Zpět

Sova poslem smrti

recenze, , 7.11.2016
Sova
V lese je nalezeno mrtvé dívčí tělo naaranžované na hromadě peří, s blonďatou parukou na hlavě a svíčkami rozmístěnými kolem do tvaru pentagramu. Co znamená tento podivný rituální výjev? Vyšetřovatelům vedeným zkušeným Holgerem Munchem se zprvu nedaří získat sebemenší stopu. Vše se ale změní v momentě, kdy se policii dostane do rukou jistý videozáznam... Podaří se vraha, napodobujícího nočního dravce, zastavit včas, nebo už je na záchranu příští oběti pozdě?
Autorem románu Sova je v Norsku známý zpěvák a textař Frode Sander Øien, který jako autor detektivek píše pod pseudonymem Samuel Bjørk. Poté, co se úvodní díl zamýšlené trilogie V lese visí anděl stal mezinárodním hitem, uvažuje prý ještě o další trojici příběhů s Holgerem Munchem a Miou Krügerovou. V jeho knihách se vyskytují motivy násilí na dětech, což, jak sám Øien připouští, může být následek jeho nepříliš šťastného dětství. Zároveň se však jako pravý severský autor snaží i o zachycení některých fenoménů dnešní doby, což v případě Sovy vyústilo v motiv temných zákoutí internetu, ve kterých se skrývají nepředstavitelné hrůzy lidského utrpení.

Sova pokračuje v tónu, který udal již první díl série. To je chvályhodné v případě řádně zamotané zápletky, hutné norské atmosféry a falešných stop, které každou chvíli ukazují na jiného možného pachatele. Naproti tomu se autor nemusel znovu pouštět do opakujících se popisů osobních problémů obou hrdinů, kteří se v boji se svými démony od minula nikam neposunuli a občas se více věnují jim, než samotnému vyšetřování. V řešení příběhu rovněž, kromě občasných nelogických detailů, zamrzí výrazný prvek náhody, kdy policie stopy ani příliš nemusí hledat, protože k ní doputují tak nějak samy. Rovněž se zdá, že se autor snažil zamíchat do zločinu větší či menší měrou snad všechny rodinné příslušníky hrdinů, což už se snad do třetice v příštím díle opakovat nebude.
 

Co se naopak daří na jedničku, je zvuková podoba románů Samuela Bjørka. Jak už se ukázalo několikrát, audioknihy od nakladatelství Plus, spadající pod křídla Albatros Media, se můžou směle postavit současné špičce tuzemské produkce. Lví podíl na tom jistě má skvělý přednes Petry Špalkové, která se do role Mii dokáže vcítit a dodat vyprávění potřebnou hloubku. Ačkoliv se díky změně svého hlasového projevu dokáže v mžiku převtělit z ženské role do mužské a zase zpět tak, že bezpečně v každý moment poznáte, kdo právě hovoří, nepůsobí její styl četby násilně a rozhodně nepřehrává. I díky takto povedené interpretaci možná působí Sova vyzrále a nad běžný průměr severské krimi vyčnívá. Velmi výrazný je i hudební doprovod, který díky řízným kytarovým riffům a rockovému soundu dodává dramatickému příběhu ještě více akce. Místy by mu jen možná slušelo trochu ubrat na hlasitosti i přebujelosti. Každopádně však hudební předěly jsou vždy na těch správných místech a i celková technická úroveň zvuku je výborná.

Severských detektivek je k dispozici nespočet. V těch od Samuela Bjørka nechybí zástup výstředních až vyšinutých postav, které patří ke koloritu žánru, stejně jako fantaskní až neskutečné vrahovy záliby v bizarních zločinech. Přesto se díky sugestivní atmosféře příběhu a bezchybné interpretaci Petry Špalkové dá tato série doporučit všem, kteří se stále chtějí nořit do vln severských detektivek a nechat se unášet jejich syrovostí a vypravěčským umem jejich autorů.