Vasil Fridrich je původem z Uherského Hradiště. Během studií činoherního herectví na DAMU působil v Divadelním spolku Kašpar a v plzeňském Divadle J. K. Tyla, později působil dvanáct sezon v Městských divadlech pražských. Jeho tvář můžeme znát i z filmů a televizních seriálů, jako byly třeba Devadesátky nebo Ulice. Z filmových rolí zmiňme snímky Teroristka, Teorie tygra nebo Hodinový manžel.
Blízká setkání s rozhlasem a audioknihami
Kdybychom se ale zaměřili na ta média, kde Fridricha vidět není, půjde především o práci pro rozhlas a audioknižní vydavatele. Na stanici Český rozhlas Dvojka moderuje pořady Noční mikrofórum a Blízká setkání, ovšem stále za mikrofonem zůstává i coby interpret. Mohli jsme tak slyšet jeho četbu na pokračování z románu Josepha Hellera Hlava XXII. či povídky dánského spisovatele Jørna Riela. Na kontě má ale také několik dílů pořadu Hajaja a množství hereckých rolí v rámci rozhlasových seriálů a dramatizací (například detektivku ze série s Janou Strykovou coby kapitánkou Králíčkovou Na sluneční straně nebo třídílný radioseriál Petra Jarchovského Olmerka).
Historicky první audioknihou, na jejíž interpretaci se podílel, byla ale až v roce 2016 postapokalyptická sci-fi Všemi dary obdarovaná M. R. Careyho z produkce vydavatelství OneHotBook. A jelikož se osvědčil, dostal hned příští rok na starost jednohlasou četbu z knihy Normana Ohlera Totální rauš podtitulem drogy ve třetí říši. Následovaly opět dvě vícehlasé četby, než došlo na rozhodující moment, kdy byla Fridrichovi svěřena do péče celá rozsáhlá série Lee Childa o bývalém vojenském policistovi Jacku Reacherovi. V rámci ní v průběhu let vyšlo šest titulů, z nichž nejnovější Nezvaný host vyšel z kraje roku 2025.
Když už je řeč o sériích, další na sebe nenechaly dlouho čekat, přičemž většinou šlo o série historických románů či thrillerů. Z těch zahraničních má ve OneHotBook plně na starosti četbu Anglosaské kroniky Bernarda Cornwell (Poslední království, Bledý jezdec, Páni severu)nebo románů Kena Folletta z cyklu Pilíře země(Pilíře země, Na věky věků, Ohnivý sloup a další). Z českých pak načetl pro nakladatelství Témbrtřeba román audioknižního režiséra Jana Drbohlava Římská jízda nebo sedm historických kriminálek Pavla Hrdličky jako Úkol pro šaška nebo Smrt nosí rudé škorně.
Další knižní série představují návrat k literární fantastice a žánru mystery. V prvním případě jde o nadmíru populární young adult sérii Neala Shustermana Žatva smrti. Romány Smrtka, Nimbus, Zvon a antologie povídek s názvem Kosenípojednávají o světě budoucnosti, kdy lidstvo zvítězilo nad nemocí i stárnutím a problém přelidnění planety má na starosti cech takzvaných „smrtek“. V této sérii Fridrichovi nejčastěji sekunduje Jana Stryková, zatímco romány z žánru mystery od britské spisovatelky C. J. Tudor načítá převážně s Jitkou Ježkovou – konkrétně jej můžeme slyšet v příbězích Kříďák, Ti druzí, Závěj a ve sbírce povídek Škvíra.
Setkání s Králem a non-fiction
Když jsme u žánru mystery a hororu, nemůžeme nezmínit nejznámější jméno v rámci celosvětové knižní produkce, totiž Stephena Kinga. Vasil Fridrich spolu s dalšími šesti herci v roce 2017 načetl pro OneHotBook jeho rozsáhlý román TO, kterýžto v audioknižní podobě získal v rámci udílení cen Audiokniha roku cenu za nejlepší vícehlasou četbu a odnesl si též titul absolutní vítěz. Jako dominantní interpret se ale Fridrich o dva roky později podílel také na vícehlasé četbě knihy Řbitov zvířátek a pro rozhlas v roce 2021 ztvárnil jednu ze dvou hlavních rolí, spisovatele Paula, v dramatizaci Williama Goldmana podle Kingova románu Misery nesmí zemřít. Za tuto roli byl dokonce nominován na Cenu Thálie v rámci festivalu Prix Bohemia Radio.
