Onoho 24. března 1956 vypadalo na liverpoolské dostihové dráze vše jasně. Do cíle zbývalo jen necelých čtyřicet metrů a zdálo se, že žokej Robert Francis má v sedle koně patřícího královně Alžbětě vítězství jisté. Jenže pak přišlo dodnes nevysvětlené uklouznutí, způsobené možná blátivým povrchem či hlučícím davem diváků, a s ním i konec nadějí na vítězné vavříny. Namísto toho se tento okamžik zapsal do dějin jako největší selhání v historii závodu. Francis poté pověsil rajtky na hřebík a stal se sportovním reportérem. Odmítl nabídku, aby pod jeho jménem sepsal jeho životopis najatý autor, namísto toho se spolu s manželkou rozhodli knihu napsat vlastními silami. Byla to právě Mary Francisová, která byla hybnou silou nejen jeho autobiografie Sport královen z roku 1957, ale později i detektivek z dostihového prostředí. Srdce fanoušků si získal už jeho debut Smrt favorita z roku 1962, po němž následovaly další tituly s téměř železnou pravidelností jedné knihy ročně.
Audioknihy v podání předních interpretů
Prozatím poslední vydanou zvukovou nahrávkou některé francisovky jsou Nervy. Ty, stejně jako ostatní dnes dostupné audioknihy, vyšly pod hlavičkou vydavatelství Témbr. V roce 2024 je v režii Daniela Tůmy skvěle načetla vycházející herecká hvězda a talentovaný interpret Jan Nedbal. Třiatřicetiletý herec v ní vypráví žokeje, kterému se až příliš nápadně začala lepit smůla na paty. Rozhodne se riskovat svůj život, aby pravou příčinu podezřelých náhod odhalil.
O rok dříve se posluchači mohli zaposlouchat do výše zmíněné prvotiny Smrt favorita, v němž jezdec Alan York řeší smrt svého přítele, favorita dostihové sezóny. Incident byl sice oficiálně uzavřen jako politováníhodná nehoda, Alan ale takovému závěru nevěří. Příběh vznikl v trochu rozvláčném podání majitele příjemně zabarveného hlasu Václava Rašilova.
Vůbec prvním zvukovým románem Dicka Francise vydaným u Témbru byla ale populární Cena krve. Pátrání po zmizelém, či možná hřebci se ujal depresemi zkroušený zaměstnanec detektivní kanceláře Gene Hawkins, interpretace audioknihy pak produkce svěřila Markovi Holému. I tentokrát se protagonista ocitne na prahu života a smrti, protože kdosi velmi stojí o to, aby Gene neodhalil pravdu.
Dick Francis a rozhlas
V osmdesátých a devadesátých letech vzniklo pro účely rozhlasového vysílání několik četeb a dramatizací detektivek Dicka Francise, z nichž do prodeje se dostaly pouze dvě, obě brilantně převedené do češtiny díky autorově dvorní překladatelce Jaroslavě Moserové. První z nahrávek je původně šestidílný seriál Motiv koní, který v režii Vladimíra Tomeš vznikl v Plzni v roce 1984. Malíř Charles Todd se v příběhu snaží vypátrat, kdo stál za vyloupením domu jeho bratrance a vraždou jeho ženy. Jisté okolnosti nasvědčují tomu, že by za vším mohla být nedávná cesta obou manželů do Austrálie, kam se Charles vydá pátrat na vlastní pěst. Horko mu při tom bude nejen díky místnímu slunnému počasí. Titul vyšel i jako audiokniha, ovšem svižně natočený příběh s hlasy René Přibila, Daši Neblechové či Jiřího Samka už ovšem není v prodeji.
A totéž platí i o druhý podobně laděný seriál. Původně dvanáctidílnou dramatizovanou četbu na pokračování Hrozba také svého času vydal Radioservis, autorská práva k tomuto titulu ale již vypršela. Dílo v roce 1990 natočil režisér Miroslav Buriánek s Pavlem Soukupem, Petrem Pavlovským, Tomášem Šolcem či Ilonou Vaňkovou. Téměř pětihodinová audiokniha se zdařilými hereckými výkony a zajímavou hudební koláží, odkazující se přímo k ději, vtáhla posluchače do pátrání po únosci dostihových jezdců. Kromě pátrání poukazuje i na potíže s návratem do života v případě obětí únosů, které se dostanou ze zajetí zpět na svobodu.
