Zpět

Dobrodružná klasika znovu ožívá

zpráva, , 30.6.2017
Audioknihy, tedy mluvené slovo na zvukových nosičích, nejsou záležitostí posledních několika let, jak by se mohlo zdát. Na jednom fenomenálním příkladu si ukážeme, jak bohatou historii mají.
Oním příkladem jsou dramatizace klasických dobrodružných románů, které v letech 70. a 80. letech vydával Supraphon. Tyto nahrávky se právem řadí, vedle pohádek či divadelních záznamů, do zlatého fondu mluveného slova u nás. Jejich předností bylo kvalitní herecké obsazení, režie svěřená opravdovým mistrům řemesla, dobře vystavěné dramatizace, bohatá zvuková a hudební koláž, stereofonní zvuk. Lze odvážně tvrdit, že takto pečlivě připravované dramatizace byly srovnatelné s tehdejšími rozhlasovými hrami.

Z jejich režisérů zmiňme legendárního Jiřího Horčičku, Jana Fuchse, Tomáše Vondrovice nebo Ladislava Rybišara. Jistě si mnozí posluchači vzpomenou na Hraběte Monte Christa z roku 1985, kde excelovali Pavel Soukup, Vladimír Brabec, Ladislav Pešek, Ladislav Mrkvička a další herci. Zmiňme Mauglího (1977, Medřická, Nedbal, Höger, Postránecký atd.), Mayovky Syn lovce medvědů, Vinnetou a Old Shatterhand (1986 a 1988, Bek, Vaculík, Kostka, Rösner, Cupák, Hrušínský, Maciuchová, Brzobohatý atd.), či řadu verneovek Cesta kolem světa za 80 dní, Ocelové město, 20 tisíc mil pod mořem, Patnáctiletý kapitán, Dva roky prázdnin.
 

Příběhy se tedy objevovaly na gramofonových deskách, od konce 80. let vycházely souběžně na magnetofonových kazetách, v 90. letech jich řada vyšla v reedici na CD, v edici Za dobrodružstvím. Kamenem úrazu reedic z 90. let však byly nutné úpravy, které vedly k ne vždy citlivému krácení původních nahrávek. Důvody byly zejména ekonomické: pokud měla nahrávka něco málo přes 80 minut, vyplatilo se ji prokrátit a vměstnat na jedno CD o délce cca 75 minut. Stejně tak, měla-li inscenace něco přes dvě a půl hodiny, bylo nutno ji upravit pro vydání na dvojCD.
 

Některé nahrávky měly štěstí a byly střihačské ruky ušetřeny: Patnáctiletý kapitán, Cesta kolem světa za 80 dní či Tři mušketýři. U některých vypadlo jen pár scén: za všechny uveďme Dva roky prázdnin, kde byla kupř. vystřižena scéna, kdy má plavčík Moko horečku. To vedlo k nechtěně komické situaci, kdy v pozdějším ději bylo nutno z věty „Ty, Moko, nemáš ještě horečku?“, násilně vystřihnout slovo „ještě“, což ucho pamětníka dobře postřehlo. Extrémním příkladem prokracování byla pak dramatizace Hrabě Monte Christo, kde vypadla takřka hodina záznamu. Tato nepatřičnost byla napravena novým vydáním na třech CD v roce 2008, řada jiných titulů však dodnes nebyla vydána v původní podobě.
 

To autora těchto řádků trápilo natolik, že navrhnul Supraphonu, zda by nebylo možné „postižené“ tituly vydat znovu, v digitální distribuci. Návrh byl vyslyšen a v červnu 2017 spatřily světlo světa nekrácené verze titulů Mauglí, Dva roky prázdnin, Syn lovce medvědů, Vinnetou a Old Shatterhand. V nejbližší době by se měly objevit ještě původní nahrávky Robinsona Crusoe a Dobrodružství Toma Sawyera a Huckleberryho Fina. Nové reedice obsahují i digitální verzi původních obalů.

Vydavatelství Supraphon tak patří vřelý dík. Jeho krok dokazuje, že má-li v něčem digitální prodej navrch, jsou to jeho takřka neomezené možnosti, co se týče délky nahrávek, či jeho menší ekonomická zátěž v porovnání s vydáváním CD.