Dozvědět se něco o skutečných osudech Otakara Batličky je velmi těžké. V zásadě se jde spoléhat na bádání publicisty Jaroslava Čvančary, který se snažil oddělit pravdu od smyšlenek, přesto možná už navždy zůstane mnoho okolností Batličkova nesmírně zajímavého života překryta nejistou mlhou dohadů. Do jihoamerických pralesů se skutečně podíval a celkem ve světě strávil šest let, bylo to však mnohem později a o žádném lístku pro otce se nedochoval jediný důkaz…
Balička dobrodruhem (?)
Doloženo je, že se narodil 12. března 1895 do rodiny úředníka pražských plynáren, místem jeho rodiště byly tehdy ještě samostatné Královské Vinohrady, kdysi čtvrté největší město na území dnešní republiky. Mladému Otovi ale brzy začaly být malé. Měl problémy ve škole, několikrát utekl z domova. Při jednom takovém výletu byl v šestnácti letech zadržen v Německu při pokusu dostat se na loď do Jižní Ameriky. Byl však eskortován domů, kde se ovšem nedlouho poté pokusil odcizit otci peníze, načež se vydal na další cestu do Německa. Poté, co chvíli pracoval v cirkuse, nechat se najmout jako plavčík na lodi mířící do Argentiny. Zde se bez znalosti španělštiny protloukal, jak mohl. V roce 1914 byl při cestě zpět do Evropy jeho parník potopen, Batlička ale jako zázrakem přežil. Dostal se do zajetí, následně vstoupil do britské armády, z níž se ovšem záhy pokusil dezertovat. Po válce podnikl ještě poslední dobrodružnou cestu do Ameriky, snad měl dokonce v New Yorku řídit metro.
V roce 1920 se každopádně definitivně vrátil do Prahy, kde se usadil a oženil. Bez maturity a se záznamem v trestním rejstříku jen těžko sháněl práci, založil si proto boxerskou školu (kde byl zároveň jediným učitelem), údajně také pojišťoval psy, vyráběl prací prášek, závodil na motocyklu a jako komparzista účinkoval v několika filmech. Ve 30. letech vynalézal a především naplno propadl radiotelegrafii, která jej ovšem měla stát život. Z nadšeného radioamatéra se stal 3. února 1932 licencovaným profesionálem s volací značkou OK1CB. Nikdo tehdy nemohl tušit, že v pátek 13. přesně za deset let a deset dní bude v nacistickém koncentračním táboře popraven kvůli provozování nelegální odbojářské vysílačky.
Batlička spisovatelem
Mezitím se však stihl na necelé tři roky stát idolem mládeže, odebírající časopis Mladý hlasatel. Právě do jeho redakce totiž zkraje roku 1939 na doporučení nastoupil jako tvůrce dobrodružných povídek. V té době již s prošedivělými vlasy a mírně obtloustlou postavou příliš nepřipomínal mladíka, dychtícího po vůni exotických krajin. Vypravěčské umění a nadšení pro odvážné kousky dobrodruhů v nejrůznějších koutech světa mu ale zůstaly, takže svými téměř sto padesáti povídkami zdatně konkuroval v popularitě svému kolegovi od vedlejšího stolu Jaroslavu Foglarovi.
V šedesátých letech jej ze zapomenutí vytáhl kontroverzně vnímaný student FAMU Petr Sadecký, který se souhlasem vdovy najal editora Bohumila Jírka, který Batličkovy povídky zredigoval (lépe řečeno převyprávěl a někdy i významně upravil). Oč hodnotněji nové verze jeho příběhů, zbavené archaismů a občasné stylistické neobratnosti) fungují pro dnešní čtenáře, o to horší škodu napáchali na Batličkově životopise. Právě oni totiž na předsádkách knih a v tisku rozšířili mystifikace a fabulace o Batličkových údajných fantastických kouscích z mládí. Odhlédněme ale již od osobnosti autora a podívejme se na to, co z jeho díla můžeme po téměř sto letech okusit na vlastní uši.
