Rozhlasové začátky
Jeho herecké začátky jsou spojeny s rozhlasem, v němž údajně nastudoval první drobnou roli v době, kdy ještě neuměl číst a musel ho ji naučit starší bratr. První doloženou dětskou rolí je malý Tony v první dramatizaci slovinské válečné novely Balada o trubce a oblaku, kterou v roce 1964, kdy mu bylo devět let, nastudoval v plzeňském studiu v režii Josefa Mečla (druhá dramatizace vznikla v roce 1978 v Praze pod názvem Balada o Marjaně Temnikarové).
Rozhlasových rolí Ivana Řezáče bychom napočítali několik desítek a zajisté nemáme prostor z těch, které nevyšly jako audioknihy, vyjmenovat většinu, natož všechny. Proto uvádíme jen několik příkladů, přičemž se z velké části jedná o počiny, které by si zasloužily minimálně reprízu na rozhlasových vlnách, když už ne rovnou vydání u Radioservisu, který zprostředkovává rozhlasové nahrávky i audioknižním nadšencům.
V roce 1971 ho legendární režisér Karel Weinlich obsadil do role mladého Ferdy v dramatizaci sociálního románu Jakuba Arbesa Štrajchpudlíci, která byla určena dětem a mládeži.
Satirickou rozhlasovou hru Červotoči napsal plodný, komunistickým režimem zakázaný spisovatel Alexander Kliment už začátkem 70. let a premiéru měla na západoněmecké stanici WDR v roce 1972. Česky ji v roce 1990 natočila autorova snacha Jana Klimentová a Řezáč se zde setkal s opravdovými mistry starších generací počínaje Soběslavem Sejkem přes Josefa Kemra až po Jiřího Adamíru.
V témže roce vznikla nadčasová nahrávka povídky Caryl Brahmsové a Neda Sherrina Vezmete si také sherry? v režii Josefa Červinky, kterou do podoby rozhlasové hry upravil Pavel Šoltész. Řezáč zde ztvárnil jednoho ze studentů, kteří se účastní zdánlivě nevinné hry na soudní přelíčení, v které dojde na obvinění jednoho z profesorů typické britské internátní školy z vraždy. V hlavních rolích rozhlasového počinu o lži a manipulaci, za který byl dramaturg Josef Hlavnička oceněn na mezinárodním festivalu rozhlasové tvorby Prix Bohemia Radio, se představili Jiří Holý, Eduard Cupák, Miloš Hlavica a Jan Vlasák.
Jednu z nejvýznamnějších rolí do Řezáčově rozhlasového curricula přinesla sžíravá satira plodného autora, herce, klavíristy a literárního historika Přemysla Ruta Dvojrole z roku 2001. Ivana Řezáče v tomto příběhu starosty Viléma Ujce, jenž plamenně bojuje proti buřičským pamfletům jakéhosi Hynka Jejdy, které však sám po večerech píše, obsadila režisérka do hlavní dvojrole. Sekundují mu Simona Stašová, Bořivoj Navrátil, Ladislav Smoljak a řada dalších výrazných hlasů a je mimořádná škoda, že se tato znamenitá hra dosud nedočkala audioknižního vydání.
Rozhlasové hry na audioknižním trhu
Podstatnou část Řezáčových rozhlasových výkonů však máme možnost obdivovat už teď. Jednu z mnoha rozhlasových dramatizací populárního románu Alexandra Dumase Tři mušketýři napsali v roce 1995 manželé Jan a Jaroslava Strejčkovi, které spojovala mimo jiné i profese divadelních a rozhlasových dramaturgů. Desetidílný seriál natočil režisér Jiří Horčička a v šestihodinové orgii prvotřídního „neviditelného“ herectví se vedle Řezáčova impulzivního a po spravedlnosti bažícího d’Artagnana dalších rolí zhostili Viktor Preiss jako Alexander Dumas, Jan Šťastný, Pavel Rímský a Svatopluk Skopal jako zbývající mušketýři a bezmála čtyři desítky dalších herců v ostatních rolích.
