první webový magazín o audioknihách

Tomáš Töpfer

Audioknihy interpreta:

Z díla velikána české i světové literatury
O lidech, zvířatech, přírodě, záhadách a umělé inteligenci z tvorby geniálního autora V prosinci roku 2023 uplyne 85 let od smrti jednoho z největších českých spisovatelů Karla Čapka (1890–1938). V našem výběru vycházíme ze všech záznamů díla tohoto velikána, uchovaných v archivu Supraphonu. Byl velkým vyznavačem rozumu. Zároveň tušil, že to nejlidštější v člověku se zjevuje jen v mimořádných okamžicích, jež jsou jakýmsi odleskem božství. Také jeho obava, že umělá inteligence zvítězí nad člověkem, se stala tématem řady jeho literárních i dramatických prací. Je považován za jednoho ze zakladatelů sci-fi literatury. Spolu s Jaroslavem Haškem, Karlem Poláčkem a Otou Pavlem patří plným právem do řady literátů, jimž jsme určili speciální komplet, propojující archiv s novými zvukovými záznamy, které čtou mladí interpreti Igor Orozovič, Jakub Albrecht a Ivan Lupták.
Žluté mužátko
Vtip, nadsázka, ironie a bezbřehá fantazie jdou ruku v ruce s příběhem o vysvobození princezny Amáty. Poslechněte si pohádku podle literární předlohy Jana Wericha s Tomášem Töpferem, Ivanem Trojanem, Bárou Hrzánovou a dalšími skvělými herci. Odvážný chlapík z Orientu Hadžid Abdal Hassan ben Kabbar Hárun Kafan ibn ben Hadži Faruk al Mosadek, řečený Háďa, se vždycky vyznal v pohádkách! Nakonec ale sám do jedné spadl. Vymyslel totiž podfuk neboli fintu čili habaďúru anebo taky šaškárnu na oklamání tatarské ostražitosti a utekl spolu s dalšími vojáky ze zajetí. Co se dělo pak? Kdy Háďa zjistí, že blahobytu nejde dosáhnout bez zásluhy, že nic není zadarmo? A jak vypadá takové žluté mužátko? Umí tohle stvoření mluvit? Jak se vaří šípková omáčka?
Žebrácká opera
Svou variaci na námět parodické opery Johna Gaye napsal Václav Havel na výzvu Činoherního klubu. Jenže když ji v roce 1972 dokončil, bylo jasně, že naděje na uvedení Žebrácké opery v pražském divadle byla příliš iluzorní. Po závanu svobody šedesátých let vstupovala země do časů tuhé normalizace a předložit publiku obraz společnosti fungující na principu naproste bezzásadovosti, ve kterém symbióza policie a podsvětí vytváří nepřehledný systém polopravd, udavačství a korupce, bylo nemyslitelné nejen v pražském, ale v jakémkoli československém divadle.
Král Lear
Rozhlasová inscenace Shakespearova Krále Leara, natočená a poprvé vysílaná v závěru roku 1989, je v mnoha ohledech jedinečná. V Králi Learovi Jiří Horčička dokázal ryze rozhlasovými prostředky odkrýt emocionální, etické i estetické hloubky této – dle soudu mnohých teatrologů – nejlepší dramatikovy tragédie.
1
Přejít nahoru