„Kritizovat – to znamená usvědčit autora, že to nedělá tak, jak bych to dělal já, kdybych to uměl,“ prohlásil kdysi Karel Čapek. V dnešním článku naštěstí žádnou kritiku nenajdete. Co v něm naopak nechybí, jsou informace o zvukových záznamech Čapkových děl, která se žánrově nevešla do předchozích dílů tohoto tematického seriálu. Popáté a naposledy tedy nahlédneme do nabídky audioknižních prodejců i nepřístupných archivů. Budeme pátrat po stopách, které v nich Karel Čapek zanechal.
◄ Předchozí díl seriálu Karel Čapek: Rozhlas a audioknihy
Z Čapkovy tvorby jsme doposud opomíjeli
Hovory s T. G. Masarykem. Podle údajů na serveru Panáček v říši mluveného slova, mapujícího historii zvukových záznamů, se nejstarší zpracování datuje až do roku 1968. Pro rozhlas měl pořad
Stopy – fakta – svědectví: Hovory s T. G. Masarykem připravit Karel Kryl. Posluchačům je však nedostupný, stejně jako patnáctidílná četba
Hovory s TGM z roku 1990. Tehdy knihou listoval herec Otakar Brousek starší. Poslechnout si bohužel nelze ani Čapkovu půlhodinovou esej
Mlčení s T. G. Masarykem. V roce 1990 v ní Jan Kačer coby autor vysvětloval pozadí vzniku knihy hovorů s prezidentem. Toho na záznamu ztvárnil Josef Červinka.
V prodeji se před časem objevila pouze nahrávka s Rudolfem Pellarem, představujícím prvního československého prezidenta, a Jiřím Hanákem v úloze Karla Čapka. Téměř osmnáctihodinový záznam pod názvem
Hovory s T. G. Masarykem vydal v distribuci Radioservisu Petr Kopecký.
V roce 1924 otevřel v časopise Přítomnost novinář Ferdinand Peroutka anketu
Proč nejsem komunistou? Kromě tehdejších osobností, v čele s bratry Čapkovými, v ní ale dostali prostor i jejich oponenti z řad levicových kruhů. Výběr z této zvláštní korespondenční výměny názorů se rozhodlo do formy audioknihy přenést vydavatelství Avik. Hlasem Antonína Kašky vyšel zatím první díl z plánovaných dvou, v němž kromě názorů Karla a Josefa Čapkových zazní i myšlenky Jana Herbena či S. K. Neumanna.
Čapek se kromě vlastní tvorby věnoval i překladům světových básníků. Supraphon vydal několik alb s poezií, na nichž můžeme nalézt některé jím přebásněné texty velikánů, jakým byl například Paul Verlain. Jedním z recitátorů byl herec Václav Voska. V digitální podobě byly vydány například alba
Francouzská poesie z dob impresionismu či
Chuť lásky - brevíř světové milostné poezie. Zhudebněné básně Pierra Albert-Birota a Paul Forta, o jejichž český překlad se rovněž postaral Karel Čapek, vyšly také u Supraphonu v kompletech
Jaroslav Ježek 1906-1942 a
Pod nebem Francie.
Rozhlas sestavil u příležitosti 80. výročí spisovatelova úmrtí cyklus
Rádio Retro – Život podle Karla Čapka, v němž Tomáš Černý v prosinci 2018 představil některé z archivních nahrávek, vztahujících se k tomuto spisovateli. Zaznělo zde například i
Pásmo, v němž verše Guillaume Apollinaira v Čapkově překladu recitoval Josef Červinka. Kromě povídek, divadelních her a vzpomínek stojí za zmínku ještě pásmo z roku 1991 nazvané
Čapkova past na Šrámkovy kritiky. V něm zazněly některé Čapkovy články a dobové kritiky jeho tvorby. Nahrávka ožila hlasy herců Miroslava Táborského, Miloše Hlavici či Jaroslava Kepky.
Karel Čapek měl ostatně k rozhlasu velmi kladný vztah. Jakožto jednoho z prvních posluchačů jej fascinovalo rádio jako moderní technická novinka. Sám se ale za mikrofonem příliš komfortně necítil. Po dlouhá léta byl znám jen jediný kratičký záznam jeho hlasu, pocházející z Vánoc roku 1937. Mírové poselství Rabíndranáthu Thákurovi bylo zařazeno do výběru dokumentárních záznamů hlasů osobností české kultury, které v roce 1960 na pětici gramofonových desek nazvaných
Český Slavín vydal Supraphon. V roce 2019 došlo k digitální reedici tohoto více než dvouhodinového kompletu, na němž kromě autentického hlasu Karla Čapka promluvili například Eduard Bass či Alfons Mucha. Průvodním slovem nahrávku opatřil Milan Friedl.
Pod názvem
Setkání s Karlem Čapkem vyšel před časem v Radioservisu hodinový výběr ze stejnojmenného úspěšného cyklu, který na rozhlasových vlnách běžel v letech 2011–2013. Básník, textař a publicista František Novotný v něm spolu s hercem Luďkem Munzarem oživili některé ze spisovatelových myšlenek a esejů, například o Řeči a literatuře či O národních zvycích.
Naše putování po zvukových stopách Karla Čapka zakončíme výletem do Čapkovy pražské vily. Právě sem se v roce 2017 vydal na návštěvu Český rozhlas. S mikrofonem v ruce tu se svými hosty debatoval nad předměty, nalezenými v domě, herec Ondřej Kepka. Mezi přizvanými osobnostmi nechyběl Tomáš Halík, Hana Maciuchová či Milan Lasica. Pětadvacetidílný seriál
Na návštěvě u Karla Čapka vyšel vzápětí ve vydavatelství Radioservis. Stejnojmennou audioknihu doplňuje elegantní hudební doprovod Emila Viklického a v případě fyzického nosiče i bohatý a hezky zpracovaný přebal.