Možná ovšem leckoho překvapí množství takzvané non-fiction literatury, za jejímž načtením pro posluchače audioknih stojí právě Vasil Fridrich. Povšimnout bychom si měli zejména audioknihy Příběhy Staré dámy Tomáše Macka, která rekapituluje to nejzajímavější z proměn, jež se udály během sta ročníků Tour de France, a na níž se Fridrich podílel s Pavlem Soukupem. Dále pak bezesporu vyniká vícehlasá četba Vabank Michaela Kocába, která si v rámci cen Audiokniha roku odnesla v roce 2022 ocenění za nejlepší audioknihu mimo kategorie. Nechybí ale ani publicistická próza zastoupená třeba knihou Jakuba Szántó Z Izrastiny s láskou, nebo literatura životopisná jako Tajné životy Marilyn Monroe, které Fridrich načetl původně pro vysílání Českého rozhlasu, načež je Radioservis vydal audioknižně. V neposlední řadě je tu pak účinkování v rámci dramatizované dokumentární audiosérie vydavatelství Audiotéka s názvem Já vrah, která si v téže soutěži vysloužila pro změnu ocenění Nejlepší dramatizace roku 2022.
Tím se pomalu dostáváme k nahrávkám, které bezesporu patří k tomu nejlepšímu, na čem se v rámci sólové či jednohlasé četby Vasil Fridrich podílel. V prvé řadě je to audiokniha Patrika Ouředníka Europeana: Stručné dějiny dvacátého věku. Se sedmatřiceti překlady do zahraničních jazyků jde o nejpřekládanější českou knihu od sametové revoluce, přičemž na četbu jako takovou to není text právě lehký, byť nahrávka trvá bez jedné minuty jen čtyři hodiny. Pro vydavatelství Ascolto načetl v roce 2021 Fridrich tuto kroniku dvacátého století, pohybující se na pomezí beletrie a esejistiky, zcela uhrančivým způsobem.
Klasika tradiční i novodobá
V témže roce vydavatelství Tympanum vypustilo audioknižní vydání nejslavnější knihy George Orwella 1984. Ve Fridrichově podání jde o velmi svižnou četbu, která dokáže posluchače bezpečně přenést i přes ty nejponuřejší pasáže. Navíc jako jediná česká audiokniha v oblíbeném překladu Evy Šimečkové obsahuje kapitolu s názvem Dodatek, tedy závěrečnou studii o newspeaku, kterou audioknižní vydavatelé často vynechávají.
Naproti tomu Baskervillský pes je nahrávkou četby z nového překladu nejslavnějšího románu Arthura Conana Doyla. Ten svého času pořídil Richard Podaný a knihu pro vydavatelství Témbr načetl Fridrich v roce 2021. Pátrání po tom, zda měl smrt sira Charlese na svědomí opravdu nepolapitelný děsivý pes, navíc doprovází hudba Darka Krále, přičemž stěžejní party pro sólové housle nahrál Pavel Šporcl.
Pro téhož vydavatele načetl Fridrich o tři roky později i román Iana McEwana s názvem Betonová zahrada. Příběh čtyř nedospělých sourozenců, kteří utajují smrt matky, aby mohli zůstat spolu a nebyli nuceni odejít do různých výchovných zařízení, je ve Fridrichově podání od začátku velmi silný, lyrický, a především nesmlouvavě uvěřitelný.
Závěrem lze říct, že Vasil Fridrich je už po léta pro české mluvené slovo – a audioknižní svět zvláště – velkým přínosem. Jeho způsob interpretace, který velmi důstojně mísí nenuceně reportáží tón s až klukovským zápalem pro věc, dokáže posluchače nadchnout nejen pro dobrodružný příběh nebo vyprávění plné tajemství a napětí, ale i pro důležitá společenská témata či biografie slavných osobností.