Ve zvukové adaptaci románu Julese Vernea Robur Dobyvatel, kterou podle scénáře Michala Lázňovského natočil v roce 2004 režisér Dimitrij Dudík, ztvárnil Řezáč zástupce hlavního hrdiny v posádce jeho elektřinou poháněného vznášedla Albatros, s kterým podniká cestu kolem světa s cílem přesvědčit skeptické členy filadelfského leteckého klubu o tom, že sestrojil létající stroj těžší než vzduch. Vedle Řezáče můžeme v audioknize vydané v roce 2014 slyšet celou plejádu oblíbených herců, například Aloise Švehlíka, Jiřího Štěpničku nebo v titulní roli Jana Hartla. Jednu z hlavních rolí pak Řezáč ztvárnil i v adaptaci další verneovky, slavného románu Dvacet tisíc mil pod mořem, kterou v roce 1995 natočil Jiří Horčička podle scénáře Ondřeje Neffa.
Rozhlasová adaptace jedné z posledních her Williama Shakespeara Bouře z roku 2005 přinesla Řezáčovi příležitost v roli Sebastiana. Setkal se zde například s Ladislavem Frejem, Josefem Somrem, Jaromírem Medunou nebo Borisem Rösnerem, herce vedla režisérka Markéta Jahodová. Na druhém shakespearovském počinu, audioknize The Best of William Shakespeare z produkce Popron Music (2010) ho můžeme slyšet v monologu Jacquese ze hry Jak se vám líbí. Jde o onu slavnou řeč, v níž Shakespeare srovnává lidský život s několika divadelními rolemi v sedmi dějstvích (dítě, školák, milenec, voják, soudce, stařec a opět dítě), které se Řezáč zhostil s potřebným nadhledem a jemnou ironií, aniž by cokoli ubíral z její naléhavosti, hloubky nebo poetické obraznosti.
Spolu s Ladislavem Mrkvičkou se ujal úlohy jednoho z vypravěčů v dramatizované četbě na pokračování z Románu o Tristanovi a Izoldě Josepha Bédiera, kterou v roce 1997 připravila Hana Kofránková. Během této práce reflektoval v rozhovoru pro Týdeník Rozhlas práci v rozhlasovém studiu takto: „Je to samostatná disciplína herecké práce a patří k profesi, aby člověk dokázal s mikrofonem pracovat. Přitom se víc učí přemýšlet skrze text, protože vyjadřovací prostředky jsou vázány jen na něj. To se pak promítne i do práce s textem divadelním.“ V Bédierově pokusu o rekonstrukci jednoho z nejslavnějších milostných příběhů vůbec z roku 1900 ztvárnili dramatické role Jan Šťastný, Boris Rösner, Jana Štěpánková a další.
V sedmidílném seriálu podle známého románu Victora Huga Bídníci, který zdramatizoval Jan Strejček a režíroval Jiří Horčička, ztvárnil Řezáč jedno z členů revolučního studentského klubu ABC „ponížených“ Laigleho. A v podstatné roli krále Karel IX. se Řezáč objevil v roce 2007, kdy podle scénáře Michaela Lázňovského vznikla v režii Dimitrije Dudíka výtečná dramatizace románu Královna Margot Alexandra Dumase.
Poněkud ve stínu svérázného herectví Pavla Landovského zůstávají k naší škodě jeho počiny dramatické. Mimo jiné napsal i sžíravou satirickou rozhlasovou hru Objížďka, do které vložil silné autobiografické prvky. Záznam jednoho transportu politického vězně do vyšetřovací vazby natočil v roce 1994 Ivan Chrz a do hlavní role obsadil Ladislava Mrkvičku. Jeho protihráči byli vedle Ivana Řezáče ještě Bronislav Poloczek, Otakar Brousek ml. nebo Miroslav Táborský.
V satirické sci-fi hře Miroslava Stoniše Poslední běh o život natočené v roce 1995 opět v režii Ivana Chrze hrál jednoho z lidských „koní“, které pro svou dostihovou zábavu pěstují ze zbytků lidstva roboti, kteří ovládli Zemi.
Spisovatel, televizní scénárista a dramaturg Jiří Roth, který je dobře známý například pražskému a kladenskému divadelnímu publiku (připomeňme třeba skvělou dramatizaci Orwellova opusu magnum 1984 v Divadle D21), napsal v roce 2008 svižnou komedii Odepsaní. Do rodiny postarších manželů Adámkových přichází na dlouhodobou návštěvu studentka sociologie, aby zaznamenávala jejich každodenní život. Ivana Řezáče ve výrazné roli syna Pavla, který je zcela pohlcen marketingovými praktikami, doplňují Josef Somr, Blanka Bohdanová a Tereza Bebarová.
