V rámci svého žánru představovaly romány o oddělení Q tak trochu bílou vránu, protože kombinovaly mrazivé zločiny a lidské osudy poznamenané událostmi z minulosti s poněkud překvapivým prvkem – břitkým humorem. V češtině si posluchače získala i interpretace knih, kterou pro vydavatelství OneHotBook obstaral jedinečný Igor Bareš. Po vydání desátého dílu, o němž se předem vědělo, že má být posledním, přišly nečekané zprávy nejen o budoucnosti série, ale bohužel i o autorově zdravotním stavu. Pojďme ale hezky popořadě.
Případy Carla Mørcka v kostce
Kodaňský rodák Jussi Adler-Olsen přišel na svět druhý srpnový den roku 1950 do rodiny sexuologa a psychiatra, takže strávil dětská léta v poněkud pochmurných rezidencích lékařů, které se nacházely při psychiatrických léčebnách, na nichž otec působil. Tato zkušenost z raného věku se ovšem později stala základem jeho psaní. Pracoval jako novinář a nakladatel, mezinárodní publikum na sebe ale upozornil teprve v roce 2007, když přišel s prvním dílem série Případy oddělení Q. U nás vyšel o čtyři roky později jako Žena v kleci a zvukové verze se ve OneHotBook pod režijním vedením Jitky Škápíkové dočkal roku 2013.
Díky hlasu Igora Bareše se posluchači přenesli na kodaňskou kriminálku, kde se nepříliš oblíbený komisař Carl Mørck vracel do práce po zpackaném vyšetřování, při němž došlo k přestřelce. Během ní jeden z policistů přišel o život, Carlův parťák Hardy ochrnul na všechny končetiny a Carl sám vyvázl s těžkou posttraumatickou stresovou poruchou. Vedení policie pro věčně mrzoutského komisaře v rekonvalescenci zřídilo speciální oddělení, do jehož čela se měl jakožto zkušený vyšetřovatel postavit. Ve skutečnosti dostal k ruce jen podivínského arabského pomocníka Asada a nevyhovující sklepní prostory v nejzaprášenějším koutě policejní budovy. Takto vzniklé oddělení Q se má zabývat starými, nevyřešenými a nejspíše nevyřešitelnými případy. Nesourodé dvojici se však záhy podaří najít možnou stopu v případu pět let pohřešované političky Merete Lynggaardové, která možná nezemřela během plavby trajektem, jak se doposud myslelo, ale mohla být unesena. Kdo a proč by to ale dělal?
Druhý příběh nazvaný Zabijáci se točí okolo dvacet let staré série vražd a znásilnění. Údajný pachatel se k nim doznal, třebaže všechny indicie mířily jinam, ke skupince studentů elitní internátní školy pro potomky bohatých Dánů. Oddělení Q, posílené o mladou sekretářku Rose, se rozhodne přijít věcem na kloub… Následující Vzkaz v láhvi odstartuje nález dánsky psaného vzkazu ležícího dlouhý čas bez povšimnutí na polici zapadlé policejní stanice ve Skotsku. Krví napsaná písmena POMOC přimějí Carla Mørcka a jeho pomalu se etablující tým ponořit se do světa sekt a únosů dětí, které ovšem jejich rodiče nikomu nenahlásili. Čtvrtým případem oddělení Q je Složka 64, která přinesla vyšetřování otřesného zacházení se ženami, deportovanými na ostrov Sprogø. I tentokrát se musejí Carl a kolegové ponořit do temných a bahnitých vod minulosti, aby se pokusili sjednat spravedlnost. Poté následoval Marco, příběh záhadného mladíka, pocházejícího z nepříliš poctivě se živícího klanu, jemuž tvrdou rukou vládne strýc Zola. Chlapec před ním uteče, netuší však, že mu je v patách kromě jeho rodiny ještě kdosi další. Carl s Rose, Asadem a novým asistentem Gordonem se rozhodnou Marca zachránit, protože si myslí, že by mohl pomoci k rozpletení případu rozsáhlé korupce a zmizení vládního úředníka.
