Karin Lednická (*1969)

Karvinská rodačka, která ovšem vyrůstala v nedalekém Havířově, zůstala s tímto regionem silně spjatá i ve vlastní tvorbě. Sbíráním vzpomínek pamětníků a jejich skládáním je do příběhů oživuje dávno zapomenuté tragické momenty, které by jinak zůstaly pro většinu čtenářů a posluchačů neznámými. Do světa audioknih pronikla díky románové kronice nazvané Šikmý kostel, popisující osudy zaniklého hornického městečka. První díl odehrávající se v letech 1894-1921 získal dokonce roku 2020 v rámci ankety Audiokniha roku ocenění Absolutní vítěz, přičemž porota ocenila i interpretační výkon Vilmy Cibulkové. V režii Jitky Škápíkové vydali nahrávku u OneHotBook.
   
Navazující druhý díl zamýšlené trilogie se časově posunul do let 1921-1945, pro posluchače rovněž významnou událostí byla ovšem i změna vydavatele a především hereckého obsazení. Radioservis totiž natočil Šikmý kostel 2 s Janem Szymikem. Čekání na finále si mohou fanoušci Karin Lednické zpestřit mírně zkrácenou verzí její další knihy, literárního dokudramatu Životice: Obraz (po)zapomenuté tragédie. Titul byl dokonce oceněn v anketě Kniha roku Lidových novin v rámci kategorie non-fiction. Zvukové verze se opět pod hlavičkou Radioservisu zhostili Zuzana Truplová a Norbert Lichý. Že ani tentokrát nepůjde o veselé čtení, ohlašuje už anotace, odkazující na tragédii obyvatel stejnojmenné vesnice v pozdní fázi druhé světové války.
 

Alena Mornštajnová (*1963)

Drobné osobní příběhy na pozadí významných událostí rozehrává ve svých bestsellerových knihách možná nejúspěšnější domácí autorka dnešních dní, Alena Mornštajnová. Její knihy se zaměřují na takzvané malé dějiny, což znamená, že popisuje osudy jednotlivců či rodin, odehrávající se na pozadí velkých dějin, tedy těch, o kterých se později učí v dějepise. To je i případ Hany, autorčiny první audioknihy. V roce 2018 ji vydalo v podání Terezy Dočkalové a Lenky Vlasákové vydavatelství OneHotBook. Osudy tří generací Židů z Valašského Meziříčí popisuje na základě reálných událostí, k nimž poctivě načítala příslušné historické prameny a dostupnou literaturu.
 
O rok později následoval Hotýlek s hlasem Jaromíra Dulavy, na něž vzápětí navázaly Tiché roky, v nichž se autorka zamýšlí nad tím, co vše může být skrýváno v životech nás a našich nejbližších. Audioknihu načetla Klára Vlasáková a Miroslav Hanuš. Ve stejném roce vyšla i Slepá mapa s hlasem Veroniky Gajerové, autorčin literární debut, popisující osudy tří generací žen, na něž krutě dopadly dějinné události.

Úkrokem stranou od literatury vycházející z historických pramenů byl Listopád, v němž Mornštajová fabuluje, jak by asi vypadala naše země, kdyby v roce 1989 nezvítězila demokracie. Audioknihu načetly Eva Elsnerová, Veronika Khek Kubařová a Vilma Cibulková. A ze škatulky předchozích knih vystupuje do značné míry i letos vydaný Les v domě, zabývající se temnotou uvnitř rodiny. Kolem původnosti a vhodnosti využití jeho námětu se záhy po vydání rozhořela doposud neukončená debata. Audioknihu v podání Ivany Uhlířové si ale můžete pustit, ať už stojíte na jedné, nebo druhé straně barikády.
   
