Zpět

Hurvínkovy poklady v Radiotéce

téma, , 01.05.2016
Hurvínek (foto: Divadlo Spejbla a Hurvínka)
Je to neuvěřitelné, ale je to tak. 2. května oslaví světoznámý Hurvínek už devadesáté narozeniny. Jeho zvuková stopa je na audioknižním trhu nesmazatelná, vždyť spolupráce se Supraphonem trvá už přes osmdesát let. O natáčení příběhů malého nezbedy se však postarali i jiní. V produkci vydavatelství Lotos se například nacházejí audioverze divadelních představení (Hurvínek ufonem) i tituly přímo určené pro nosič (Hurvínkova lokotka). O několik popletených pohádek se postaralo Tommü Records a dva díly Hurvínkových třesků plesků vznikly v dnes již neexistujícím Lunarionu.
V životě oblíbené postavičky hraje značnou úlohu i rozhlas. Zatímco dnes jsou interpreti Divadla S+H zváni do rádia pouze na rozhovory, v nichž jsou většinou moderátory vybídnuti, aby hlasy loutkové rodinky pouze pozdravily posluchače, dříve tomu bylo jinak. Přímo pro vysílání vznikaly pohádkové příběhy, dialogy na určité téma, Spejbl s Hurvínkem byli hosty různých pořadů. Není proto divu, že se v rozhlasovém archivu nachází mnoho pozoruhodných snímků, z nichž jsou některé dostupné ke koupi i v Radiotéce. Všechny dosud vydané nahrávky spojuje významný autor pro děti, pan František Nepil. Pojďme si je tedy představit.

V září 1969 měla na prknech Divadla premiéru Nepilova hra Na řadě doktor Spejbl, kde se Spejbl představil v netradiční roli lékaře a jeho synátor Hurvínek jako zdravotní bratříček. Okolnosti je donutily zápolit nejen s tříhlavou saní, ale i s nešťastnou a rozmazlenou princeznou. O osm let později byla inscenace natočena v Československém rozhlase pod názvem Hurvínek a drak jako nedělní pohádka. Teprve až v roce 1985 se rozhlasový scénář dostal na gramofonovou desku. Vedle Miloše Kirschnera – tehdejšího interpreta S+H ve starším nastudování Jana Bergera excelovala Jorga Kotrbová v postavě panovačné princezny, Josef Velda v úslužném komorníkovi, který se však dokáže i rozčílit a Karlu Houskovi byl svěřen Spejblův spolutrpitel doktor Aspirín. Drakova rozpolcená osobnost promluvila díky Zdeňku Kutilovi, Miroslavu Masopustovi a Janu Faltýnkovi. Rozhlasový snímek od svého vzniku neztratil nic ze svého půvabu, propracovaného zvukového i hereckého zpracování. Známý příběh jistě ocení noví posluchači, na své si však rovněž přijdou kvůli odlišnému obsazení a jiné intonaci i sběratelé.

Poněkud neatraktivně pojmenovaný kompilační titul Hurvínkovy příhody přináší osm samostatných scének, z nichž šest většina příznivců loutkové rodinky pravděpodobně vůbec nezná. Výběr je zahájen dvěma snímky od rozhlasového skřítka Hajaji věnující se pověstem, zbytek sestavy tvoří nahrávky z dnes již neexistujícího cyklu Vysílání pro školy. Hurvínek má nejprve za úkol nakreslit obrázek Bivoje, poté napsat slohovou práci o Vojtěchu z Pernštejna. Obě pověsti však dobře nezná a taťulda se mu je snaží vyložit. Na tomto místě se sluší podotknout, že František Nepil na zdánlivě banální situaci uměl pokaždé vystavět mezi protagonisty brilantní rozhovor s laskavým humorem, ve kterém Hurvínek svými naivními otázkami dokáže téma posunout do jen těžko uvěřitelných absurdit. Proto se už ani nedivme, co může dále způsobit žadonění dětí o hříbátko, onemocnění Hurvínka, psaní adresy na obálku – zde dojde i na dynamit, nebo jak se dostane revolver do Hurvínkovy třídy. Některé posluchače na první pohled možná překvapí zastoupení snímku Spejbl a krmelec, který byl natočen pro Supraphon. Zde se ovšem ale jedná o podobný případ jako u titulu Hurvínek a drak – rozhlas ve svém archivu ukrýval starší a mnohem rozšířenější verzi. Vskutku jen nepatrným zklamáním může pro někoho znamenat zařazení popletené pohádky o Červené Karkulce – scénka byla v nezměněné podobě už dříve Supraphonem vydána, nicméně platí, že Hurvínkovy příhody přinesly celou řadu léta nevysílaných pokladů z rozhlasového archivu.

Poslední pozvání za Hurvínkem do Radiotéky platí pro úvodní track z titulu Setkání s Františkem Nepilem. Když v roce 1982 vznikl Rozhlasový klub dětí zvaný Domino, S+H ve vysílání nechyběli a objevili se hned v jeho druhém vydání. Do éteru zaznívala legendární Nepilova Zlatá zebra a loutky také samy prováděli rozhovory. 14. 5. toho roku vyzpovídali i Františka Nepila. Spejbl se sice snažil být uctivým moderátorem, Hurvínek mu to, ale jak jinak, kazil. Povídání sebou přineslo řadu roztomilých situací a spoustu originálních otázek. Na závěr si tedy aspoň jednu z již dostupného záznamu odcitujme: „Já bych se Vás rád zeptal, jestli jste lepší řidič než spisovatel, nebo jestli jste zrovna takový spisovatel jako řidič?“