Když se podíváme na zastoupení titulů v jednotlivých žánrech u předního prodejce audioknih Audiolibrix, nevede si erotika se čtyřmi sty čtyřiceti tituly vůbec špatně – triumfuje nad filosofií i psychologií a dohání osobní rozvoj. O literární erotice jako svébytném žánru se už mluví i v akademické sféře, o souvisejících tématech vznikají bakalářské i diplomové práce a subkultura kolem tohoto žánru bude rozhodně vděčným tématem pro sociology literatury.
Dá se říci, že erotická literatura nabízí bezpečný prostor pro objevování vlastní sexuality a zpracovávání fantazií a emocí, a to i takových, které jsou z velké části v běžném životě tabuizované nebo v případě fantazií obtížně realizovatelné. Čtenáři v erotických knihách nejspíš hledají nejen sexuální vzrušení, ale především jeho propojení s lidskými příběhy, vztahy a psychologií postav. To erotická literatura umí zprostředkovat a její audioknižní zpracování navíc může umocnit intimní zážitek, atmosféru i vnitřní prožitek erotických scén. Soudobá erotická literatura k tomu všemu také reflektuje různorodost sexuálních orientací a identit, takže pro inkluzi a toleranci ve společnosti dělá možná víc, než lecjaká akademická přednáška.
To vše říkáme s vědomím, že hledat v erotických knihách nějakou literární kvalitu je v podstatě marné, jde o příběhy na jedno použití strukturou a jednoduchostí podobné červené knihovně. Vlastně lze úspěšně tvrdit, že na tento druhdy oblíbený (a také velmi často parodovaný) žánr navazují tak úzce, jak jen mohou – jako by erotická literatura povětšinou byla červená knihovna s odvážnými scénami jako jistým bonusem. To ale neplatí všeobecně.
Klasická peprná díla
Jistě totiž najdeme několik titulů, které jsou z toho či onoho hlediska zajímavé. Samozřejmě především ty, které do tohoto žánru spadají jen okrajově, jakou jsou geniální Nebezpečné známosti, román v dopisech francouzského spisovatele Choderlose de Laclose z roku 1782, který by mohl sloužit jako ilustrace idiomu „předběhnout svou dobu“. A pokud se k tomu přidá i parádní polodramatizované zvukové zpracování, které v roce 2014 natočil u OneHotBook režisér Michal Bureš s Igorem Barešem, Jiřím Dvořákem, Vilmou Cibulkovou, Klárou Issovou, Kristýnou Frejovou a Janem Medunou, nemůžeme si lepší úvod do problematiky snad ani představit.
Pro českého čtenáře, jenž byl mimo jiné od šedesátých let pravidelně zásobován texty spisovatele Vladimíra Párala, který lidskou sexualitu i v mezích tehdejšího prudérního režimu vymanil z tabuizovaného polosvěta a v oblasti tzv. vážné literatury ji ve svých příbězích přisoudil podobnou roli, jakou má v běžném životě, nejsou erotické motivy ničím novým. Přesto se nad literární a audioknižní erotikou dosud vznáší jakási mlha, která jako by ji činila nepatřičnou. Alespoň tak vnímáme, že jedna z nejlepších interpretek erotické prózy vystupuje anonymně pod pseudonymem Vilma Sodomová.
Kmenový hlas Tympana loni načetl román Chladný král české autorky Michaly Věry Jírové, která propojila svět erotiky se světem fantasy příběhů. Její text tvoří jakýsi ženský protipól k záměrně pokleslé a hrubozrnné erotice mužských fantasy autorů, přičemž zde máme na mysli především Františka Kotletu, který je explicitními scénami proslulý. Přesto ani v pojetí ženské autorky nejsou erotické scény ochuzeny o nic, jak se nakonec v příběhu mladičké Mesilie, která se ocitne v krutém Chladném království ovládaném sadistickým králem a jeho synem, můžete přesvědčit sami.
