
 
Starý dobrý svět, který ještě není prost všech záhad ani magie pak znovu bují jen o dva roky později v povídce Kabinet sedmi probodnutých knih z antologie Praha noir (Paseka, 2016), pro niž Stančík oprášil i postavu komisaře Durmana. Spolu s Milošem Urbanem, Michaelou Klevisovou a dalšími jedenácti českými autory totiž přijal výzvu Pavla Mandyse navázat na bohatou tradici kriminálních a tajemných příběhů s pražskými náměty. Audioknihu v podání čtrnácti herců pak vydalo OneHotBook ještě v témže roce. Stančíkovy povídky se ujal Lukáš Hlavica a jde v rámci souboru o povídku, kde se nejlépe potkal autorský naturel, režijní přístup a herecká interpretace.
 
 
Další z Durmanových případů vyšel tentokrát v antologii Slovensko Komické (Ezopo, 2021), jež navazuje na předešlý svazek Slovensko Noir. Pavel Soukup se zde zhostil četby povídky Světový kongres šprýmařů, v níž Durman vyšetřuje vraždu jednoho z účastníků sešlosti. Z poslechu ale může mít i ne právě zkušený posluchač dojem, že vlivem jistého interpretačního rutinérství se zde z výsledné nahrávky stává jakési nedochůdče a ta tak zůstává daleko za ostatními počiny.
 
Za zmínku stojí, že ani tím se Durmanova odysea nekončí, jelikož v letech 2022 a 2023 jsme mohli další jeho případy slyšet na vlnách Českého rozhlasu pod názvy Ďáblova kostrč a Zabíjačka zlatého prasátka.

Další tři romány

Po úspěchu s Durmanem stvořil Stančík i další románové příběhy, které se dočkaly audioknižního vydání – byť nikoli nutně v pořadí, v jakém knihy vycházely tiskem. První tedy můžeme slyšet příběh o útrapách inspektora Lavaba s případem dvanácti upálených nosorožic a tajného deníku J. W. Goetha, který pod názvem Nulorožec vydalo v roce 2019 nakladatelství Audioberg. I to zvolilo vícehlasou četbu, kdy tělo knihy čte Pavel Rímský, zatímco názvy kapitol a uvozující citace pro změnu Arnošt Goldflam. Vyprávění se nám zde dostává v Rímského podání s příjemným pomrkáváním a volba Goldflama zde také funguje výborně.
 
 
Následujícího roku vychází v témže vydavatelství Andělí vejce a jeho šest a půl hodiny dlouhé četby se chopil Lukáš Hlavica. Hlavní hrdina Augustin Hnát, který se narodil v kulisách první poloviny 20. století, a to částečně zásluhou mořské panny, má po ruce (s dorůstajícím šestým prstem) prapodivné přátele i vynálezy – a interpretace jeho příběhu působí snad ještě přirozenějším a uvěřitelnějším dojmem než Nulorožec. Nutno říct, že obě zmíněné nahrávky vnikly stejně jako Mlýn na mumie pod režijním vedením Dmitrije Dudíka.
 
Jiný případ je pak dvanáctihodinová audiokniha Pravomil aneb Ohlušující promlčení z roku 2021. Zde se režie v produkci OneHotBook ujal Michal Bureš a počet interpretů se tentokrát rozrostl na tři (šlo o trio Pavel Batěk, Jan Vlasák, Jitka Ježková). Zde šlo však o nezbytnou dramaturgickou volbu z hlediska počtu a věku vypravěčů. Vyprávění zde nepojednává jen o osudech Pravomila Raichla, ale podává svědectví o tragickém údělu lidí poznamenaných válkou a totalitou.
 
 
Všechny tyto nahrávky románů dávají tušit, jak vnímavě se ve vydavatelstvích přistupovalo k oněm do značné míry rozdílným dílům a jakou míru snahy o porozumění tomu kterému bylo potřeba věnovat.

