Rozhlasová tvorba pro děti
Málo se ví, že „pohádková éra“ Jiřiny Bohdalové začala právě v rozhlase. K tvorbě pro děti ji poprvé přivedl režisér Jiří Horčička, který ji v roce 1964 obsadil do nedělní pohádky Blěděmodrý Petr – v příběhu o modrém pejskovi, kterému se dějí různá příkoří, ztvárnila Bohdalová hlavní postavu, v dalších rolích se představili Karel Höger coby kocour či František Filipovský jako Buldok.
Dokonce i typická fistule Jiřiny Bohdalové, později v téměř totožném témbru využívaná v mnoha večerníčcích, se zrodila v rozhlase. V roce 1966 poprvé zazněla v roli vodní krysy v pohádkovém muzikálu Žabákova dobrodružství. O tři roky později si Bohdalová zahrála Pinocchia, půvabná nahrávka s Vlastimilem Brodským coby Gepettem nebo Gabrielou Vránovou jako cvrčkem se pravděpodobně v rozhlasovém archivu nedochovala, naštěstí byla kdysi vydána Supraphonem a snímek se k posluchačům dostal i v reedici.
V roce 1970 vznikly Tři večery s dědou aneb Vyprávění o Pučálkovic Amině, v nichž byla Bohdalové svěřena postava kluka Vašíka. O dvanáct let později napsal Jiří Horčička na motivy Trnkovy Zahrady dramatizaci s názvem Pět kluků, kocour a velryba, a právě onou velrybou byla Jiřina Bohdalová. Ve stejné době vznikla Horčičkova dramatizace na motivy knihy Joela Chandlera Harrise Rozprávky strýčka Rémuse Jak se daří, pane Králík? Příběh vypráví o souboji mezi vychytralým lišákem (Josef Dvořák) a králíkem (Václav Postránecký), Jiřinu Bohdalovou uslyšíme v roli želvy Karolíny. O rok později byla Janem Bergerem obsazena do postavy Míši Kuličky – v pohádce Josefa Menzela dále účinkovala Antonie Hegerlíková jako medvědice Barbora nebo Zdeněk Řehoř coby kohout.
V roce 1984 si Jiřina Bohdalová zahrála žábu ve známé adaptaci Andersenovy Malenky s Naďou Konvalinkovou v titulní roli, o čtyři roky později Sněžné Žrouťátko v dramatizaci Werichova Malého velkého Palečka a v roce 1990 žížalu v hravé verzi Karafiátových Broučků s názvem Letí, letí svatojánci.
Kromě nedělních rozhlasových pohádek nabízí Radioservis i dva hajajovské seriály z roku 1981. Prvním z nich je Hrompac a Tancibůrek od Václava Čtvrtka – veselé vyprávění o obrovi a malém mužíčkovi, a titul Puf a Muf doma Nataši Tánské – sedm rozpustilých příhod o dvou malých kocourcích. Jako bonus k Pufovi a Mufovi je připojen příběh Jak Křemílek a Vochomůrka měli trápení s výrem, který knižně ani v televizním večerníčku nikdy realizován nebyl a rozhlas jej natočil pouhý měsíc po Čtvrtkově smrti, tedy v prosinci 1976.
Rozhlasový archiv však ukrývá i řadu nevydaných dětských snímků s Jiřinou Bohdalovou. Snad se někdy dočkáme Kočičin kocourka Damiána – rozhlas mezi léty 1981–1982 adaptoval všech jedenáct příběhů ze stejnojmenné knížky. Dalším unikátem je beze sporu dvanáctidílná dramatizace s názvem Neználkovy příběhy a desetidílné pokračování Neználek ve Slunečním městě. Pamětníci si možná vybaví nereedované gramofonové desky, na nichž však z těchto seriálů vyšel jen krátký sestřih. Jiřina Bohdalová si zde zahrála Neználka, z dalších účinkujících jmenujme Eduarda Cupáka (vypravěč), Janu Drbohlavovou (malenka Modroočka) či Jaroslava Kepku (malíček Šroubek).
Supraphonské audioknihy pro malé
Vydavatelství Supraphon natočilo s Jiřinou Bohdalovou velké množství drobných pohádek, večerníčků i dalších titulů. V roce 1967 vznikl v Československé televizi osmidílný večerníček Broučci, v němž se Jiřina Bohdalová představila jako Verunka. O rok později byla zvuková stopa večerníčku vydána na gramofonových deskách ve vydavatelství Panton, jehož snímky dnes patří Supraphonu. Zajímavostí je, že zatímco v televizním večerníčku Broučci na konci nezemřeli, v gramofonovém snímku ano. Tvůrci natočili dva konce a obě verze jsou díky Supraphonu dnes k dispozici.