V podání Vilmy Sodomové jsme se kromě slavné Lady Fuckingham tradičně připisované Oscaru Wildovi dočkali i jiných dvou slavných klasik, které spolu tvoří jakýsi kánon zakládajících textů sadismu a masochismu. Justýna aneb prokletí ctnosti je román markýze de Sade, který sleduje osud ctnostné dívky, jež navzdory své mravnosti prochází řadou krutých ponížení a utrpení. Jde o text, který už několik století povzbuzuje sexuální fantazii svých čtenářů, ale také o filosofický traktát, který tématizuje především lidskou svobodu, a to jako svobodu absolutní.
I román Venuše v kožichu Leopolda von Sachera-Masocha, jehož příjmení se stalo základem pro slovo masochismus, má mnohem hlubší tóny než jen popis myšlení a prožitků muže, který se zcela a ve všem podřizuje milované ženě, protože v omezování své svobodné vůle přelévající se až k otroctví nachází rozkoš a vzrušení. Krom toho, že autor do hloubky prozkoumává vztah mezi erotikou a mocí, jde o nesmírně dobře vystavěný, až napínavý román – více si můžete přečíst v objevné recenzi Přemysla Krejčíka Zpověď otroka vlastní touhy.
Obě tyto knihy vlastně ohraničují i nejčastější diskusi, která se ohledně erotické prózy vede, totiž debata o hranici, kde končí fantazie a začíná romantizování násilí, ba dokonce znásilnění. V dnešním světě sociálních sítí totiž může instagramová nebo tiktoková komunita knižních influencerů prakticky přes noc vystřelit jakýkoli titul mezi bestsellery a sítě jsou obecně prostorem, kde pobývá čím dál více teenagerů, ba dokonce dětí, jejichž schopnost odlišit fantazii od reality nemusí být – a často není – dostatečná.
Jinými slovy se erotické literatuře nevyhýbají kontroverze, ostatně tak jako kterémukoli jinému žánru. Analogické problémy můžeme pozorovat u detektivky (na jejímž poli každou chvíli vznikne nějaký zbytečný ultranásilný krvák) nebo hororu (kdy některé splatter punkové texty připomínají spíš učebnici anatomie než krásnou literaturu).
Erotická próza dnes
Z množství titulů, které jsou i ve zvukové podobě k dispozici, není snadné vybrat takové, které stojí za poslech a nejsou jenom žánrovým balastem, přesto i v něm se dají nalézt prvky, které jsou přinejmenším zajímavé.
V USA narozená dcera čínských přistěhovalců Anna Huang napsala už osmnáct románů, z nichž tři se probojovaly do finále čtenářské soutěže Goodreads Choice Award. V jejím psaní jsou důležité hrdinky, které se svým původem vymykají většinové společnosti (ať už jde o míšenky nebo princezny) a hrdinové, kterým dopřává luxus vlastních slabostí a špatných vlastností až na jedinou – nikdy nejsou nevěrní.
Čtyřdílná série Twisted Love má v audio podobě prozatím tři tituly, první – Lásku na ostří nože – načetli Veronika Lazorčáková a Ondřej Dvořáček, v dalších dvou – Hrách na ostří nože a Nenávisti na ostří nože – vystřídala Lazorčákovou Kristýna Skružná. Leitmotivem možná všech románů autorky je banální skutečnost, že i ten nejbohatší člověk na světě, který má dokonalý život, stále touží po něčem novém.
Hned dvě autorky propojily erotickou prózu se sportovními příběhy. Americká spisovatelka Liz Tomforde nezastírá, že její romány jsou jen peprnější červená knihovna z atraktivního prostředí, ať už jde o NHL (Mílový klub, román o lásce letušky a primadony chicagského hokejového klubu, která se zrodí z počáteční antipatie) nebo o baseball (basketbalový profesionál a svobodný otec a jeho postupně klíčící láska k chůvě, kterou je dcera klubového manažera, v románu Polapená). Všechny tituly jsou součástí chicagské série Větrné město a uživatelské i odbornější recenze se shodují na dobré stavbě příběhu i na akcentaci důležitých témat, jakými jsou tělesné sebepojetí, duševní zdraví či tlak na výkonnost.