Mezi romány Dicka Francise představuje výjimku povídková sbírka Pole pro třináct, která, stejně jako řada románů, vznikla kompletně pro potřeby nevidomých v KTN, často v podání známých hlasů herců a dabérů své doby (Otakar Brousek st., Jan Schánilec). Pro běžné posluchače jsou však tito tituly legálně nedostupné. Z výše uvedeného souboru ale v roce 2022 vybral dvě povídky rozhlas, a to konkrétně Smršť na Kingdom Hill a Jasná bílá hvězda. Navázal tak na nahrávku Noční můra z roku 1994. Zatímco tu v režii Ivana Chrze načetl Ladislav Mrkvička, dvě novější povídky za režijního dohledu Vlada Ruska interpretoval Aleš Procházka.
Naši slovenští čtenáři pak možná budou znát i hru bratislavského rozhlasu z roku 1994 Minimálna šanca. Režíroval ji Štefan Mandžár a před mikrofonem se objevili Ján Kroner, Karol Machata, Darina Vašíčková a především Marián Geišberg jako Sid Halley. Tato postava někdejšího žokeje, který se po skončení kariéry vydal na novou profesní dráhu, nese jisté autobiografické rysy a je mezi Francisovými protagonisty výjimečná tím, že se k ní autor několikrát vrátil, což se stalo asi jen v jednom dalším případě.
V průběhu let vzniklo také několik pořadů, které se věnovaly jak překladatelce Jaroslavě Moserové, tak samotnému Dicku Francisovi. K poslechu je jeden z nich, a to původně pětidílná četba z cyklu Příběhy slavných, kterou načetli Miloslav Mejzlík a Michaela Maurerová. Dílo je volně k poslechu v jednom celku, ovšem v horší kvalitě na youtubovém kanálu rozhlasu.
Jméno Francis žije dál
Největším tajemstvím Dicka Francise je ale podíl na autorství jeho knih. Ještě za života Mary se začalo spekulovat, zda svého muže, který opustil brány školy už v patnácti letech, nepsala romány spíše ona. Oficiálně byla ale rolí vzdělané a sečtělé ženy pouze tvorba podkladů. Když příprava nového příběhu vyžadovala detailní znalost pravidel letectví, složila pilotní zkoušky, pro účely jiného románu si pak doma zřídila fotokomoru. Snad z obav, že by tímto krokem utrpěly prodeje, se však Maryino jméno na obálkách nikdy neobjevilo. Sám Francis pak vždycky přiznával, že knihy psali jako tým. On byl Robert, ona Mary, dohromady pak byli Dick Francis. Pozoruhodné přitom je, že Mary dostihy ráda neměla, a když její muž skočil s jezdectvím, přestala dostihy navštěvovat.
Ať už to bylo jakkoliv, dostihové detektivky si získaly početné zástupy fanoušků. Třebaže se vždycky téma románu dotýkalo koní, nešlo jen zdaleka o příběhy žokejů. Protagonisty románů byl třeba pracovník banky, řidič přepravní společnosti, architekt, malíř či profesionální detektiv. Na tuto rodinnou tradici se snaží navazovat jejich syn Felix, který po matčině smrti nejprve s otcem společně, a po jeho odchodu v roce 2010 i sám pod svým jménem pokračuje v psaní příběhů z dostihového prostředí. V audiu jsme se mohli setkat nejprve s románem Puls v nepříliš vydařeném podání Simony Babčákové, po němž následovala další detektivka Krize, tentokrát ve velmi povedené interpretaci Jana Zadražila.
Prozatím poslední vydanou knihou Felixe Francise je příběh Na tenkém ledě, který je ale spíše psychologickou črtou, než napínavým příběhem. Příběh, který sám o sobě není tak špatný, ale nedostojí očekávání fanoušků uvyklých na běžnou produkci spjatou se jménem Francis na obálce, pro posluchače zachraňuje alespoň výkon herce Davida Matáska.
Doufejme, že se brzy dočkáme dalšího příběhů Dicka Francise, které ve zvukové podobě mohou přiblížit příjemně plynoucí detektivky ze staré školy okořeněné typickým anglickým humorem novým generacím posluchačů.
