​Dojemný příběh o kamarádství a dobru, které v sobě nosí každý člověk, i ten lví. Od držitele Ceny Hanse Christiana Andersena. Příběh pro děti o životním snu jednoho mladého muže – proměně ve lva. Sen se splní, ale přicházejí komplikace. Dojemný příběh o dobru, které v sobě nosí každý člověk, i ten lví.

Dubový lesní človíček se vydává na průzkum do světa lidí. Dubánek Borek chce všemu porozumět, ale zvědavost se mu stává málem osudnou. Dubánek Borek je velký neposeda. Když les v zimě utichne a zapadá sněhem, přesunou se dubánci do starého dubu. Jen Borek vybíhá do mrazu, aby mu nic neuteklo. Jeho kamarádka Lidka sedí pohodlně na větvi na mechovém polštářku, aby ji nezáblo, a směje se vymrzlému odvážlivci: „Měl ses raději na podzim zavrtat do hlíny.“ Dubánek se otřese: „To tak, ještě bych pod listím zakořenil!“ A skočí rovnýma nohama do teploučké čepice na čísi hlavě. Chce vědět, jak to chodí ve světě lidí. Proč se lidé s prkýnky na sněhové závěji neproboří a proč jim před Vánoci zahrady a střechy do tmy tak krásně svítí. Nečekaně se ocitne v domě lidí, a to ještě netuší, že s nimi bydlí kocour Elvis! Když všechno dobře dopadne, v druhém příběhu se doslechne o šipce z klacíků a hned se vydá zjistit, kam ukazuje. Třeba i vy jste zahlédli dubánka mezi spadanými žaludy pod dubem nebo v lese objevili malinký domeček z kůry, klacíků a mechu. Ne? A jste si jistí? Audiokniha obsahuje bonusový materiál Dubánek a tajný vzkaz. 

Každý správný kluk je neřízená střela. A čtyři takoví jsou pohroma na kvadrát! Bylo jich pět – ne, vlastně jen čtyři, protože Bohoušek je zavrženíhodný šprt. Bořík, Aleš, Mirek a Čenda z holešovické základky hned vedle Stromovky, kterou považují za svůj revír, dokonce ani nepotřebují kouzelné sluchátko Macha a Šebestové. Stačí jim vrozený sklon k lumpárnám. Jistěže i oni mají rodiče a paní učitelku rádi, leč přes veškerou snahu to vždycky skončí malérem, komicky vděčnějším než foglarovky a Kája Mařík. Ať už si čtou rodokapsy pod lavicí, zrovna když se probírá Babička Boženy Němcové, ať se po vyučování vrtají v babiččině budíku, spravují vodovod nebo si u večeře jen tak cvičně kvokají, mučí tahle kvítka své pedagogy, spoluobčany a vůbec všechny dospěláky. Mámy a tátové jsou z toho na blázinec a my se královsky bavíme. Po kom to ti sígři mají? Nevěděl by šílený strýc Chrobák, co se po Smíchově prohání stodvacítkou?  Pražská odpověď na patálie pařížského Mikuláše baví české děti už půl století. Rošťárny Boříka & spol., které ve zvukové podobě vycházejí vůbec poprvé v kompletním, nezkráceném znění, se dočkaly rozhlasové i televizní adaptace. Navzdory předlistopadovým reáliím stále patří do zlatého fondu humoresek pro mladší školáky.