Krátké prózy pro uši

Mezi lety 2013 a 2018 Stančík pro rozhlas zdramatizoval dvě povídky Maurice Leblanca, připravil seriál příběhů o Karlu IV. i deset dílů cyklu Kriminální příběhy z Čech, Moravy a Slezska. V roce 2019 v rámci cyklu Petr Stančík uvádí… představil povídky Jorge Luise Borgese, Bohumila Hrabala, Arthura Conana Doyla nebo Gustava Meyrinka. Paralelně ale byly v Českém rozhlase od roku 2015 vysílány i jeho vlastní povídky jako Dvě cesty Toníka Dvořáka, Pumpa, Píseň nočních můr, Ježíšku, ty jsi celá maminka nebo Organizace smrti.

Z rozhlasových počinů pak pod hlavičkou Radioservisu vyšla audioknižně Turbína a mordýrna z knihy Krvavý Bronx (2021) na motivy „černé kroniky“ brněnského Cejlu. Stančíkovu povídku zde interpretuje Jana Štvrtecká v režii Radima Nejedlého – a nutno dodat, že jde o nejvýraznější vyprávění i nahrávku celé antologie.
 
 
A jelikož zájem o povídky v audioknižním prostoru stále roste a mnohé z povídkových antologií se dočkaly audioknižního vydání, můžeme si poslechnout ještě tři další. V prvé řadě Parzifallův pád, kde Petr Stančík pracuje s klišé rytířských příběhů a legend. Ten pro vydavatelství Audiotéka v roce 2020 načetl Matouš Ruml v rámci přípravy audioknižního vydání antologie Povídky současných českých autorů.
 
Následujícího roku pak vyšlo Zapomenuté umění zapomnění v jednom z pravidelných tematických souborů vydavatelství Listen s názvem Tenkrát o Vánocích. Povídku v režii Jana Drbohlava čte pro vydavatelství Témbr Libor Hruška. A nakonec je tu příběh o tragické smrti, která přiměla osamělého mladíka stát se kominickým učněm, díky čemuž mu bylo odhaleno, jak hluboko pod zem vedou některé pražské komíny a co se tam skrývá. Povídku Dutý septagon z antologie mysteriózní a fantastické prózy Hlubiny města pro Audiotéku interpretoval v roce 2023 pod vedením Heleny Rytířové Kajetán Písařovic.

Stančík dětem

Samostatnou kapitolu tvoří četné nahrávky určené dětem a mládeži. Už v roce 2012 Stančík připravil pro Český rozhlas sedmidílná Ctiborova dobrodružství v podzemní říši, která později vyšla knižně pod názvem Mrkev ho vcucla pod zem.
 
Výrazným počinem je pak ale první díl série H2O zvaný H2O a tajná vodní mise, který se dočkal ocenění Zlatá stuha 2018 za nejlepší prózu pro děti a jeho audioknižní vydání zase ceny Audiokniha roku 2020 v kategorii pro děti a mládež. Příběh o kamarádech Hugovi, Hubertovi i jejich maličké ponorce čte pro OneHotBook v režii Michala Bureše Jiří Lábus – tentýž pak pokračuje v načítání dalších čtyř doposud vydaných dílů: H2O a poklad šíleného oka, H2O a pastýřové snů, H2O a záhada Zlaté slzy a H2O a zkázonosný prstenec.
 
 
Dále je k poslechu četba Martina Myšičky Fíla, Žofie a Smaragdová deska (Audioberg 2020), nebo Pohádky pro zlobivé bagry v podání Otakara Brouska mladšího (Témbr 2022), kde ožívají stavební stroje jako jeřáb či míchačka a nechybí ani nenasytný bagr nebo bagr, který dělá bugr.
 
Je tedy znát, že dosavadní dílo Petra Stančíka je značně rozmanité, a důvodů, proč ho k poslechu existuje tolik, je vícero. Tím, který dosud nezazněl plně je však nejspíš ten, že je interpretačně ale i posluchačsky velmi přístupné a atraktivní, za což dozajista vděčí autorovým vypravěčským schopnostem. Láká tak nejen audioknižní vydavatele a zajímavá jména z řad herců a zkušených audioknižních interpretů, ale i posluchače, kteří už vědí, že poslech těchto děl přináší příjemný zážitek.