Jussi Adler-Olsen od počátku plánoval, že jeho série bude mít deset dílů a hned při psaní prvního příběhu si prý už rozvrhl i osnovu celé řady. Bylo tedy jen logické, že se postupně začaly příběhy dotýkat i doposud jen naznačovaných citlivých míst z minulosti členů oddělení Q. Jejich počet se také postupně zdvojnásobil, když se ke Carlovi s Asadem přidala nejdříve výstřední asistentka Rose a později i neduživě vyhlížející analytik Gordon.
„Vybral jsem dvě velmi talentované spisovatelky: Line Holmovou a Stine Boltherovou, aby daly Oddělení Q novou perspektivu.“
Jussi Adler-Olsen, autor série Případy oddělení Q
(foto: Linda Kastrup)
Druhou polovinu řady zahájil román Nesmírný, v němž se oddělení Q ocitlo před prapodivným případem žákyně, která za podivných okolností zmizela ze školy a byla nalezena mrtvá vysoko ve větvích stromu. Sedmý případ nazvaný Selfies zastihl ve špatném rozpoložení Rose, jejíž dávné rány na duši se po letech znovu otevřely. Policejní ředitelství navíc pohrozilo, že oddělení Q rozpustí, pokud se brzy nepodaří vyřešit smrt postarší ženy v parku a smrtonosné pronásledování dívky šíleným řidičem. V následujícím osmém díle Oběť 2117 poodhalil autor Asadovu temnou minulost, když proti oddělení Q poštval iráckého teroristu Gháliba. Poté se již události začaly blížit očekávanému velkolepému finále, devátý Chlorid sodný se proto točil kolem samotného Carla, který se kromě covidových opatření musel postavit čelem vlastním kostlivcům ve skříni.
Šestnáct let po napsání prvního dílu vyšel v originále desátý příběh s názvem Sedm metrů čtverečních. Název odkazuje na výměru cely, v níž se Carl Mørck na Vánoce roku 2020 ocitl. Veřejnost i vedení policie se od něj záhy distancují. Podezření z vraždy a obchodu s drogami však přijde jeho nejbližším kolegům tak absurdní, že jsou připraveni pro osvobození svého šéfa udělat doslova cokoliv. Podaří se jim zachránit mu nejen kariéru, ale i život?
Audioknižní provedení
Po celou dobu si Případy oddělení Q udržovaly poměrně vysokou laťku, byť úvodní čtveřici knih se nejspíše málokterý z pozdějších příběhů vyrovnal či alespoň přiblížil. Mnohé fanoušky zároveň kniha Sedm metrů čtverečních jakožto závěrečná tečka za jejich milovanou sérií poněkud zklamala, a to jak svými nepravděpodobnými zvraty, tak nepravděpodobným jednáním některých postav. V audio podobě se však kromě režijního vedení (Jitku Škápíkovou vystřídala v poslední nahrávce Karel Heřman) nic nezměnilo. Igor Bareš se během jedenácti let, které s postavami Jussiho Adler-Olsena strávil, takřka stal Carlem Mørckem. Jeho dikcí interpretované ironické poznámky vůči ostatním, zejména k svéráznému Asadovi, neustále pronášejícímu podivná přirovnání a přísloví (ve většině z nich kdovíproč účinkovali velbloudi), vyvolaly na tvářích posluchačů vždy široký úsměv. Na zvukových verzích příběhů oddělení Q se jen těžko hledají chyby, možná až na několik momentů, kdy režie vynechala z textu některé pasáže, snad kvůli rychlejšímu spádu nebo kvůli domnělým nelogičnostem překladu či autorského textu. Zdálo by se, že se nad hrdiny z oddělení Q desátým příběhem zavřela voda, ale zdání někdy klame.
