Zpět

Šestkrát 1984 *poprvé

téma, , 06.03.2021
Klasické dílo antiutopického žánru, jeden z nejpozoruhodnějších románů 20. století, brilantní analýza totalitních systémů… Takto bývá hodnocen román 1984 anglického spisovatele Erica Arthura Blaira známého pod pseudonymem George Orwell. Není divu, že si jeho dílo krom knižních zasloužilo i nejedno audiální vydání. Co je však pozoruhodné: audioknihy se od sebe v mnohém liší a je jen na posluchači, aby si vybral tu, která mu bude nejbližší.
Hlavním protagonistou Orwellova románu je zaměstnanec Ministerstva pravdy Winston Smith. V dějinné alternativě roku 1984 si moc nad britskou společností (potažmo Oceánií) uzurpuje Strana a jednotliví členové společnosti zůstávají pod stálým dohledem Velkého bratra. Války, nedostatek potravin i nízká kvalita výrobků přispívají k všeobecné mizérii, kterou pociťuje i Winston. Přeje si poznat nezmanipulovanou podobu minulosti a porozumět tak podvojné skutečnosti jíž vládnou hesla jako: „Válka je mír / Svoboda je otroctví / Nevědomost je síla.“
 
Nezmůže se však na odpor a své myšlenky svěřuje pouze tajnému deníku. Tedy dokud se neseznámí s mladou, vzpurnou Julií. Společně se připojí ke stínovému hnutí odporu, což má ale za následek, že se oba propadnou ještě hlouběji do soukolí manipulace, udavačství i teroru, kteréžto jsou totalitním režimům vlastní.
 
Na rozdíl od mnoha jiných George Orwell ve své době odmítl podlehnout poválečné euforii, jelikož viděl možná rizika. Ve své knize symbolicky nazvané 1984 (Nineteen Eighty-Four) vydané v roce 1949, tedy pouze rok před svou smrtí, reaguje na soudobé totalitní režimy, zejména pak stalinismus v Sovětském svazu. Principy a důsledky totalitní moci, která vládne tak efektivně, že si lidé přestávají uvědomovat jiné možnosti, autor popsal natolik precizně, že jeho myšlenkám můžeme s klidem přiřknout obecnou platnost.
 
Vzhledem k tomu, jak závažnými tématy se dílo zabývá, je zajímavé sledovat, jaké přístupy volili jednotliví vydavatelé při tvorbě audioknižního vydání. Tím, že zvuková podoba díla nepředkládá adresátovi jen textový zápis ale znovu-oživené vyprávění, museli se audioknižní tvůrci ponořit hluboko do Orwellova stylu a studovat jednak charaktery hrdinů, především pak pozici a charakter orwellovského vypravěče (jelikož Winstonův příběh není vyprávěn v první osobě). Museli si pokládat otázku: Kdo, ve které době, z jakých pohnutek a za jakým účelem příběh o Winstonovi vypráví? Navíc pak také: Jak se vypravěč k jednotlivým událostem příběhu staví? Odtud pak rozdíly mezi jednotlivými interpretacemi díla a tedy i jeho audioknižními vydáními. Další rozdíly pak vycházejí z toho, že od roku 2014 měli tvůrci k dispozici tři překlady (dva české, jeden slovenský), mohli volit mezi nezkrácenou jednohlasou četbou, vícehlasou četbou, částečně dramatizovanou četbou nebo (v jednom případě) dramatizací. Žádné meze se nekladly kreativitě hudebních tvůrců, kteří stáli za hudebními plochami, znělkami nebo dokonce písněmi, stejně jako měla volnou ruku většina autorů audioknižních obálek.
 
Půjdeme-li na to ale chronologicky, poprvé se v českém audiálním světě Orwellův příběh objevil roku 1991, a to v podobě devítidílné rozhlasové dramatizace Josefa Hlavničky, přičemž režie se ujal rozhlasový režisér Karel Weinlich. První díl měl premiéru 20. ledna na stanici Vltava. V roli Winstona Smithe jsme mohli slyšet Jiřího Ornesta, dále pak třeba Luďka Munzara, Borise Rösnera, Josefa Vinkláře, Josefa Abrháma, Tomáše Töpfera nebo Rudolfa Hrušínského st. coby Velkého bratra. Tuto více než pět hodin dlouhou dramatizaci vydal Radioservis v květnu 2011 na jednom CD mp3, které sice již není v prodeji, nicméně nahrávka je stále k dispozici na množství e-shopů v podobě digitálního downloadu.
 
