Podnět pro vznik pohádek dala autorovi ilustrátorka Marcela Alfonso, s níž Luděk Švorc spolupracoval již při vydání svých rybářských povídek. „Tentokrát to ale byla jiná práce. Nejdřív jsem měl z psaní trochu strach a moc jsem si nevěřil. Pak mě ale pohádky neuvěřitelně nadchly. Je to skutečně knížka psaná s radostí,“ říká dnes Luděk Švorc.
V knize se malí čtenáři potkají například s vílou Poldinkou, trpaslíky z Vinařické horky, příběhem chudé haldářky, permoníkem z Mayrovky nebo bílou paní procházející ulicemi starého Podprůhonu. Příběhy jsou inspirované historií Kladna i autorovými vlastními zážitky. „Když jsem byl malý kluk, tak na šrotišti u nádraží stál tank. Právě do něj jsem nastěhoval dva myšáky Zoubka a Chloupka, kteří si pro pohádky chodí za strejdou Šedivákem do staré Pragovky,“ vypráví Švorc.