V roce 1969 poprvé vyšel příběh Oldřicha Sirovátky O lvu, který ztratil hlas, dostupný v kompilaci Linda, kočka zahradní a další pohádky o zvířátkách. Bohdalovou zde uslyšíme v roli vypravěčky, lva v podání Antonína Jedličky. O rok později se k posluchačům poprvé dostali Křemílek a Vochomůrka a to na desce Pohádky z mechu a kapradí. Zajímavostí je, že u části nákladu této desky byly obaly vytištěny na rubovou stranu již dříve vytištěných přebalů legendárního alba Abbey Road, která u nás vycházela v licenci. Očekávaný vysoký náklad desky Beatles nebyl vylisován a připravené obaly tak byly využity alespoň takto. Příběhy z pařezové chaloupky postupně vznikaly během 25 let. Původní chronologická vydání všech křemílkovských desek nabízí komplet Čtvrtkovy tvorby z archivu Supraphonu Nejkrásnější pohádky hezky pohromadě a je v něm obsažen i dnes již zapomenutý snímek Jak Křemílkovi s Vochomůrkou spadl se stolu drobeček z roku 1986 a o sedm let mladší Bohdalčina méně známá nahrávka Jak Česílko dal Andulce světýlko do vlasů.
V roce 1973 se na trh dostaly Pohádky pro Benjamínky silničního provozu. Titul obsahoval osm příběhů tematicky zaměřených na dopravní předpisy. Každou pohádku vyprávěl jiný herec, na nahrávce se tak podíleli Karel Höger nebo Štěpánka Haničincová, Jiřina Bohdalová vyprávěla příběh o veverčí jedenáctce. O dva roky později se Jiřina Bohdalová představila coby žena Háta v dramatizaci Vladimíra Kováříka Enšpígl a koza Terezka (Album pohádek 15) a v roce 1976 se k posluchačům dostala deska Ferda mravenec a Brouk Pytlík – ve hvězdně obsazené dramatizaci ztvárnila Bohdalová Berušku. V téže době vznikly čtené Trampoty Brouka Pytlíka v jejím podání. Oba Sekorovy příběhy najdete v jednom kompletu.
V únoru roku 1978 si čtenáři časopisu ABC mohli poprvé z periodika vystřihnout gramofonovou SP desku vyrobenou z folie, na jejíž druhé straně byla pohádka Čtyři pejsci na výletě. Ve stejné době vznikl krátký příběh O strašlivém tygru Bedínkovi, další drobnou pohádkou z téže doby je vyprávění O kocouru Fousovi a Velkém, žlutém, kulatém… Všechny zmíněné nahrávky najdete v kompilaci Linda, kočka zahradní a další pohádky o zvířátkách, a jak je z názvu sestavy patrné, i onu kočku Lindu z roku 1987 v Bohdalčině interpretaci.
V roce 1980 si posluchači poprvé zakoupili Naschválníčky Františka Nepila. Na desce se jako vypravěč představil Jiří Sovák, Naschválníčci promluvili díky Ivě Janžurové a Jiřině Bohdalové. V současnosti jsou k mání v kompletu František Nepil: Dětem.
V roce 1994 dostala Jiřina Bohdalová hned několik příležitostí ve vydavatelství Panton – připomeňme, že i tyto snímky jsou dnes součástí archivu Supraphonu. Reedice se zatím nedočkala Malá čarodějnice, první Rákosníček už ovšem ano – obsahuje celkem šest příběhů, z nichž některé nevyšly ani knižně. K Rákosníčkovi se Bohdalová vrátila ještě na přelomu let 2001–2002. Supraphon tehdy natočil všech 27 knižně vydaných příhod. Ty je v současnosti možné pořídit v jednom kompletu.
V roce 1994 vznikly v Pantonu Pohádky ovčí babičky Dagmar Spanlangové, o devět let později byly k titulu připojeny i Pohádky bílého beránka, které napsal Pavel Cmíral. Ten je dále podepsán i pod Pohádkami z vánočního stromku z roku 2004, na kterém se ve studiu sešla Jiřina Bohdalová s Josefem Dvořákem. Náš přehled zakončíme o dva roky mladším audio večerníčkem Pavouček Pája podle knížky Pavla Šruta, který se na trh dostal ještě před televizním uvedením.
Příště přehled nahrávek s Jiřinou Bohdalovou zakončíme dětskými tituly ostatních vydavatelů a seznámíme se s nahrávkami pro dospělé posluchače.