Menší a malé role
Jen drobné role ztvárnil v nahrávkách Tajemný Etrusk, dramatizaci románu populárního finského prozaika Mika Waltariho nebo hlavní cenou na Grand Prix Bohemia ověnčené Nemesis, čtvrtém případu Harryho Hola, jehož rozhlasovou dramatizaci natočil s Igorem Barešem a Oldřichem Kaiserem režisér Aleš Vrzák podle scénáře Víta Vencla.
Ani Hříchy pro posluchače rozhlasu, zvuková nápodoba někdejšího televizního seriálu živě natočených detektivek s otevřeným koncem Hříchy pro pátera Knoxe, za kterou stojí režisér Dušan Klein a scénáristé Jiří Růžička, Jiří Hubička, Roman Kopřivík a Jitka Škápíková, neznamenaly výraznou roli, Řezáčův hlas na okamžik zazní jen v osmém případu Aktuální reportáž.
Dále účinkuje ve třetí části ne zcela povedené dramatizace klasického románu moderní židovské literatury Tovje vdává dcery ukrajinsko-amerického spisovatele Šoloma Alejchema, která vznikla v režii v roce 1993 v režii Petra Adlera. Slyšet ho můžeme i v adaptaci robinzonády pro děti a mládež podle románu Fredericka Marryata Kormidelník Vlnovský z roku 2009 v režii Vladimíra Gromova nebo v dramatizaci klasické satiry Svatopluka Čecha Epochální výlet pana Broučka do 15. století, kterou v roce 2009 podle vlastního scénáře natočil Dimitrij Dudík s Arnoštem Goldflamem v titulní roli. Objevil se též v dramatizované vědecko-fantastické povídce Ludvíka Součka Pan kolega, kterou v roce 2011 natočil tentýž režisér a která je součástí titulu Tři povídky Ludvíka Součka.
V dramatizaci pohádky Boženy Němcové Šternberk, která vznikla v roce 2020 podle scénáře Hany Lehečkové a v režii Petra Mančala ztvárnil vedlejší roli rybáře, a objevil se též v dalším pohádkovém titulu, hře pro děti Dar nedar, tentokrát z pera básníka Karla Šiktance.
Abychom mohli prohlásit výčet rozhlasových nahrávek dostupných na audioknižním trhu za kompletní, musíme zmínit ještě původní vědeckofantastickou hru Ondřeje Neffa Havárie Drakkaru z roku 1994 a dva skvělé počiny dramaturga a dramatika Jana Vedrala: dramatizaci románu Čtyřicet dnů Franze Werfela, která vznikla v roce v režii Jiřího Horčičky, a výlet do řecké mytologie Tantalův rod z roku 2006, v němž jsou v režii Aleše Vrzáka ke slyšení především oblíbení Lukáš Hlavica, Ivan Trojan Martin Zahálka, Ilja Racek a řada dalších.
Audioknihy
Také jako interpret audioknih zanechal Řezáč nesmazatelnou stopu a doufejme, že bude ve studiové práci ještě dlouho pokračovat. Se zajímavým témbrem hlasu a svým způsobem věcným, ale nikdy nudným čtením s výtečným porozuměním textu a skvěle zahranými přímými řečmi se řadí mezi největší mistry interpretačního řemesla u nás. A pokud jde o tituly, které načetl, je rozhodně z čeho vybírat, ať už posluchač patří mezi fanoušky sci-fi, milovníky zaniklého světa šumavských samot nebo třeba hledá únik z reality v humoru a nadsázce.
Audiokniha Humoristické povídky O’Henryho II. obsahuje dvě povídky dodnes oblíbeného amerického prozaika přelomu 19. a 20. století, v jehož textech se vždy snoubil humor, nadsázka a paradox s vynikající stylistikou a navzdory žánru i jistou hloubkou či morálním poselstvím. První text Toniččiny rudé růže znamenal sólo pro Bořivoje Navrátila, druhá povídka Boty naopak představuje svěží dramatizaci, v níž vedle Ivana Řezáče můžeme slyšet Marka Holého, Martinu Hudečkovou a Petra Halíčka.
