Osvobozené divadlo
Nahrávky Osvobozeného divadla, vycházející na deskách od počátku 30. let, se v jakémsi uceleném tvaru objevily na počátku 60. let, kdy Václav Holzknecht připravil dva výběry V+W Jaroslav Ježek.
Doba následné normalizace Werichovi nepřála a ani jméno Jiřího Voskovce nebylo žádoucí. Další nahrávky se tedy na trhu objevily až v roce 1986 zásluhou dalšího znalce díla V+W, teatrologa Vladimíra Justa. Supraphon vydal dvě dvojdesky To bylo Osvobozené divadlo.
Jan Werich a Jiří Voskovec (foto: archiv Supraphon)
U těchto titulů se podepsala ideologie tehdejšího režimu, proto není divu, že se prof. Just k odkazu Osvobozeného divadla vrátil ve svobodných 90. letech. V roce 1994–1995 vyšlo postupně sedm kompaktních disků Osvobozené divadlo I. až VII. mapujících divadelní tvorbu, zahrnující ovšem i rarity, duplikáty nahrávek i písně pro film. V roce 2007 vyšlo těchto 7 CD v uceleném kompletu a zdálo se, že už nic dalšího k vydání nebude.
Letos ovšem, v souvislosti s výročím úmrtí Jana Wericha, celý Justův komplet Petr Prajzler zrevidoval a doplnil ho dříve nepoužitými nahrávkami Orchestru Jaroslava Ježka a za léta nastřádanými raritami. V říjnu 2020 tak u Supraphonu vyšel téměř 10hodinový rozšířený komplet Osvobozené divadlo 1929–1938 na dvou mp3 CD a v digitálních distribucích.
Americké a poválečné období
Válečné nahrávky V+W z Ameriky u nás poprvé vyšly v roce 1965 na desce ke knize Jiřího Voskovce Klobouk ve křoví. LP obsahovala i Rozhovor přes oceán, který spolu Werich s Voskovcem vedli. Nahrávka se později stala součástí 2CD Nashledanou v lepších časech z roku 1996.
U vydavatelství Panton vyšly v roce 1990 snímky z válečného vysílání pod názvem Osvobozené divadlo za války aneb Co vzkazovali V&W přes oceán domů. Další pak vydal o 15 let později Radioservis na CD Vítězné „V“.
Z nedlouhého poválečného období stojí za zmínku CD Supraphonu Pěst na oko, Divotvorný hrnec (1995), které tvoří sesbírané studiové snímky písní a výstupů z těchto představení, a také celá hra Divotvorný hrnec v nahrávce Československého rozhlasu z roku 1949, poprvé na desce vydaná v roce 1988.
Werich + Horníček
Předscény dvojice Werich-Horníček poprvé vyšly koncem 50. let – šlo o dva studiově natočené výstupy ze hry Caesar. Známé nahrávky s publikem pak vydal Supraphon na třech LP pod názvem Scény z osvobozeného divadla v roce 1966, znovu pak těsně po revoluci, v komprimované podobě v polovině 90. let a uceleně opět v roce 2005.
Jiné verze oblíbených předscén, včetně záznamů her Husaři, Těžká Barbora a Balada z hadrů vyšly počátkem tisíciletí u vydavatelství Lotos pod názvem Scény a předscény.
Jan Werich a Miroslav Horníček (foto: Václav Chochola)
Z dalších, převážně rozhlasových snímků, stojí za zmínku 2CD Jan Werich a Miroslav Horníček na Kampě obsahující pořad Šestkrát s Janem Werichem, a cyklus Vaření v kuchyni + reklamní desky, které se objevily ve výběrech Jan Werich (ne)známý a Dobře odtajněný Miroslav Horníček. Na druhém jmenovaném najdou posluchači i předscény, včetně studiových verzí a několik Werichových výstupů z televizních Hovorů H.
Další Werich
Z dalších veřejných nahrávek zmiňme supraphonské 2CD Forbíny vzpomínek, obsahující unikátní záznamy besed Jana Wericha s pracujícími a studenty z konce 50. let. Poprvé je vydal Lotos s průvodním slovem a otázkami čtenými Jiřím Melíškem a Stellou Zázvorkovou. Zrevidovaný a zkultivovaný titul vyšel v roce 2016 u Supraphonu doplněný o průvodní slovo syna Jana Borovičky, tehdejšího tajemníka Jana Wericha, který řadu snímků včetně předscén zaznamenal.
Radioservis v roce 1996 vydal na kazetě a později na CD titul Jan Werich a Semafor – veřejnou nahrávku ze srazu spřízněných duší rozhlasového pořadu Gramotingltangl, kde vedle Jana Wericha účinkují také Miroslav Horníček, Jiří Šlitr a Jiří Suchý.
S posledně jmenovaným Werich v roce 1977 vystupoval v pražské Lucerně u příležitosti 50. výročí první hry Osvobozeného divadla West pocket revue. Vydavatelství Multisonic vydal v roce 1990 sestřih z tohoto představení na magnetofonové kazetě pod názvem Werich a Suchý, loni vyšel rozšířený sestřih zásluhou autora těchto řádků v supraphonském kompletu Jan Werich suma sumárum. K němu se ale ještě dostaneme v následujících dílech.