Druhou sportovně-romantickou autorkou je mladá britská bestselleristka Hannah Grace, která je pozoruhodná i tím, že je součástí influencerské instagramové komunity. Její psaní je přímočaré, bez jakýchkoli literárních ambic. Jejím nejslavnějším počinem je román Na ledě (v originále jde o slovní hříčku Icebreaker, která znamená mj. i prolamování ledů v přeneseném významu) o vzájemném jiskření mezi hokejistou a krasobruslařkou. Zde už jde o červenou knihovnu bez jakýchkoli pokusů o hloubku či přesah, byť vtipně a zručně napsanou. Letos tento román jako dvouhlasou četbu interpretovali Michal Zelenka a Emma Datlová v produkci Témbru.
Další populární autoři a malý dovětek na závěr
Nelze zde nevzpomenout na hyperpopulární sérii Padesát odstínů, která do značné míry odstartovala současný žánrový boom. Úspěšně (divácky, od kritiky z toho byla Zlatá malina pro nejhorší film roku) zfilmovaný román Padesát odstínů šedi, který britská autorka E. L. James vydala v roce 2011 a který ji vynesl zařazení mezi 100 nejvlivnějších lidí světa, vypráví o mladá studentce, která se zaplete s charismatickým miliardářem, jehož láska i temné sexuální touhy ji vtáhnou do světa vášně, moci a kontroly. V produkci Albatrosu pod značkou XYZ knihu načetla Tereza Bebarová.
Za jménem T. L. Swan se skrývá sympatická australská psycholožka, která se rozhodla pověsit odbornou kariéru na hřebík a věnovat se psaní, protože je „beznadějná romantička, takže začala psát, aby se ponořila do světů, kde láska, vtip a šťastné konce života vždy vítězí“. S tímto krédem je dnes jednou z nejprodávanějších autorek vůbec, přestože nikdy nepřekročila rámec absolutního braku. Román Pan Garcia představuje z hlediska zápletky všechna klišé červené knihovny, která jsou dobře známa nejen divákům snímku Pytlákova schovanka, přesto se z něj – tak jako prakticky ze všech ostatních autorčiných textů – stal bestseller. Ve zvukové podobě ho vydala Metafora, čtou Veronika Lazorčáková a Josef Kubáník.
Ale zpět k alespoň rámcově hodnotnějším knihám.
Humor a erotika se spolu na první pohled vylučují, přesto se najde nejedno dílko, jehož autor obojí dokázal skloubit do funkčního celku. I když literárně dostaneme klasický mainstreamový pop, je v podání Davida Novotného Malý pražský erotikon Patrika Hartla lahůdkovým poslechem, jak jsme ostatně psali už v recenzi Sprostý i něžný David Novotný prožívá Malý pražský erotikon lechtivě i citlivě.
Přes zjevnou nadsázku a prvoplánovou zábavnost se Hartl nevyhýbá ani temnějším a závažnějším motivům a bourání různých tabu. V tom je jeho kniha důležitá, protože čím víc mainstreamový titul podobná témata otevře, tím větší dopad má.
Je pak zcela zjevné, že společensky má erotická literatura emancipační potenciál, obzvlášť taková, která je psaná úspěšnými ženami. V tomto ohledu musíme zakončit náš článek zmínkou o titulu Chci, sbírce erotických fantazií, která se sešla po veřejné výzvě herečky, mimo jiné hvězdy televizního seriálu Akta X Gillian Anderson. Ženy i transženy jí zaslaly desítky dopisů, v nichž anonymně, tj. zcela svobodně a necenzurovaně, popisují své erotické fantazie a touhy. Audioknihu z produkce Tympana načetla Jana Štvrtecká, podrobný referát o ní pak představuje recenzní článek Ivy Růžičkové V našich fantaziích jsme naprosto svobodní.
Jak je vidět, erotiky je na stránkách knih, ale i v megabajtech zvukových souborů víc než dost. A doufám, že jsem ukázal i to, že v mnoha případech jde o kvalitní a svým způsobem i hodnotný zážitek posluchačský, ba dokonce někdy i intelektuální. Možná trochu nečekaně, ale s o to větší radostí.
