První krůčky

Vydáme-li se po stopách nejstarších českých detektivek, pak nemůžeme minout zhruba tři stovky brakových sešitů, v nichž je neohroženým a neomylným hlavním hrdinou americký detektiv Léon Clifton. Pravděpodobným autorem většiny těchto laciných dobrodružných příběhů, vycházejících původně v letech 1906-1911 a poté i v době meziválečné, je Alfons Bohumil Šťastný.

Pro rozhlasový cyklus Pokračování za pět minut vzniklo mezi lety 2002-2008 celkem osm četeb v geniálním podání Pavla Soukupa, v němž naplno vynikla poetika těchto příběhů, spočívající v jejich naivitě, nepravděpodobných zápletkách a svéráznosti jazyka. Vydání se ale bohužel dočkal jen Hotel u dvanácti mrtvých.
 

Emil Vachek

Ačkoliv byly detektivky v zahraničí, zejména v Anglii, populární již koncem 19. století, u nás se za prvního seriózního průkopníka tohoto žánru počítá až Emil Vachek, který roku 1928 uvedl na scénu svého detektiva Klubíčka a jeho věrného nohsleda novináře Maurina.

V rozhlasových studiích vzniklo několik adaptací jeho knih. Nejprve koncem šedesátých let spatřila světlo světa zdařilá dvojice dramatizací Tajemství obrazárny a Muž a stín. V první se pátrání policie točí kolem krádeže cenného obrazu, ve druhé řeší Klubíčko vraždu lichvářky. Muž a stín vznikl o dvacet let později ještě jednou, tentokrát ale jako desetidílná četba v podání Ilony Vaňkové a Miloše Hlavici.

Dramatizace detektivního románu Zlá minuta vznikly rovněž dvě. V té původní z roku 1973 se vedle Bohuše Záhorského jako Klubíčka objevili například Martin Růžek a Jaroslav Kepka, v novějším zpracování z roku 2014 Marku Ebenovi v hlavní roli sekundovali mimo jiné Josef Somr, Jan Vondráček či Jiří Lábus. Mladší nahrávka díky své delší stopáži zachovává více z původního románu, oproti starší verzi z ní však vymizela velká část napětí. Z Vachkova díla se zpracování dále dočkal ještě napínavý román Bidýlko z prostředí pražské periferie.
 

Radovan Šimáček

Jméno Radovana Šimáčka se v tomto výběru zdá být na první pohled nelogické. Jeho Zločin na Zlenicích hradě L. P. 1318 bývá od šedesátých let vydáván jako dobrodružný román pro mládež. Původně však šlo o jednu z prvních historických detektivek na světě, v roce 1940 vydávanou na pokračování v novinách a o rok později i knižně (čímž Šimáček o více než tři roky předběhl Agathu Christie a její Nakonec přijde smrt).

Ve zvukovém zpracování existují hned tři zpracování. Ani dramatizovaná hra z roku 1972, ani o deset let mladší výrazně zkrácená četba Marcela Vašinky ale vydány nebyly. Radioservis namísto toho raději nechal román znovu načíst Pavlem Soukupem, který se svým projevem k žánru historické detektivky výborně hodí.
 

Eduard Fiker

Zajímavě rozkročený mezi klasickou a moderní detektivkou stál Eduard Fiker. V audioknižní podobě se můžete prostřednictvím vydavatelství Tebenas setkat jak s humoristickou detektivkou Paklíč, variací na staroanglické příběhy Edgara Wallace Paní z šedivého domu (obě v interpretaci Václava Knopa), tak se snahou o novodobou poválečnou kriminálku Série C-L (čte Martin Zahálka). Tu mohou ostatně znát filmoví diváci pod názvem Na kolejích čeká vrah. Všechny jsou součástí několikadílných sérií, v první z nich uvedl Fiker do světa svého spisovatele detektivek Ludvu Láce, v druhé se posluchačům představuje slovutný anglický detektiv T. B. Corn. U nejmladší z této trojice knih je vyšetřovatelem postava majora Kalaše.
 
Z rozhlasových studií doputovaly na audioknižní trh i některé dramatizace. Nedlouhá salonní detektivka Žlutý kámen s Miroslavem Táborským a Petrem Olivou řeší pokus o krádež drahokamu, Nikdo není vinen v podání Ivana Trojana, Františka Němce či opět Miroslava Táborského pak nabízí kriminální příběh z periferního prostředí předválečné Prahy. Žánrově trochu stranou stojí sci-fi román s detektivní zápletkou Čichač. V příběhu o muži, který si nechá transplantovat psí čichový orgán a stane se tak výjimečným pátračem, si zahráli například Luděk Munzar, Jana Hlaváčová, Jiří Adamíra či Ilja Racek.
 

Jiří Marek

Jiří Marek (vlastním jménem Josef Jiří Puchwein) se nejvíce proslavil třídílnou sérií s populární postavou policejního rady Vacátka, v níž perfektně zachytil atmosféru meziválečné Prahy. Výběry z prvních dvou dílů přinesl opět rozhlas prostřednictvím Radioservisu. Panoptikum starých kriminálních případů čtou Bronislav Kotiš, Josef Nechutný a Zdeněk Rohlíček, následující Panoptikum hříšných lidí pak Martin Stránský. Několik příběhů ze třetího souboru Panoptikum hříšných lidí města pražského nastudovalo vydavatelství Popron jako dramatizovanou četbu s šesticí interpretů. Jako kriminální rada Vacátko se v ní představil Josef Somr, jemuž při pátrání pomáhali mimo jiné Jiří Prager a Vladimír Javorský.
 
Markovy příběhy sice vznikaly až mnoho let po válce, svým zasazením do doby první republiky však do našeho výběru jistě patří. Tvoří tak pozoruhodný můstek mezi nostalgickou touhou po dávno zmizelé Praze s přátelskými policisty a často úsměvnými zločiny, a realitou tehdejších časů, které detektivkám bez dobové ideologie příliš nepřály. Po cestičkách, které poprvé prošlapali Vachek s Fikerem, se ale záhy vydali mladší následovníci. O nich ale zase třeba někdy jindy. Příště nás čekají povídky z kapes Karla Čapka ​►