Zpět

Po stopách české detektivky IV

téma, , 03.09.2019
Slovníky uvádějí, že slovo „detektivka“ vzniklo z latinského výrazu pro odhalování či odkrývání. Stejně tak i na tomto místě odkrýváme prostřednictvím audioknih historii české detektivní školy. Na naší cestě časem jsme doputovali až k branám současnosti. Čtvrtý díl tak věnujeme ženám, které se rozhodly vstoupit do tohoto žánru a zanechaly v něm nesmazatelné stopy. Jak si ukážeme, některé z nich píšou detektivky čistokrevné, jiné se, v duchu aktuálních trendů, ve svých prózách o detektivní linku jen více či méně opírají.
◄ Zpět k minulému dílu seriálu Po stopách české detektivky.

Michaela Klevisová

Pokud bychom měli zvolit první dámu současné české detektivky, byla by to patrně Michaela Klevisová. Ta se ve své tvorbě hlásí ke stylu klasických anglických příběhů, ovšem v moderních kulisách. Pro své knihy stvořila postavu inspektora Josefa Bergmana. Většina jejích románů se odehrává v Čechách, tu a tam však autorka vyšle svého kriminalistu i za hranice země. Dvě knihy z této série, prvotina Kroky vraha a třetí díl Dům na samotě, získaly Cenu Jiřího Marka za nejlepší detektivní knihu roku.

Pro audioknižní trh se jejích románů ujalo Motto, které pro jejich načtení oslovilo herečku Kristýnu Kociánovou. Zatím takto vyšla trojice příběhů, Kroky vraha, Ostrov šedých mnichů a Zmizela v mlze. Zatímco první z nich líčí okolnosti smrti mladé ženy v tuzemském prostředí bohaté pražské čtvrti, v případě dalších dvou už Bergman pátrá v cizině. V Ostrově šedých mnichů mu zkazí dovolenou smrt vlivného televizního reportéra na jednom z odlehlých holandských ostrovů, v případě Zmizelé v mlze naruší jeho volné dny na rybářském zájezdu do Norska fakt, že se stane jedním ze svědků v případu zvláštních úmrtí několika místních obyvatelek.
 

B. M. Horská

Původem plzeňská rodačka, mající na svém kontě několik česky psaných detektivek, se už před lety přestěhovala do anglického města Milton Keynes. Právě na místní policejní stanici slouží její literární hrdinka, inspektorka Elen Jollyová. Horská o svých knihách mluví jako o mezinárodních krimirománech, protože se v nich vyšetřování často přesouvá z Britských ostrovů na kontinent a zase zpět.

Ve formě audioknihy zatím vyšel pouze její v pořadí druhý příběh, Brouk, který vydalo vydavatelství Walker & Volf v roce 2016. Jollyová v něm nabízí pomoc při pátrání po dvou nezvěstných lidech, kteří během inspektorčiny dovolené ve Finsku beze stopy zmizeli v průběhu oslav tamějšího starobylého svátku. O interpretaci tohoto spletitého románu se postarala herečka Lucie Fiona Šternerová. Není bez zajímavosti, že Brouk byl rovněž, jako knihy Michaely Klevisové, ověnčen Cenou Jiřího Marka.
 

Iva Procházková 

Milovníci televizních kriminálek si možná vzpomenou na seriál Vraždy v kruhu, jehož tucet dílů, natočených dle scénáře Ivy Procházkové, běžel na obrazovkách v roce 2015. Při té příležitosti vyšla i audiokniha Vraždy v kruhu: Muž na dně, která dějově seriálovým událostem předcházela. Zatímco v televizním zpracování si hlavní roli majora Holiny zahrál Ivan Trojan, přičemž mu při tom sekundovali například Richard Krajčo či Hana Vágnerová, ve zvukové podobě z dílny Tympana se posluchačům jako jediný interpret představil Jan Šťastný. Holina se v případu vyšetřování smrti muže, nalezeného uvnitř automobilu na dně jezera, opírá nejen o svou intuici a zkušenosti, ale také o znalosti z poněkud nekonvenčního oboru – astrologie.
 

Nela Rywiková

Nadějná mladá autorka Nela Rywiková své knihy sama považuje spíše za sociodetektivky, protože se kromě linie vyšetřování hlouběji zaobírá i prostředím, charakteristikou postav a jejich sociálním postavením. Při své práci hodně těží ze znalosti Ostravy a dokáže čtenářům tuto specifickou lokalitu dobře přiblížit. Zvukového zpracování se dočkala zatím jenom její prvotina, nazvaná Dům číslo 6. V podání Dušana Urbana ji v roce 2012 na půdě ostravského rozhlasu natočili jako pětidílnou četbu na pokračování. Existuje i o čtyři roky mladší verze pro potřeby nevidomých, vydaná KTN, kterou načetl Martin Zahálka. Příběh o sousedech, kteří se v polorozpadlém domě na periferii města dopustili zločinu, se ale zatím bohužel nedočkal žádné komerční podoby.

Radka Třeštíková

Jedna z nejpopulárnějších českých autorek, původním povoláním právnička, píše převážně společenské romány pro ženy. Do příběhu nazvaného Osm ale Třeštíková přimíchala i detektivní zápletku. Hlavní hrdinka Míša, která ležela se střelným zraněním v bezvědomí, se musí po probuzení vyrovnat s tím, že si nepamatuje takřka nic z toho, co se v posledních měsících odehrálo. Co v jejím životě vedlo až k tomu, že se jí někdo snažil ublížit? Jako audioknihu načetl Osm, na první pohled trochu překvapivě, mužský interpret – Jakub Saic. V roce 2019 ji vydalo Motto.
 

Kromě výše zmíněné pětice autorek se audioknižních  podob svých příběhů dočkaly i některé další současné spisovatelky. Například ty, které se podílely na vzniku souboru Praha Noir. Byly mezi nimi například Kateřina Tučková či Petra Soukupová (která se detektivního žánru dotkla také ve své dětské knize Kdo zabil Snížka?, natočené nejen jako rozhlasová četba s Terezou Dočkalovou, ale i jako nezkrácená audiokniha v interpretaci Marthy Issové).

Mnohým nebude neznámé ani jméno Kláry Smolíkové, píšící spolu se svým manželem Jiřím Walkerem Procházkou. My jsme se však rozhodli dílům, pod nimiž jsou podepsaní muži a ženy společně, věnovat samostatný článek. Na tyto audioknižní stopy si ale budete muset ještě chvilku počkat. Příště se totiž vydáme pátrat po tom, co můžou v daném žánru nabídnout současní mužští autoři.