Dnes již klasický detektivní román Maurice Leblanca Arsène Lupin kontra Sherlock Holmes sice vznikl již v roce 1908, přesto dodnes neztratil nic na své vynalézavosti, s jakou se francouzský detektivkář pustil do souboje „svého“ lupiče gentlemana se slavných detektivem britského kolegy Arthura Conana Doyla. Ve skvělé dramatizaci a režii Dimitrije Dudíka se však nejedná o rozhlasový počin, nýbrž o nahrávku z produkce Tympana z roku 2014. Ivan Řezáč si zahrál zvědavého novináře z deníku Le Journal de Paris a v rolích nesmiřitelných rivalů se představili Ivan Trojan jako Lupin a Viktor Preiss jako Holmes.
Na své někdejší slavné sci-fi povídky, které od konce 50. do poloviny 60. let vycházely s ilustracemi Františka Kobíka v časopise ABC, navázal plodný spisovatel Vratislav Toman v roce 2016 knihou Příchod Bohů. Třináct svižných a důvtipných povídek sice v audioverzi přišlo o své kongeniální komiksové ilustrace, zato v Řezáčově interpretaci dostalo novou dynamiku a jistou plastičnost, která se při běžném čtení z papíru či displeje přece jen může snadno vytratit.
U sci-fi ještě chvilku zůstaneme, přestože se v tomto případě jedná mnohem spíš o satiru a obžalobu lidstva s dystopickými prvky. Řeč je o výtečném románu Kurta Vonneguta Jr. Kolíbka z roku 1963, kterou jako audioknihu vydalo v roce 2022 Tympanum. Ve zpracování příběhu novináře, který píše knihu o tom, co dělali slavní Američané ve chvíli svržení první jaderné bomby, a který při tom mimochodem narazí na mnohem ničivější vynález – „led typu 9“, Řezáč používá širokou škálu hereckých technik a ve spolupráci s režisérem Petrem Gojdou nachází odpovídající klíč k svéráznému textu plnému ironických přirovnání a sarkastických šlehů. Takový, v kterém se neztrácí hlavní dějová linka, směřující postupně k nevyhnutelnému apokalyptickému konci.
Z více než čtyřiceti svazků, které obsahují rozsáhlé dílo dodnes čteného a dodnes oceňovaného česky píšícího autora německé národnosti Karla Klostermanna, máme k dispozici deset převážně kvalitních audioknih. Vydavatelství Tympanum, které se také rozhodlo Klostermanovy texty převádět do zvukové podoby, vsadilo na spojení geniálního prozaika právě s Ivanem Řezáčem. Prozatím vyšly dva vydavatelské výbory nezkrácených povídek: Vánoční povídky ze Šumavy z roku 2023, které obsahují osm povídek s vánoční tématikou z osmi původních sbírek, a Obrazy ze Šumavy (2024), výběr čtrnácti textů, z nichž je patrný autorův obrovský respekt k drsné, ale krásné šumavské krajině a jejím lidem, a také láska k nim. Řezáč v obou nahrávkách v režii Jana Rimona a Hynka Pekárka vsadil na lyrizující polohu nádherných popisných pasáží a ostíněné podání jednotlivých postav především ve ztvárnění přímých řečí a jedná se bez nadsázky o jeden z nejlepších interpretačních výkonů vůbec.
Přehled audioknih ozdobených hlasem Ivana Řezáče nemůžeme uzavřít stylověji než absolutním vítězem Audioknihy roku 2015 natočeným podle knižní předlohy ověnčené Magnesií Literou, Mlýnem na mumie Petra Stančíka. „Filozoficko-pornografický detektivní román“ odehrávající se v Praze v roce 1866, v němž poživačný komisař Durman vyšetřuje sérii bizarních vražd, je zábavný jak jen může být, přesto se v něm ozývají mnohem hlubší tóny, například zkoumání toho, jak a z jakých příčin na vrcholu modernity vzniká nacionalismus, který ve své vyhrocené podobě v následujícím století povede ke dvěma světovým válkám a holocaustu.
Ivan Řezáč zaručeně dokáže pozvednout i průměrný text na mnohem vyšší úroveň, ale pokud dostane kvalitní předlohu, je téměř s jistotou, že – tak jako v případě Mlýnu na mumie – vznikne audioknižní klenot. Přejeme Ivanovi Řezáčovi – a zcela sobecky i sami sobě –, aby takových předloh potkal ještě hodně.