Batlička v éteru
Batličkovy revidované povídky vycházely od šedesátých let v různých sbírkách, kromě Knihovny a tiskárny pro nevidomé, která pořídila zvukové verze některých z nich, si autorovy tvorby všiml nejprve rozhlas. Ještě koncem 60. let vznikla nahrávka dobrodružství Toma Fargusona už jen pamětníkům známým hercem Josefem Vošalíkem, leží však někde v archivu, nebo byla zničena. Dlouho nereprízovaný je seriál připravený pro dětský pořad Domino počátkem devadesátých let s názvem Ze všech koutů světa. V režii Ladislava Rybišara se v něm posluchačům představil vypravěč s nezaměnitelným hlasem Stanislav Oubram. Příběhy doprovázené tehdy moderními elektronickými melodiemi pro vysílání upravil Eduard Kára. K nadšeným náctiletým či ještě menším posluchačům se tak ve čtyřech pětidílných řadách mnohdy poprvé dostaly příběhy, které za svitu baterek hltali jejich tatínci a dědové. Povídky Černý Buddha, Tábor ztracených, Kapitán Necita, či Tajemné oko ještě o několik let později Muž v podpalubí. Nahrávky bohužel nebyly nikdy vydány.
V rozhlase ale rovněž vznikla dramatizace jediného Batličkova románu (či spíše novely) Rájem i peklem, kterou v roce 1992 napsal Oldřich Knitl. V režii Karla Weinlicha v napínavé výpravě za bájným pokladem ukrytým v samém nitru neprostupné amazonské džungle účinkovali Ladislav Mrkvička, Martin Sobotka, Pavel Soukup a další více než desítka dalších známých herců. Tento příběh si můžeme naštěstí poslechnout kdykoliv, v roce 2016 totiž vyšel u Radioservisu.
To ovšem neplatí o šestidílné četbě z ostravské rozhlasové stanice, která v roce 1996 natočila vybrané povídky a pod souborným názvem Dobrodružné příběhy 1 je i vydala. Pokud je však máte doma, či náhodou objevíte v antikvariátu, budete si k jejich poslechu muset sehnat ještě vhodný přehrávač. Nahrávka totiž vyšla pouze na magnetofonové kazetě.
Batlička audioknižní
Z komerčních vydavatelů poprvé sáhli po Batličkových příbězích zakladatelé Čti mi! Vít Dvorský a Libor Böhm, kteří sedmatřicet povídek pod názvem Na vlně 57 metrů vydali jako svou vůbec první audioknihu. Pod stejným názvem a se stejným seznamem příběhů (pouze s vynecháním povídky Letoun č. 4) vyšla o rok později jiná verze od Ova Audio s Vladanem Hýlem, Michalem Sedláčkem a Remé Šmotkem. Ani jedna z nahrávek bohužel zrovna nepatří mezi nejzdařilejší produkty těchto vydavatelů.
Překvapivě až v roce 2016 se do Batličkových textů pustil Supraphon, který jinak v devadesátých letech vydával a natáčel dobrodružné příběhy jak na běžícím páse. Příběhy odvahy a dobrodružství z časopisu Mladý hlasatel načetli Ondřej Vetchý, Robert Tamchyna, Michal Koch a Miroslav „Mirek“ Černý. Ani v tomto případě ale nejde příliš chválit. Kvalita interpretace je přinejmenším kolísavá, a dokonce ani herecká hvězda Ondřej Vetchý kvůli ledabylé a občas hůře zřetelné výslovnosti není v tomto případě zárukou kvality. V roce 2025 vyšla z nepochopitelných důvodů devítka povídek znovu pod názvem Na vlnách odvahy a dobrodružství, a to v rozšířené verzi doplněné o deset dalších příběhů. Seznam interpretů rozšířil ještě herec Jakub Albrecht, ani ten však výsledný dojem z napůl recyklované nahrávky nedokázal zachránit.
Pokud nevyjdou výše zmíněné povídky z pořadu Domino se Stanislavem Oubramem, zůstane vedle rozhlasové hry Rájem i peklem jedinou skutečně důstojnou audioknihou s příběhy Otakara Batličky dvojice titulů z produkce vydavatelství Tympanum. V režii Vratislava Hubičky je načetl David Matásek. Obě nahrávky vycházejí z obsáhlého knižního souboru Na vlnách odvahy a dobrodružství, čítajícího sto dvanáct autorových textů, od povídek, přes básně až po pohádky. David Matásek pro nahrávky pojmenované V divočině a Na moři, na souši, ve vzduchu načetl úctyhodných sto osm dobrodružných příběhů. Sáhnete-li po nich, rozhodně neuděláte chybu.