Adaptace pro plátno a obrazovku
Kromě zvukových adaptací si Jussi Adler-Olsen vyzkoušel, jaké to je nechat převést svá díla na filmové plátno. Bohužel ale nedošlo na celou sérii. Prakticky souběžně s českým vydáním audioknihy Žena v kleci vstoupil roku 2013 do kin stejnojmenný devadesátiminutový snímek. O rok později přišli ve stejném tvůrčím týmu stvoření Zabijáci, natáčení Vzkazu v láhvi z roku 2016 ovšem provázela změna na postu režiséra, která se zopakovala i v případě o dva roky mladší Složky 64. V hlavních úlohách se ale pokaždé představili charismatičtí protagonisté Nikolaj Lie Kaas a Fares Fares. Pro následující dva díly ovšem došlo opět ke změně nejen v režii, ale i přeobsazení herců. Ulrich Thomsen a Zaki Youssef se sice knižnímu Carlovi a Asadovi fyzicky podobali možná o něco víc, než jejich předchůdci, snímky však u diváků propadly. Platí to jak pro Nesmírného, tak zejména pro Marca, který stojí za zmínku snad jen díky tomu, že cizinecká stopa klanu přistěhovalců vedla díky scenáristům do Čech. Utíkajícího chlapce Marca si proto zahrál Luboš Oláh, jeho strýce Zolu pak Zdeněk Godla.
Nikolaj Lie Kaas a Fares Fares jako Carl a Assad ve filmu Složka 64 (zdroj: Aerofilms.cz)
Napravit reputaci oddělení Q se nyní pokusil Netflix, který příběh přenesl do Skotských kulis a spolu s tím pozměnil některé dějové linky, charaktery i jména postav. Jako DCI Carl Morck z Edinburské kriminálky se divákům představil Matthew Goode. Fanouškům Případů oddělení Q ale čekání na květnovou premiéru devítidílné řady poněkud zhořklo, a to když v únoru 2025 Jussi Adler-Olsen oznámil, že trpí nevyléčitelnou nemocí, která mu znemožňuje práci na jiných projektech, kterým se chtěl po dopsání příběhů s Carlem Mørckem věnovat. Namísto toho se rozhodl se čtenáři rozloučit nečekaným jedenáctým případem oddělení Q. Nenapsal jej ale on sám.
Co bude dál s oddělením Q?
„Vybral jsem dvě velmi talentované spisovatelky: Line Holmovou a Stine Boltherovou, aby daly Oddělení Q novou perspektivu,“ nechal se k tomuto tématu slyšet v oficiálním prohlášení. Výsledek prý překonal jeho představy a očekávání. V té době čtyřiasedmdesátiletý spisovatel dále uvedl, že se částečně podílel na vymýšlení zápletky, a dokonce měl právo veta, kterého ale nebylo potřeba využít. Pravděpodobně už definitivní tečka za oddělením Q vyšla v Dánsku v dubnu, u nás se dočkáme nejspíše až o rok později na jaře 2026. Pokud se bude vydavatel držet originálního názvu Døde sjæle synger ikke, měla by se kniha jmenovat Mrtvé duše nezpívají.
Spisovatelky a novinářky Line Holmová a Stine Boltherová už mají s psaním bohaté zkušenosti, a to dokonce i v autorské dvojici. Ze tří společných románů u nás vyšla jen detektivka Pro dítě to nejlepší. „Roky jsme fanynkami Jussiho knih a s napsáním pokračování jsme souhlasily s pokorou a hrdostí,“ uvedly v tiskové zprávě. Pro čtenáře si připravily kromě starých známých i novou hrdinku, policistku dánsko-francouzského původu Helenu Henryovou, která má řádně zamíchat kartami v oddělení Q. Chybět samozřejmě nesmí ani Carl, který by si měl užívat nové kariéry spisovatele, místo toho se mu však do ruky dostane záhadná nahrávka, která vrhá světlo na čtyři roky starý případ pokusu o vraždu manželky, po němž manžel spáchal sebevraždu. Doufejme, že audiokniha na sebe nenechá dlouho čekat, a že se jí opět dočkáme v podání Igora Bareše.
Závěrem se sluší poznamenat, že kromě případů z kodaňského oddělení Q má Jussi Adler-Olsen na svém kontě ještě jeden audioknižní titul, a to dvojici povídek vydaných pod názvem Malé pikantní vraždy. Dvouhodinovou nahrávku v podání Petra Čtvrtníčka vydali ve OneHotBook v roce 2019. Závěrem popřejme autorovi hodně sil do boje s těžkým soupeřem a poděkujme mu za vynikající sérii, která mnoho fanoušků severských detektivek provázela víc než desetiletí. Společně se pak těšme na závěrečný dílek mozaiky, který nám dánský spisovatel spolu se dvěma kolegyněmi naservíruje.