 

Naproti tomu dnes již prakticky nesehnatelná je první nezkrácená jednohlasá četba, kterou v překladu Evy Šimečkové a režii Igora Froňka načetl Pavel Novotný, a kterou v roce 2007 vydaly Levné knihy nejprve v jednotném balení na deseti hudebních CD, později pak na dvou CD mp3. Tato deset a půl hodiny dlouhá nahrávka již bohužel není v prodeji ani na jednom typu nosičů, dokonce ani coby digitální download.

Sedmdesát let od Orwellovy smrti však přicházejí se svým zpracováním jeho románu další vydavatelé. Do konce února 2021 se tak počet audioknižních vydání rozrostl na celkových šest. Jako jedno z prvních vypustilo svou nezkrácenou jednohlasou četbu 1984 vydavatelství Tympanum. Antiutopický román v režii Vojtěcha Machálka a Jana Koukala svým dobrodružně dokumentárním způsobem interpretuje Vasil Fridrich.
 
 

V lednu přišlo se svou vícehlasou, částečně dramatizovanou četbou AudioStory. Stejně jako všechna předchozí zmíněná vydání, i toto vychází z předkladu Evy Šimečkové. Nahrávka v režii Daniela Tůmy vznikla ve zvukovém studiu DAMU v Praze a účinkují v ní hned tři herci: Jitka Moučková coby hlas Julie, Jan Vondráček jako O‘Brian a vážný i shovívavý Jaromír Meduna, který se postaral o četbu vypravěče a replik všech ostatních postav včetně Winstona Smithe. Dialogy mezi Winstonem a Julií nebo Winstonem a O’Brianem jsou dramaturgicky upraveny tak, aby spolu mohli herci ve svých rolích hovořit bez nadbytečných přípodotků, přičemž tyto dramatizované pasáže jsou z hlavního těla vyprávění šikovně vyděleny jednak změnou Medunou hraného charakteru, jednak postprodukcí dodanými okolními ruchy (hluk jídelny, hlasy zpěvných ptáků, tikot hodin atd…)
 
 

Jako první ovšem započalo tuto vlnu nezkrácenou jednohlasou četbou ve slovenském překladu Juraje Vojtka vydavatelství Publixing. Četby z knihy vydané ve vydavatelství Slovart se zhostil Ivo Gogál. Jeho důstojná interpretace vnáší do vyprávění odstíny a nálady, které důvěrně známe z jeho předchozích počinů (například série amerických kriminálek s Harrym Boschem). Ovšem stejně jako vydání od Tympanum a AudioStory existuje i toto (zatím) pouze jako mp3 download.
 
 

Šestici audioknih pak v únoru završila nezkrácená vícehlasá četba z produkce vydavatelství OneHotBook. Nahrávka je dramaturgicky rozdělena do dvou částí. První je samotné tělo románu, druhou pak fiktivní pojednání o novém jazyce, formujícím se v médiích pod vedením angsocu. V režii Michala Bureše vyprávění o Winstonu Smithovi interpretuje David Novotný, populárně-naučný dodatek o novém jazyce pak čte přední český dabér a dabingový režisér Zbyšek Horák. Záměrně zde chybí slovo newspeak. Toto audioknižní vydání totiž vychází nikoli z překladu Evy Šimečkové, který (podobně jako slovenský překlad Juraje Vojtka) místy sice tvoří české ekvivalenty neologismů orwellovského světa (pramini, ideozločin), většinou však zachovává originální znění (newspeak, doublethink). OneHotBook vsadilo na novější překlad Petry Martínkové z roku 2014, který vychází ze skutečné řeči české totality (reálného socialismu). Na její bázi (jako dříve například Antonín Přidal převedl knihu Lea Rostena Pan Kaplan má stále třídu rád) Martínková kompletně převedla newspeak do češtiny (nyní tedy jako neolekt), takže vyprávění již neobsahuje někdejší mezistupeň originálu. I samotný dodatek v závěru audioknihy nevysvětluje vznikající jazyk na bází anglické, ale české gramatiky.
 
 

Otázce překladu, stejně jako interpretaci, režii a hudbě, se však budeme podrobně věnovat v následujících dílech článku.