◄ Předchozí díl seriálu Karel Čapek: Rozhlas a audioknihy

Dramata

Svou první jednoaktovku Lásky hra osudná napsal Karel Čapek společně s bratrem Josefem už v roce 1910. Vydána ale byla až o dvanáct let později. Svého zvukového zpracování se dočkala již v 50. letech na vlnách Rádia Svobodná Evropa, dostupná je však pouze verze z roku 2008. V režii Hany Kofránkové v ní vedle dalších zvučných jmen účinkovali Jaroslav Ples, Michal Pavlata, Růžena Merunková nebo Viktor Preiss.

Následující komedie Loupežník, v níž se snaží mladík naklonit si otce své milé, vznikla v roce 1957. Do titulní role obsadili tehdy začínajícího talentovaného herce Vladimíra Brabce. Tato nahrávka se po mnoha desetiletích objevila před časem v on-line vysílání rozhlasového Rádia Retro. Ve stejném roce měla vzniknout i verze s Bohumilem Bezouškou a Jiřinou Šejbalovou, u níž však není jisté, zda se dochovala.

Drama R.U.R., varující před možnou hrozbou příliš vyspělé techniky, natočili v rozhlase v roce 1968 s Otakarem Brouskem st., Vladimírem Brabcem, Jaroslavou Adamovou nebo Růženou Merunkovou. Záznam této zdařilé hry, v níž poprvé v historii zaznělo slovo robot, vydal Jazz Music a Radioservis v roce 2014.
 
O rok později než R.U.R., tedy v roce 1921, vydali bratři Čapkové svou vůbec nejhranější hru, alegorii Ze života hmyzu. Na hmyzích postavičkách jsou v ní ilustrovány lidské sobectví a další nešvary. Ve zvukové podobě vznikla hra v Československém rozhlase roku 1984. Občas reprízovaná, bohužel komerčně nevydaná nahrávka zachycuje herectví několika desítek interpretů, mezi nimiž nechyběli Rudolf Hrušínský, Zdeněk Řehoř, Josef Kemr či Regina Rázlová.

Následující dramatické dílo Věc Makropulos, pojednávající o ženě, žijící díky elixíru již několik set let, bylo dokonce zhudebněno Leošem Janáčkem. Jeho opera vyšla v nahrávce z roku 1955 u Radioservisu stejně jako rozhlasová adaptace původní hry z roku 1975. V režii Jiřího Horčičky se v ní představili Karel Höger, Jiřina Švorcová či Viktor Preiss.
 
Josef Čapek stál i u zrodu tragikomické hry Adam stvořitel, v níž titulní hrdina naráží na problémy při opětovném pokusu o stvoření světa. V režii Dimitrije Dudíka se na veřejnosti nedostupném záznamu z roku 2008 představili rozhlasovým posluchačům mimo jiné Viktor Preiss, Ivan Trojan, Otakar Brousek či Dana Černá. Zkraje 50. let vznikla i starší verze, určená pro vysílání Rádia Svobodná Evropa. Ta ovšem rovněž na své vydání teprve čeká.

Zapomenout nesmíme ani na Bílou nemoc, v níž Čapek varoval před nebezpečím fašistické diktatury, která byla v té době na vzestupu. Nahrávka pocházející z roku 1938 se nedochovala, takže nejstarší existující záznam pochází zřejmě až z roku 1958. Tato velmi často reprízovaná rozhlasová dramatizace se Zdeňkem Štěpánkem, Františkem Smolíkem či Janem Pivcem vyšla i na CD. Ve studiu Lucerna byla ale v roce 1980 natočena i další verze, určená pro vydání na desce Supraphonu. Díky její digitální reedici si můžeme i dnes vychutnat výkony Rudolfa Hrušínského, Petra Štěpánka nebo Martina Růžka.
 
Posledním Čapkovým dramatem byla Matka. Toto antifašistické dílo z roku 1938 pojednává o nelehkém osudu ženy, jíž zbyl už jen jediný syn, který i přese všechno chce odejít do války. Nejstarší rozhlasový záznam z roku 1945 se nejspíše nedochoval, poslechnout si však můžeme vydanou nahrávku z roku 1953. V obou byla titulní role svěřena Otýlii Beníškové. Tu v mladší verzi doplňoval například Miloš Kopecký či Felix le Breux. Supraphon také přispěchal se svou troškou do mlýna, a to vydáním své vlastní nahrávky z roku 1984, v níž vedle mnoha jiných účinkovala Jiřina Petrovická, Radovan Lukavský či Petr Kostka.

Úryvky z Čapkových her jsou dále mimo jiné, na konkrétní herce zaměřené výběry, k nalezení například na Supraphonských kompilacích Ukázky z her či Album scén z divadelních her.
 
V příštím, už posledním nahlédnutí do čapkovských zvukových nahrávek, se zaměříme na ostatní tvorbu, která s fenoménem Karla Čapka bezprostředně souvisí.