Často se její kratší texty objevují v povídkových souborech. Jedním ze šestnácti příběhů přispěla Alena Mornštajnová i do sbírky Krvavý Bronx. Audioknihu s povídkami, jejichž pojítkem byla nechvalně proslulá brněnská čtvrť Cejl, načetli pro rozhlasové vysílání a následné audioknižní vydání Radioservisem Jana Štvrtecká a Michal Bumbálek. V tematicky laděných povídkových souborech vydávaných Témbrem najdeme její jméno takřka pokaždé – ať už jde o nejstarší Rodinné povídky, přes V bílém plášti a Soukromá tajemství, přes Má mě ráda, nemá mě ráda, Tenkrát o Vánocích, Dnes ještě ne, Jestli vůbec někdy až po nejnovější Co se stane dál. Obdobně přispěla i do sbírky Povídky současných českých autorů, kterou v roce 2020 vydala Audiotéka s hlasy Terezy Dočkalové a Matouše Rumla.
 
Kromě tvorby pro dospělé najdeme v jejím audioknižním katalogu i dětské příběhy. Nejstarším z nich je audioknižní dramatizace Strašidýlko Stráša v podání Pavla Rímského, Igora Bareše a dalších předních interpretů. V roce 2018 vyšla u Tympana. Hynek Čermák se spolu s Terezou Maxovou ujali pro OneHotBook příběhu TERIBEAR - Tajemství modré krabice o malém, byť trochu neohrabaném medvídkovi. Zakoupením titulu zároveň putuje příspěvek na konto Nadace Terezy Maxové, jejímž maskotem je právě červený méďa. Pro změnu modrá je pak Kapka Ája, která se vyjímá na obálce poetické pohádky o vodní kapce. Dětem i jejich rodičům ho přečetla Veronika Khek Kubařová.

Kateřina Tučková (1980)

Jihomoravská rodačka na sebe v audioknižním světě výrazněji upozornila už v roce 2012, kdy OneHotBook vydalo v podání Miroslava Táborského a Terezy Bebarové příběh Žítkovské bohyně, odehrávající se v kopcích Bílých Karpat, kde měly odpradávna žít ženy nadané nevšedními schopnostmi. Říkalo se o nich, že jsou bohyně, protože uměly léčit a předpovídat budoucnost. Kniha byla oceněna Magnesií Literou. Po úspěchu nahrávky došlo i na zvukovou verzi její literární prvotiny Vyhnání Gerty Schnirch, k jejímuž napsání jí inspirovaly momenty, odehrávající se po skončení druhé světové války v centru Brna, kde tou dobou bydlela. Interpretkou v tomto případě byla Vilma Cibulková.
 
Její prozatím poslední román Bílá Voda líčí osudy řeholnic během období začínající rušením církevních řádů, přes jejich obnovení až do dnešních dní. Vydavatelství OneHotBook zvolilo pro zvukovou podobu díla devítičlenné obsazení, takže z nahrávky můžete slyšet herečky Vandu Hybnerovou, Johannu Tesařovou, Libuši Švormovou, Pavlu Tomicovou, Danu Peškovou a Terezů Vítů, stejně jako jejich kolegy Oldřicha Vlacha, Petra Pochopa a Ladislava Cigánka.
   
Od románů si Tučková tu a tam odskočí k psaní povídek, ve sbornících se přitom potkává například i s Alenou Mornštajnovou. I příspěvky Kateřiny Tučkové tak můžeme najít jak v již zmíněné Radioservisem vydané sbírce Krvavý Bronx, tak pod hlavičkou Témbru vydávaném volném cyklu krátkých příběhů současných autorů (Jedeme na dovolenou, Jestli vůbec někdy, Co se stane dál). Vedle toho nesmíme ale zapomenout ani na její podíl na audioknize mapující osudy významných českých žen nazvané Hrdinky, kterou v podání Terezy Dočkalové, Evy Novotné, Nadi Konvalinkové, Veroniky Lazorčákové a Jany Strykové vydal v roce 2021Témbr. Jednou z nejzajímavějších povídek sbírky Praha NOIR, vydané u OneHotBook v roce 2016, byl právě Život a dílo baronky Mautnicové Kateřiny Tučkové, navíc okořeněný intepretací Hany Maciuchové.